Zpět

Lasicovy fejetony

recenze, , 18.9.2013
O lidech a lidech
Milan Lasica je českému publiku znám především jako herec, jistě také jako humorista a pravděpodobně i jako textař. Pro starší generaci jsou nezapomenutelné jeho výstupy s Júliem Satinským, nepřeslechnutelné jsou Lasicovy písňové texty, televizní diváci ho mohou vídat v oblíbených seriálech. Přestože je spektrum jeho činností velmi pestré, patří k těm umělcům, kteří nikdy nesklouzli příliš blízko k hranici nevkusu. Podobně, jako například Zdeněk Svěrák, je i Lasica jakýmsi prototypem slušného a vtipného glosátora a zárukou kvalitní intelektuální zábavy. Buhví jak se k tomu oba pánové dopracovali.
Slovenskému čtenáři periodik je Milan Lasica dobře znám i coby publicista. Od roku 2003 napsal stovky fejetonů, reflektujících politickou či společenskou situaci, partnerské vztahy, každodenní starosti i radosti jednotlivce, své myšlenky či přání. V roce 2011 z nich Boris Dočekal vybral ty nejzajímavější, které zároveň mohly oslovit i českého čtenáře, přeložil je do češtiny a uspořádal do knihy O lidech a lidech. Vydalo ji jihlavské nakladatelství Listen a krátkou předmluvou opatřil již zmiňovaný český moudrý stařec Zdeněk Svěrák.

Další výběr z těchto více než padesáti textů udělala letos producentka Naďa Dvorská pro Supraphon, který sedmnáct Lasicových fejetonů nahrál a vydal na jednom CD jako audioknihu. Titul zůstává stejný, tedy O lidech a lidech, a stejná je i Svěrákova předmluva - na CD čtená jeho hlasem. Ostatně Zdeněk Svěrák měl být původně jediným interpretem všech fejetonů, nakonec ale přesvědčil svého přítele Milana Lasicu, aby většinu přečetl on sám.

Tato informace nás přivádí k hlavnímu rysu audioknihy: Slovák Milan Lasica čte své původně slovensky psané texty v českém překladu! Ne že by Lasicova čeština byla špatná, známe mnoho horších slovenských snah o češtinu, ale lze cítit, že mnohé z toho, co chtěl říct, bylo ztraceno v překladu a další pak ještě v interpretaci. Nemyslím, že slovenský jazyk je pro Čecha tak nesrozumitelný, jak bývá často prezentováno. Navíc u posluchače, který si koupí audioknihu Lasicových fejetonů je možno předpokládat, že mu slovenština není cizí. Proč tedy v Supraphonu nezvolili raději dvojjazyčnou verzi, kde by Lasica četl své fejetony tak, jak je napsal a Svěrák některé přeložené do češtiny? Mohli jsme se nejen zbavit několika míst, kde Lasica češtinu opravdu nezvládl, ale měli bychom opravdového Lasicu a ne dvakrát přefiltrovaného.
 

I přes tento nešťastný vydavatelský záměr se posluchačům dostává hodina a devatenáct minut hořce úsměvných zamyšlení. Autor interpretuje své fejetony klidně, s ironií a nadsázkou v hlase, Svěrák o něco naléhavěji, ale velmi citlivě, se slyšitelnou úctou k textu i jeho autorovi. Lze si představit, že by audiokniha O lidech a lidech mohla být hezkým dárkem. Pokud má obdarovaný alespoň špetku smyslu pro inteligentní humor, dokáže se povznést nad všední starosti a pohlédnout na ně s úsměvem, bude mít jistě radost ještě před poslechem. Jestliže mu nebude vadit autorské čtení v cizím jazyce, bude rád i po poslechu. A pokud je člověkem pokrokovým, který se oprostil od krásy a vůně fyzického nosiče, pak mu jistě uděláte radost i dárkovým poukazem na koupi audioknihy v obchodě Supraphonline.cz