Zpět

Skřivánkova vrhačka koulí

recenze, , 17.7.2015
Metráček
Příběh o dospívání, lásce, zradě a nepochopení, jehož hlavní hrdinkou je kulatá Jitka Pažoutová, která se v atletickém oddílu trenéra Skřivánka dostala k vrhu koulí, zřejmě není nutné blíže představovat. První díl Metráček aneb Nemožně tlustá holka si čtenáři mohli opatřit už v roce 1969 a řada z vás si určitě vzpomene také na jeho filmovou podobu. Volné pokračování Metráček aneb Kosti jsou vrženy, v němž se holka s přebytečnými kilogramy nedokáže smířit s nečestným jednáním jejího chlapce při atletických závodech, spatřilo světlo světa v roce 1977. Na poli mluveného slova existují hned dvě adaptace Metráčka. Tou první je nekrácená četba obou částí z Knihovny a tiskárny pro nevidomé, druhou pak pouze první díl z nakladatelství XYZ.
Nahrávka KTM dosud komerčně nevyšla, a nutno poznamenat, že pro běžného posluchače by byla velkým zklamáním. Knihovna a tiskárna pro nevidomé se během své dlouholeté existence snaží zrakově znevýhodněným zpřístupnit co možná nejširší počet titulů. Z tohoto důvodu nemůže věnovat přípravě zvukových knih takovou péči jako audioknižní vydavatelství. Interpreti zřejmě většinou čtou „na první dobrou“, často je slyšet z jejich hlasu únava, nahrávky se nemohou ve zvukové kvalitě a střihu vyrovnat profesionálním studiím. Jako nevidomý posluchač jsem za tyto zvukové knihy velmi vděčný – téměř vždy je živý přednes lepší než syntetická mluva hlasového výstupu a proto mi nedělá problémy určité nedostatky tolerovat. Před širokou veřejností by však Metráček z roku 1986 zřejmě neobstál – jeho interpretka Zdena Černá bývá po delším čtení unavená, řada pasáží působí nepřesvědčivě, mezi slovy jsou často přebytečné pomlky, váhání či zvuk obracených listů. Podobně by neprošla ani samotná kniha, která s sebou nese stopy komunistického režimu a náznaky propagandy.

Audiokniha z roku 2010 od nakladatelství XYZ už vychází z přepracovaného vydání, z něhož zmizely všechny dobové reálie, propaganda i zastaralé pasáže. Režisérka titulu, Jitka Škápíková, si pro pubertální holku zvolila Báru Hrzánovou, která své nadání zahrát emoce mladých děvčat mistrně ukázala už v dříve vydaných audioknihách Ireny Douskové Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák. Ani v Metráčkovi nezklamala. Posluchač má doslova před sebou naivní Jitku, zmítající se v pocitech zoufalství, naděje, pomstychtivosti, lásky, nepochopení i v údivu nad věcmi, kterým nerozumí. Pro autentičtější vyjádření zbrklosti dospívajícího děvčete slouží i občasné interpretčino nedodržování interpunkčních znamének. Se svěžím přednesem Báry Hrzánové jdou ruku v ruce i kratičké hudební předěly, rozdělující jednotlivé scény. Motivy odrážejí Jitčiny pocity i nálady tak, že jsou rozjuchané, rozlétavé, přemýšlivé i smutné. 

První díl letitého Metráčka v novém kabátě se podařilo na dvou zvukových nosičích přiblížit dnešním teenagerkám více než skvěle. Takže holky, až zase budete trávit většinu svého času před zrcadlem, seznamte se s Jitkou Pažoutovou, která stejně jako vy pořád řeší svou postavu a problémy s kluky. Škoda, že nakladatelství XYZ zatím nenatočilo i volné pokračování, které by se jako Nemožně tlustá holka mohlo stát pro řadu posluchačů stejně příjemným překvapením.