Zpět

Šťastná to žena!

recenze, , 04.02.2016
Moje anglická babička
Loňský rok by audioknižní posluchači mohli snadno označit za rok Taťjany Medvecké. Jen těžko si totiž mohli nepovšimnout, jak se poměrně bohatá tvorba této interpretky rozrostla hned o několik novinkových titulů. Nejplodnějším vydavatelem byl Radioservis, který připravil nejen trilogii Co život dal a vzal Betty MacDonaldové, v níž se Medvecká s citem a vrozeným smyslem pro humor ujala části Morová rána, ale také Himmlerovu kuchařku, ve které stejná herečka s bravurou zvládla roli stopětileté Rózy. Stranou zájmu by ovšem neměla zůstat ani odlehčenější Moje anglická babička.
Spisovatelka Hana Parkánová-Whitton vytvořila ve svém románu jakousi variaci na klasický příběh Boženy Němcové. Také v jejím, moderním podání přijíždí babička za příbuznými do nového prostředí, i dnes, stejně jako před sto padesáti lety, si svou přirozeností a upřímností získává srdce všech starousedlíků a dokonce se setkává s jakousi obdobou paní kněžny, tentokrát zastoupenou lady Sarah z worthského panství. Chybí snad jen novodobá reinkarnace Sultána s Tyrlem a Viktorka u splavu. Zatímco však historický, literární a sociologický význam Babičky Boženy Němcové je neoddiskutovatelný, Hana Parkánová-Whitton vytvořila čtivé dílko, které sice neurazí, čtenáře ale nijak hlouběji neosloví.

K posluchačům se Moje anglická babička dostává na dvou audio CD v rozhlasové úpravě Kateřiny Leškové-Dolenské a režii Jaroslava Kodeše. I na tomto titulu lze vysledovat tendenci Radioservisu vydávat rozhlasovou tvorbu bez dlouhého otálení – původně pětidílná četba na pokračování měla premiéru v březnu loňského roku, audioknižní posluchači si ji mohou poslechnout už od října.

Text knižní předlohy, který se v psané formě může zdát někdy až příliš táhlý a nevýrazný, dostal ve zvukové úpravě rozumnou stopáž necelých dvou hodin a chytil tím nový dech. Taťjana Medvecká ho navíc dokázala přednést velmi živě a to při zachování celkové atmosféry, kterou autorka do příběhu vložila. Interpretce podobný styl vyprávění jednoznačně sedí – přestože je její výkon stále v kategorii četby, odlišuje velmi dobře jednotlivé postavy a provádí posluchače dějem lehce a přirozeně. Stejně jistá si je i anglickou výslovností, kterou zvládá bez zaváhání.
 

Autobiograficky laděná Moje anglická babička Hany Parkánové-Whitton nemůže mít ambice stát se dílem s vysokou literární hodnotou. Co však dokáže, je oslovit nemalou skupinu čtenářů, a především čtenářek, kteří chtějí rozjímat nad zábavným vyprávěním o jedné čiperné stařence, která se přestěhuje z Prahy na anglický venkov. Ve zvukové podobě jim ho zprostředkuje příjemný hlas Taťjany Medvecké. Doufejme, že se s ním budeme na zvukových nosičích setkávat alespoň tak často, jak se to stalo v loňském roce.