Zpět

Musíte to napsat!

recenze, , 20.03.2018
Jáchymov
Fiktivní nakladatel stižen bechtěrevovou chorobou, přijíždí do lázní Jáchymov. Zde se shodou okolností setkává a posléze spřátelí s bývalou tanečnicí, dcerou legendárního československého hokejisty Bohumila „Bóžy“ Modrého, který byl v roce 1950 spolu s dalšími jedenácti spoluhráči odsouzen ve vykonstruovaném procesu za podvratnou a protistátní činnost. Z patnácti let trestu si odpykal celou třetinu, z velké části v tom nejtvrdším kriminálu, v uranových dolech v Jáchymově.
To je výchozí situace románu s dokumentárními prvky Jáchymov, z pera rakouského spisovatele Josefa Haslingera. Jeho memento neblahé skvrny našich dějin i hold Československému hokeji vyšlo poprvé v roce 2011, česky o rok později, a počátkem roku 2018 díky nakladatelství Tebenas také audioknižně. V režii Evy Spoustové se interpretace chopil osvědčený, samotným vydavatelstvím nejednou angažovaný, herec Miroslav Táborský. Hudbou a závěrečnou písní, jak už je u audioknih Tebenasu tradicí, nahrávku doplnil nevidomý muzikant působící pod uměleckým jménem Raven.

Interpret Miroslav Táborský dokáže číst velmi citlivě, když je třeba tak i rozezleně, lehce přechází z narativní formy do striktně dokumentární. Jeho projev je poutavý, přesto posluchač nemůže očekávat snadný poslech. Na vině není ani tak zdrcující příběh o krutosti osudu a svévoli moci komunistické totality, ale spíše Haslingerova snaha dostat do knihy hned několik příběhů – vývoj rukopisu o utrpení hokejistů, příběh bývalé tanečnice a samotného nakladatele. Častá změna dějových linií je zejména ve zvukové podobě matoucí a snižuje tak prožitek z popisu cesty nadějného hokejového snu končícího v kriminále.
 

Bohužel ani samotné zpracování audioknihy nejde orientaci v ději příliš naproti. Některé výjevy (fantazijní představy tanečnice) jsou zvukově odlišeny drobným echem, jinak ale posluchač dostává souvislý tok vět, rozdělený vždy na konci jednotlivých tracků zbytečně dlouhými hudebními předěly. Audioknize Jáchymov by jistě pomohlo, kdyby ji střídavě četl muž a žena a dokumentárních popisů by se ujal třetí hlas, třeba sportovní komentátor Robert Záruba, který se ctí načetl předmluvu.

S několika chybami se lze setkat i u technické stránky. Nahrávka je nasnímaná příliš hlasitě, takže se několikrát stalo, že při vyšší intenzitě interpretova hlasu dochází k přebuzení. Hladina zvuku je sice ve výsledné nahrávce vyrovnaná, ale co je to platné, když šel zvuk, jak se ve zvukařské hantýrce říká, už při nasnímání „do červenejch“. Pauzy a střihy působí mnohdy nepřirozeně, navíc je patrné opakované použití umělé pauzy, ve které zůstalo velmi zřetelné lupnutí, o občasných dropoutech nemluvě.

Je velká škoda, že když už má vydavatelství šťastnou ruku v dramaturgii titulů i výběru interpretů, nedá si větší práci s výsledným zvukem nahrávky. Celkový dojem ze zvukové podoby románu Jáchymov tak mohl být mnohem lepší.