Zpět

Mordy jako na běžícím pásu

recenze, , 7.6.2016
Msta písecké panny
Když se na českém audioknižním trhu objeví zbrusu nová dramatizace, je třeba zpozornět. Mezi drtivou většinou jedno či vícehlasých četeb jde o bílou vránu. Vydavatelství AudioStory se jejich natáčení nebrání, což dokazuje aktuální novinka Msta písecké panny.
Kombinace dramatizace a detektivky je pro mnohé lákadlem, obzvlášť pokud je v kolonce autora literární předlohy uvedeno jméno Vlastimila Vondrušky. Jeho historické romány si mezi čtenáři našly pevné místo a vyšvihly svého autora mezi nejprodávanější domácí tvůrce. Málokterý ze současných českých spisovatelů se může pochlubit tím, že podle jeho děl bylo natočeno tolik audioknih. Co se týče dramatizací, u AudioStory jde v tomto případě už o třetí kousek. Po dvou adaptacích románů s hlavním hrdinou Jiřím Adamem z Dobronína však nyní přichází první dramatizovaný případ z cyklu detektivek s královským vyšetřovatelem Oldřichem z Chlumu.

Ten je prokurátorem, vyšetřovatelem i správcem hradu Bezděz v polovině 13. století a věrně slouží svému králi Přemyslu II. Otakarovi. Ze severu Čech se však tentokrát dostane až do jihočeského Písku, kde na něj čeká k rozlousknutí další nemalý oříšek. Hned z kraje objevená loupež klenotů a následná smrt rybáře má být totiž jen předehrou k mnohem závažnějším skutkům. Mrtvých postupně přibývá a atmosféra houstne tak, že by snad i Agatha Christie pocítila lehké mrazení v zádech.

Na rozdíl od předešlých dramatizací (autorem scénářů všech je sám Vlastimil Vondruška) zde není vypravěč součástí děje, což umožnilo využít herce Vladislava Beneše pouze pro popisné pasáže a dialogy ponechat v čistě dramatizované podobě. Tempu příběhu tento krok významně pomohl, posluchač se lépe vžije do aktuálního dění a neruší jej, když kromě dialogů pronáší stejný interpret i doplňující text.

Obsazení je široké, přesto se tvůrci ani tentokrát neubránili obsazení některých herců do více rolí. I když tyto postavy dokážou interpreti hlasově rozlišit, trochu matoucí je výběr podobně laděných hlasů. Výkony všech zúčastněných nesklouzávají k rutině ani k přehrávání, při prvním poslechu však chvíli trvá, než se uši zorientují v tom, kdo zrovna mluví, pokud postavu neuvede vypravěč. To může být způsobeno tím, že na rozdíl od třeba Pavla Rímského nebo Jiřího Schwarze nejde o často slyšené interprety. Na druhou stranu i v menších úlohách najdeme herce známých a okamžitě rozpoznatelných hlasů, potěší například obsazení Mileny Steinmasslové.
 

Zvukově třetí dramatizace v řadě pokročila zase o kus dál. Zvukový mistr Martin Dušek pracuje citlivěji s jednotlivými ruchy a efekty a celý podkres cizeluje k větší a větší propracovanosti. Pokud si posluchač nevšímá pouze děje, odhalí, že se v nahrávce dají odlišit různá prostředí, například kamenná hradní komnata, nebo cikádami a šploucháním vody charakterizované nábřeží řeky, aniž by však tyto zvuky odváděly pozornost od děje.

Mezi posluchači mluveného slova se najdou jak zarytí zastánci klasické četby, tak ti, kdo preferují vícehlasou dramatizaci. Jen čas ukáže, co uspěje u příznivců Vondruškových detektivek. Msta písecké panny může být dobrým argumentem pro ty, kdo hlasují pro druhou možnost, protože se rádi sluchově ponoří do literárního světa obklopeni zástupem kvalitních herců a doprovodnou hudbou.