Úvodní román zatím trojdílné série přinesl Bernardu Minierovi popularitu nejen v domovské Francii, ale i v Čechách. Všechny jeho knihy mizí z regálů ihned po vydání jako housky na krámě, což platí i o audioknižních adaptacích. Aktuálně se tedy příznivci napětí a někdy dost brutálních thrillerů můžou těšit z načteného Kruhu, který mnozí označují za ještě lepší, než debutový Mráz. Autor se v něm už tolik nezabývá popisnými pasážemi a představováním jednotlivých postav, protože většina z nich je posluchači známá z minula. Díky tomu se tak více či méně násilně pouští do rozebírání duše hlavního hrdiny, kterého čeká jitření ran, o kterých si myslel, že už se dávno zacelily. Aktuální vyšetřování jej totiž zavádí do míst, kde sám studoval a prožil několik intenzivních let svého života. Dokáže ustát, že se mu stále nepodařilo dopadnout Juliana Hirtmana? Vyrovná se s tím, že některé věci se v jeho minulosti odehrály ve skutečnosti jinak, než si doposud myslel?

Překladatele a zároveň interpreta knihy Jiřího Žáka už posluchači znají mimo jiné z prvního dílu série, takže by je nemělo nic zaskočit. Nakladatelství XYZ pokračuje ve svém trendu zvukově kvalitně natočených audioknih, interpretovaných povětšinou neoposlouchanými hlasy, doprovázených dokonce i nenásilným hudebním doprovodem. Jiří Žák se tentokrát snaží postavy v rámci svých dispozic hlasově odlišovat o trochu více než dřív, přesto naštěstí nesklouzává k zbytečnému přehrávání. Převážně klavírní doprovod se objevuje až po přečtení názvu kapitoly, což sice nebývá zvykem, ale překvapivě to slouží k větší dramatičnosti úvodů kapitol. Co však naopak nepotěší, je přeskakování dějových linek v rámci kapitol, které postrádá u jiných audioknih obvyklý hudební předěl. Někdy dokonce chybí i výraznější pauza nebo změna intonace interpreta, takže dvě zcela rozdílné dějové pasáže doslova splývají v jeden celek a posluchače nechávají pár vteřin tápat, ke které postavě se zrovna vyprávění stočilo.
 
Audioknižní thriller Kruh se často zabývá minulými událostmi a teprve na jeho konci posluchač zjistí, co pojí dny dávno minulé s právě probíhající vražednou sérií. Autor se opět pouští na tenký led, když zkouší, co vše jeho fanoušek ochotně přijme bez přemýšlení nad tím, jak reálné či spíše vykonstruované některé části zápletky jsou. Sám ostatně v doslovu ke knize přiznává, že se občas v rámci spisovatelské licence od reálií odchyluje. Ti, kdo nehledají stoprocentní věrohodnost a rádi se nechají strhnout dramatickou atmosférou a napínavým dějem s mnoha odbočkami a falešnými stopami, by však Kruh určitě neměli ze svého hledáčku ztratit. Celá série totiž možná neskončí pouze u třech dílů a francouzská kriminálka by se tak mohla po dlouhé době směle postavit zavedeným severským soupeřům.