Zpět

Kirké: čarodějka s vlastním ostrovem

recenze, , 17.12.2019
Kirké
Fantasy literatura hledá v posledních letech stále nové náměty. Retellingy známých pohádek už jsou samozřejmostí, nyní přicházejí na řadu převyprávění klasické mytologie v moderním hávu.
Madeline Miller vyučuje latinu a řečtinu na střední škole a antická mytologie zjevně patří k jejím zájmům. V literární sféře totiž debutovala knihou Achilleova píseň. Ta se však v českém překladu velkého zájmu nedočkala. Na svou půlhodinku slávy musela počkat až s knihou Kirké (orig. Circe), která u nás vyšla v graficky úchvatném vydání v rámci letošního podzimního Velkého knižního čtvrtku. A ve stejný den se objevila také audiokniha.

Příběh nymfy Kirké najdete v Zamarovského i Mertlíkově knize o starých bájích. Madeline Miller však na její život nahlédla poněkud osobněji – skrz její vlastní oči. A tak nám o svém životě vypráví sama Kirké, polobožské nedochůdče, kterého se i rodina zřekla. Vlastní vinou dívka skončí ve vyhnanství na ostrově Aiaia, kde ovlivní osudy Iásona a Argonautů či Odysseovy výpravy. Autorka si však v zájmu fantasy literatury mnohé dílčí části bájí přikrášluje, a tak si čtenář odnáší daleko více, než jen pouhé převyprávění.

Kirké je po značnou část knihy spíš dívkou než ženou, její božský původ jí propůjčuje velmi dlouhý život, a tak byl pro mě výběr Petry Špalkové zpočátku překvapením. Svým zabarvením totiž její hlas mladé a zpočátku poměrně naivní děvče příliš nepřipomíná. S odstupem a se znalostí celého příběhu však nelze tuto volbu zpochybnit. Kirké prožila opravdu dlouhý život, a ten se zákonitě musí projevit i ve způsobu mluvy. Proč by celý příběh od vlastního zrození nemohla vyprávět mnohasetletá vypravěčka?
 

Atmosféru dlouhých staletí navozuje nejen celkové ladění knihy, které je spíš pomalejší, ale ještě více ji akcentuje tempo čtení, které interpretka spolu s režisérem Hynkem Pekárkem zvolili. Pro milovníky niterných úvah a božských pletich, kteří se do příběhu plánují ponořit opravdu hluboko, to bude ideální, pro nás ostatní je tu zrychlené přehrávání.

To však způsobí, že si nelze tolik užít krásné a stylové melodie, které jednotlivé kapitoly oddělují. Nevím, jak zněla hudba antického Řecka, ale pokud tak, jak to ukazuje tato audiokniha, muselo to být krásné období.

Petra Špalková je zkušená vypravěčka, která se umí vyvarovat přehrávání. Zabarvení hlasu pro některé přímé řeči mění pouze mírně a není to ničemu na škodu. Ne vždy však dokázala udržet pohromadě dlouhá souvětí, která autorka knihy používá, a také zejména v závěrečné části působí až příliš poraženeckým dojmem. Jistá forma defétismu se sice line celou knihou, ale příběhově se Kirké snaží spíš vymanit, zatímco v projevu Špalkové do něj zapadá stále hlouběji.

Na závěr si dovolím vrátit se k tištěné předloze knihy. Ta má i v českém vydání lesklý přebal zdobený květy, pod kterým se skrývají neméně úchvatné květované desky samotné knihy a mapa ostrova Aiaia na předsádce. Audiokniha od OneHotBook se designu knihy drží jen lehce, zachovává barevné spektrum, avšak zobrazuje vedle rostlin také ptáky, hady a další havěť a také dvě typicky řecké postavy. Za zmínku jistě stojí fakt, že tištěná předloha nese název a v textu používá jméno Kirke, zatímco audioknihu najdeme pod názvem Kirké.