Zpět

Čtvrťáci se těší do školy

recenze, , 29.08.2017
Ondra a klaun
Učitelé to v jedné škole neměli jednoduché. Děti se při vyučování nudily, látka je nezajímala a neustále při hodinách vyrušovaly a zlobily. Učení nebavilo ani Ondru. Všichni mu pořád říkali, že se musí připravovat, aby měl hezké známky. Chlapci ale představa dospělých nepřipadala vůbec rozumná – dobré a špatné známky k životu nepotřeboval. Jednoho dne se však něco přihodilo. Něco, co přimělo Ondru a jeho spolužáky ze čtvrté třídy změnit názor. Co to bylo a proč se najednou začali do školy těšit?
Mezi četné aktivity Michala Vaněčka patří psaní knížek pro děti. Ty jsou postupně převáděny i do zvukové podoby. I když úvodní představení Ondry a klauna může vyznít jen jako didaktický příběh určený malým posluchačům, není tomu tak – titul míří směrem k dospělým. Autor si s tématem pohrál a do příběhu mimo jiné zapojil kromě oblíbeného a dětem dobře známého prostředí obyvatele cirkusu a svou úlohu zde sehrála i stará tramvaj. Aby veselý děj vyzněl v audioknize rozpustile, interpretace byla svěřena Petru Nárožnému, který má s komicky laděnými předlohami již zkušenosti.
 

Je až s podivem, že se Petr Nárožný v nových audioknihách téměř nevyskytuje, a to i přes skutečnost, že mnoho jeho nahrávek dnes řadíme do pomyslného zlatého fondu. Hercův projev přitom neztratil nic ze své magické působivosti. V přednesu je stále patrné Nárožného umění vcítit se do vnímání dětského posluchače. Hlas není zatížen únavou, natož pak nějakou indispozicí. Autor do vyprávění vměstnal celou řadu postav a interpret si s nimi hravě poradil. Klaun má svou komediálně civilní a specifickou dikci člověka, který je zvyklý ohlašovat cirkusový program, movitému řediteli nechybí robustní odstín, malého pána charakterizuje pištění a odlišně mluví i zvířata.

Výtku bohužel směřuji ke zvukovému zpracování. Ve snímku je poněkud porušen temporytmus, neboť se zvukař rozhodl odstranit ze záznamu Nárožného dýchání. Doporučoval bych příště se této práci vyhnout – jednak je jistě časově náročná, ale především zásah do lidské přirozenosti posluchačskou pozornost značně ztěžuje. Abych však zvukové stránce neukřivdil, titul doprovází vysoce kvalitní ruchová a hudební koláž. Melodie s efekty se chovají různě. Tematicky laděné cirkusové skladby se ozývají na začátku i na konci kapitol, do podkresů jsou často vmíchány doprovodné zvuky. Funkčně sestavený výsledek pomáhá, stejně jako obrázky v knížkách, ilustrovat řečený obsah. Kladen je tu i důraz na stereo: jako příklad uvádím z pravé strany odjíždějící tramvaj, která se šine doprostřed, odkud postupně zmizí. 

Závěrem ještě jedna zajímavost. Knihy a CD nadace T-soft Eternity, u které Ondra a klaun vznikli, jsou samozřejmě určeny k prodeji. Nadace ale spolupracuje se spolkem Loutky v nemocnici, který malým pacientům dětskou produkci při svých představeních rozdává. Z mého pohledu jde o smysluplný a záslužný počin, kdy komerčně vydané audioknihy mohou udělat nemocným radost a podílet se na dobré věci.