Zpět

Starý Malý Bobeš

recenze, , 8.11.2014
Malý Bobeš
Vydavatelství Popron Music v posledních letech představuje dětem v audiopodobě knihy, které čítávali jako malí jejich rodiče a prarodiče. Na trhu s mluveným slovem se tak objevily tituly např. od Bohumila Říhy (Honzíkova cesta či O letadélku Káněti) nebo od Eduarda Petišky (Martínkova čítanka). Tentokrát se vydavatelství rozhodlo představit dětem dnes již nevydávanou knihu Malý Bobeš od Josefa Věromíra Plevy.
Příběh, odehrávající se před první světovou válkou, o malém proletářském chlapci Josefu Janoušovi znají především pamětníci, neboť tato velmi politicky angažovaná kniha v totalitním režimu musela být čítána mezi dětmi jako povinná četba. Leckoho tedy může zarazit, proč se po dvaceti šesti letech od jejího posledního knižního vydání znovu objevuje mezi posluchači v podobě audioknihy. Dílo je poplatné době, ve které bylo napsáno a dominancí je zde seznámení čtenářů se základy socialistického myšlení dělnické třídy. Původní kniha je rozdělena na dvě části, na život malého Bobše na vesnici a ve městě. Popron Music se rozhodl zpracovat do podoby audioknihy naštěstí pouze první část, ve které se propagandistické myšlení objevuje méně a hlavně nebije tolik čtenáře do očí.

Audioknižní dramaturg musel v případě Malého Bobše do textu opravdu velmi zasahovat. Jednak byl limitován délkou samotné audioknihy - Popron Music se totiž z neznámého důvodu rozhodl vydávat tituly pouze na dvou audio CD, a hlavně samotný text by před dnešními posluchači bez úprav neobstál. Přesto je možné vysledovat dramaturgův záměr představit dětem malého Bobše v co možná v nejlepším světle. Dramaturg ve své úpravě nasadil posluchači pomyslné růžové brýle, přes které je Bobeš viděn jako správný hoch, který jen tu a tam provede drobnou nezbednost. Jeho zlobení se dá vždy omluvit, nedostane žádný trest, vždy vše nakonec dopadne dobře a i když Bobeš viditelně své rodiče a známé trápí, vyjde z toho jako správný a hodný hošík. Dramaturg záměrně vynechal kapitoly, ve kterých Bobeš cíleně rodiče neposlechl, odmlouval jim a způsobil i spoustu škody. Posluchači se tak nedozví o Bobšově dobrodružství na střeše, na kterou vylezl přes výslovný matčin zákaz a odmítal slézt dolů, nedozví se o tom, jak rozbil hodiny a rodiče to přešli bez povšimnutí, protože Bobeš spal a ani neuslyší o tom, že se podílel na zadušení jedné slepice. Dramaturgův záměr je cítit i v upravených kapitolách v audioknize zastoupených. Díky tomu kolem posluchače Bobšův příběh od seznámení s Boženkou až po stěhování z vesnice jen tak lehce prolétne. Není zde čas na prožitek a na přemýšlení.

Interpretem se stal Miroslav Táborský. Ten vypráví dětem příběh poutavým způsobem, s textem se doslova mazlí, vkládá do něj potřebné emoce a nijak je nepřehání. Přesto není jeho volba za interpreta knížky pro malé posluchače úplně šťastná. Charakteristické zabarvení Táborského hlasu působí mnohdy nepříjemně až strašidelně.
 

Hudební doprovod má zde ale své opodstatněné místo. Předěly se nevyznačují příliš velkou rozmanitostí a nápaditostí, svůj účel předělovat kapitoly však splňují a nijak posluchače neruší. Elektronická hudba hezky dokresluje uvnitř kapitol nejen dramatické situace. Posluchač tak díky klávesám s Bobšem utíká a padá do bláta. Hudba s postavami odchází a přichází, topí se společně s Boženkou, ulamuje panence nožky a dokonce se stává zastavujícím se vlakem.

Popron Music se velmi snažil přiblížit tuto knihu malým dětem, přesto se domnívám, že Malý Bobeš se už pro dnešní menší děti, kterým by audiokniha měla být určena, poněkud nehodí. Některé knihy nedokážou přežít příliš dlouhou dobu a Malý Bobeš je toho příkladem.