Zpět

Klení jako zaklínadlo

recenze, , 15.10.2015
Co se skrývá pod břečťanem
Paní Miluš bydlela sama v miniaturním bytečku. Většinu prádla sušila v sušičce a na zbytek oblečení používala všehovšudy dva dřevěné kolíčky. Neměla je příliš v lásce – při věšení šatstva ji často štípaly do prstu a ona pokaždé zahromovala: „Krucajs element, Sakryš pardie klepeto!“ Když své klení zopakovala po sté, stali se z kolíčků dva dřevění kluci – Krucajs Element a Sakryš Pardie Klepeto. Jednoho dne se paní Miluš dočetla, že sušička prádlu škodí a pořídila patnáct nových plastových kolíčků, aby mohla veškeré oblečení věšet na čerstvý vzduch. Plasťáci však Krucajse se Sakryšem tak dlouho štípali, až se oba nebožáci museli prádelní šňůry pustit a spadli do břečťanu pod oknem.
O tom, co všechno na dřevěné kolíčky v novém světě pod rostlinou čekalo, vyprávěl dětem rozhlasový skřítek Hajaja poprvé v sedmi listopadových večerech roku 2012. Původní pohádkový seriál napsal držitel Ceny Jiřího Ortena za sbírku povídek Šaty z igelitu Vratislav Maňák. Jeho půvabné a neobyčejné vyprávění, plné laskavého, originálního a zároveň nevtíravého humoru, využívající vhodně současný dětský slovník, si vyhlédla tehdy nová hlavní dramaturgyně Hajaji, Zuzana Vojtíšková. Režie se ujal zkušený rozhlasový i audioknižní tvůrce Dimitrij Dudík, který měl velmi šťastnou ruku při výběru mladého a příjemně měkkého hlasu Michala Zelenky. O tom, že výsledek dopadl přímo excelentně, nemusí nikdo pochybovat.

Na e-shopu Českého rozhlasu Radiotéka je seriál Co se skrývá pod břečťanem ke stažení v téměř nezměněné podobě. Pro rozhlasové vysílání bývá dobrým zvykem u četeb na pokračování uvést posluchače na začátku každé části do kontextu a Co se skrývá pod břečťanem není výjimkou. Shrnující informace jsou zde však do vyprávění zakomponovány tak těsně, že nebylo možné je pro souvislý audioknižní poslech vystřihnout a Radiotéka tedy zachovala na konci každé části přání dobré noci. Hajajovy znělky však byly ponechány pouze v úvodu s přáním dobrého večera a v závěru, mezi jednotlivými díly je vloženo několik vteřin ticha. Myslím, že by v tomto případě znělo lépe, kdyby vyšel seriál buď v nezměněné podobě, anebo by se za dobrou nocí ozvala jako předěl alespoň závěrečná skřítkova melodie. Drobnou výtku ještě směřuji k pojmenování jednotlivých částí – zatímco autor všech sedm dílů opatřil názvy, Radiotéka je v informacích o nahrávce neuvádí.

Tyto nedostatky by vás ale od koupě rozhodně neměly odradit. Osobně považuji seriál Co se skrývá pod břečťanem za jednoho z nejlepších Hajajů posledních let. Kéž by Radiotéka vydala i druhý Maňákův rozhlasový seriál Martin a dvířka do pohlednic.