Zpět

Parašutisté nebyli jen dva

recenze, , 28.05.2018
Doskočiště Protektorát
V době protektorátního útlaku ze strany nacistického Německa se v českém národě našlo nemálo těch, kteří se nechtěli smířit s osudem. Kromě statečných domácích odbojářů sehráli svou úlohu zejména odvážní mladíci, kteří odešli do Anglie, aby se zde podrobili výcviku a následně se vrátili do okupované vlasti jako parašutisté. Jejich jména už si dnes snad až na Gabčíka s Kubišem vybaví jen málokdo. Zavál je čas a poválečná léta, kdy byl západní odboj ztělesněním zla. Spisovatelka a pedagožka Jitka Neradová se rozhodla tuto křivdu napravit a sepsala osudy bojovníků z první vlny seskoků ne jako suchá fakta, ale jako dramatické životní příběhy osmadvaceti mladých mužů, které si stojí za to připomenout.
Příběh českých parašutistů nezačíná ani nekončí atentátem na Heydricha. Přesto je to často to jediné, co si vybavíme, když se mluví o výsadcích za druhé světové války. Jitka Neradová proto ve své knize Doskočiště Protektorát popisuje, jakým způsobem probíhaly nejen samotné mise, ale i výcvik vojáků. Téměř tři desítky hrdinů se navíc představují i ze své lidské stránky. Dozvíme se tak nejen mnoho z jejich dospívání, ale i o tom, co je motivovalo k odchodu do zahraničního odboje. Díky kontrastu mezi relativně bezstarostnými osudy těchto lidí před válkou a jejich povětšinou tragickými válečnými osudy si lze naplno uvědomit, jak tenká je někdy hranice mezi svobodou a terorem, a jak i drobné chyby či lidská selhání mohou rozhodnout o lidském bytí či nebytí.
 

O audioknižní zpracování se postaralo vydavatelství Tebenas, které k mikrofonu pozvalo herce Martina Zahálku a Simonu Postlerovou. Jejich podání je klidné a o něco pomalejší než obvykle, aby měl posluchač prostor vše řádně vstřebat. Zahálkův projev trochu připomíná vyprávění pověstí, či jakoby se snažil působit optimisticky a dával tak hrdinům kapku naděje. Také více zdůrazňuje dobrodružné a napínavé aspekty příběhů. Trochu nepřirozeně však zní, když čte úvody kapitol psané z pohledu autorky v ženském rodě. Simona Postlerová ve své interpretaci působí důstojněji a odtažitěji, čímž dává vyniknout závažnosti sdělení. V jejím podání zní příběhy více jako literatura faktu. Místy ale její hlas sklouzává až k monotónnosti. Zřejmě ve snaze o srozumitelnost navíc nepřirozeně dělí delší souvětí. Za podivné pomlky v její řeči může snad i vyčištění nádechů, kvůli čemuž však zní výsledek krapet strojeně. Co naopak audioknize prospívá, jsou hudební předěly a zvukové koláže, využívající úryvků z válečných rozhlasových projevů. Nechybí ani melodie dobových lidových písní, například Masarykovy oblíbené Ach synku, synku.

Vydavatelství Tebenas zvolilo u Doskočiště Protektorát i neobvyklou formu podpory pro vydání rozšířené verze audioknihy. Díky crowdfundingové kampani tak vychází i nahrávka s rozsáhlou obrazovou přílohou, kdy se na dvaceti stranách bookletu představují tváře všech hrdinů knihy. Grafika přílohy by sice zasloužila ještě trochu dopilovat, ale jinak jde o velmi neobvyklý a zajímavý počin.

Doskočiště Protektorát ukazuje hrdiny ne jako mramorové sochy na podstavci, ale jako postavy z masa a krve, včetně jejich slabostí. U těch, kteří podlehli tlaku nepřítele a jsou často nazýváni zrádci, se pak snaží ukázat, že i oni byli do určitého momentu stateční a odvážní a jejich skutky nelze proto jen bezmyšlenkovitě odsoudit. Zvukové zpracování ruku v ruce s obrazovou přílohou otevírá jedinečnou příležitost, jak se seznámit s ne zase tak vzdálenými událostmi našich dějin. A to mnohem poutavěji, než jak tomu bylo v hodinách dějepisu.