Zpět

Když Don potkal Rosie

recenze, , 18.05.2020
Projekt manželka
Hledání partnera pro život bývá svízelná záležitost, a ne každý má pro navazování známostí talent. Dříve se role prostředníků ujímali dohazovači, kteří našli a spárovali dva kompatibilní jedince. Dnes nezbývá než se spolehnout na inzeráty a seznamovací agentury. Profesoru genetiky Donu Tillmanovi táhne na čtyřicet a nehodlá nic podcenit, proto se rovnou pustí do Projektu manželka. V originále nazval spisovatel a datový expert Graeme Simsion svou prvotinu Projekt Rosie a jistě k tomu měl své důvody.
Do pátrání po dokonalé ženě pomocí několikastránkového dotazníku se Donovi totiž brzy po spuštění projektu nabourá dívka jménem Rosie. Přestože v zásadních ohledech naprosto nevyhovuje profesorovým představám, převrátí jeho svět vzhůru nohama a on svůj badatelský zájem zaměří zcela jiným směrem. Teď by se mohlo zdát, že nás čeká zcela průměrný slaďák. Jenže přednes Jana Zadražila už od prvních vět naznačuje, že profesorův seznamovací potenciál vykazuje závažné slabiny.

Strojovité vyjadřování, odsekávaná slova, potlačené emoce demaskují pro posluchače Donovu odlišnost dřív, než si to sama postava uvědomí. Kdo by snad byl ještě na pochybách, zda režisérka Jitka Škápíková nezvolila tento interpretační klíč jen pro umocnění humorné linky, brzy prozře na přednášce o Aspergerově syndromu. Profesor Tillman, který jen zaskakuje za kolegu, se do tématu ponoří natolik, že v malých „aspících“ probudí doslova frenetické nadšení. Věcně totiž poukazuje na výhody rozhodování bez vlivu emocí, kterého jsou lidé s poruchou autistického spektra schopni.
 

A tady se dostáváme ke kameni úrazu. Napsat romantický příběh pohledem někoho, kdo má potíže s navazováním vztahů s druhými lidmi, vyhýbá se dotykům i očnímu kontaktu, je tak trochu protimluv. Všechny namlouvací rituály se totiž v Donových očích demaskují, každé gesto či výraz musí pečlivě analyzovat, aby mu neušel vtip, ironie či nadsázka. Může se takový člověk vůbec zamilovat? Simsion se odkazuje k romantickým filmům od Casablanky přes Madisonské mosty až po Lásku nebeskou. Jenže navzdory výletu do New Yorku a citacím z Když Harry potkal Sally sepsal knihu, která se žánrově nejvíce blíží Saturninovi. Jen to je tentokrát sluha, kdo má v plánu se oženit.

Už při prvním seznámení s anotací Projektu manželka se audiofilům vynoří vzpomínka na román Eleanor se má vážně skvěle, který loni vyšel v audioknižním zpracování namluvený výbornou Petrou Špalkovou. Za sebe mohu říct, že i možnost srovnání těchto dvou titulů mě k poslechu nalákala. Příběh Eleanor je vrstevnatější, disponuje temnějšími podtóny a víc se zarývá pod kůži. V Projektu manželka nás také čeká pátrání v minulosti hlavních hrdinů, je však prokládáno bláznivými situacemi i neustálým pomrkáváním, že jsme nasedli do výletního vlaku. Zakoupení jízdenky rozhodně nebudete litovat, nakladatelství OneHotBook nám totiž oddychovou jízdu připravilo s plnou parádou.

Režisérka Škápíková vypravila do světa precizně zpracovanou nahrávku doplněnou vynalézavou hudbou a disponující čistým zvukem. Jan Zadražil už několikrát posluchače přesvědčil, že mu nečiní potíže namluvit postavy všelijak potrhlé a zároveň se ujmout ženských partů, aniž by je karikoval. Kdyby byly hranice otevřené a oblohu by křižovala letadla, napsala bych, že tato audiokniha je skvělou volbou na dlouhý let do Spojených států amerických nebo Austrálie. Tak aspoň můžeme snít o dalekých krajích a stážích na zahraničních univerzitách s prstem na mapě a sluchátky na uších.