Zpět

Všichni mají co skrývat

recenze, , 09.10.2018
Někdo cizí v domě
Kanadská spisovatelka Shari Lapena naskočila do vlaku spisovatelské dráhy poměrně pozdě, ve svých šestapadesáti letech. Od té doby ale zvládla vydat v těsném závěsu za sebou dva thrillery, které u čtenářů uspěly natolik, že si zasloužily i zvukové zpracování. Zařadí se Manželé odvedle a Někdo cizí v domě i mezi audioknižní bestsellery?
Oba tituly se odehrávají v na první pohled běžných domácnostech. Postupně však zpod pokličky na povrch vybublávají pečlivě skrývaná tajemství. Hrdinové se v průběhu děje mění v padouchy, na konci nechybí finální zvrat. V tomto žánru kraluje zejména průkopnická Zmizelá od Gillian Flynn. Shari Lapena není tak originální, některé motivy se už v jiných knihách či filmech objevily, přesto dokáže psát tak návykově, že není snadné její knihy odložit nedočtené.

Obě knihy spojuje postava detektiva Rasbacha, třebaže oproti hlavním hrdinům postává trochu v pozadí. Autorčin debut, Manželé odvedle, rozvíjí příběh mladého páru, který nechal svou půlroční dcerku Coru doma samotnou, zatímco si vyrazil k sousedům na návštěvu. Po návratu zjistí, že jejich dítě někdo unesl. Roztáčí se tím kolo pátrání, provázené neustálým strachem rodičů o osud jejich miminka. Nebo se mají věci úplně jinak?

Druhá kniha, Někdo cizí v domě, přináší novou ústřední dvojici, Toma a Karen Kruppovy. Karen jednoho večera ve spěchu vyrazí z domu ve svém voze a o několik hodin později je po autonehodě hospitalizována s otřesem mozku. Ztratila paměť a nemůže své jednání nijak vysvětlit. Po návratu domů má nepříjemný pocit, že v domě byl někdo cizí a začne se bát, že v jejím životě není vše v pořádku. Vzápětí je na policii ohlášen nález mrtvého těla…

V audioknižním zpracování obou románů uslyší posluchači dvojici představitelů, Martinu Hudečkovou a Libora Hrušku. Jejich hlavní profesní disciplínou je dabing, což může u posluchačů vyvolávat obavy, protože dabingovým hercům při četbě často schází přirozenost. To ale naštěstí není tento případ. Na výkonech obou je znát, že za sebou mají rozhlasové zkušenosti. Pro Libora Hrušku jde sice o jedno z prvních setkání s audioknihou, s mužskými party v obou thrillerech se však vyrovnal se ctí. Čte rozvážně, plynule a i v delších souvětích udržuje správnou modulaci a rytmus. Martina Hudečková se četbám věnuje již mnoho let a její prvotřídní výkon tak není žádným překvapením. Dokáže se vžít do charakterů a psychického rozpoložení postav a zahrát jejich strach, nejistotu i chladnokrevnou pomstychtivost. Třebaže se oba herci nikdy nepotkají v jednom dialogu, jejich hlasy spolu ladí.

Za pozornost tentokrát stojí někdy opomíjené či bagatelizované složky nahrávky. Až na pár momentů, kdy v několika stopách zůstalo nevystřiženo hlasité šustění při otáčení papíru, je totiž provedení obou nahrávek nadprůměrně povedené. Příkladně čistý zvuk skvěle doplňují hudební motivy. Režisér Jan Drbohlav si spolu se zvukařem Janem Kalužným pečlivě vyhráli s tím, aby použité melodie nebyly jednotvárné, dokreslovaly události a především pečlivě odlišovaly jednotlivé dějové linie v rámci kapitol. Pojetí hudby, občas podkreslující hlas vypravěče, a její sepjetí s textem působí až filmovým dojmem.

Shari Lapena udržuje čtenáře v napětí neustále se vznášející hrozbou, že vše není tak, jak se na první pohled zdá. Její knihy možná nejsou bezchybné, zato jsou čtivé a napínavé. K pozitivnímu dojmu z obou thrillerů ale nemalou měrou přispělo především jejich audioknižní zpracování, které rozhodně převyšuje běžný standard. Doufejme, že ze správně nastoleného směru tvůrci časem neuhnou.