Zpět

Videoknižní experimentování

recenze, , 23.06.2015
Povídánky bájného vypravěče
S rostoucím zájmem o audioknihy se jejich produkcí zabývá stále více vydavatelů. Někteří mohou své tituly točit v profesionálních studiích pod dohledem zkušených režisérů, jiní takové štěstí nemají. Obecně prospěšná společnost NuArt se zabývá multimédii jako takovými. V minulosti se podílela na přípravě několika výstav, na svém kontě má celou řadu hudebních CD, několik filmů, vytváří počítačové hry i webové stránky. Povídánky bájného vypravěče, jsou jejím druhým audioknižním titulem a nutno říci, že ne zcela standardním.
Autorem Povídánek je těžce zrakově znevýhodněný pedagog Jihočeské univerzity Petr Jánský. Ve svých textech, zaměřujících se na věčně diskutovaná témata o přátelství, vině a trestu, o hledání skutečného štěstí, o tom co je to spravedlnost, láska a odpuštění, používá hned několik literárních útvarů. Nacházíme tu příběhy podobné pověstem, legendám, pohádkám, fantastickým povídkám či bajkám. V závěru každé povídánky zazní citát, který víceméně shrnuje poselství daného příběhu. Přiznám se, že jsem měl problém zorientovat se v samotném ději. Pointy jednotlivých příběhů mi kvůli jisté překombinovanosti a pro nepříliš zdůrazněný vývoj hlavních postav často unikaly. K dovršení mé zmatenosti z Povídánek ještě napomáhal nadměrně užívaný archaický způsob vyprávění.

Titul původně vyšel jako film v boxu tří DVD spolu s tištěnou knihou. Na jeho grafickém zpracování a natáčení jednotlivých epizod se podílely osoby se zdravotním postižením. Čtení se ujali přední čeští interpreti: Pavel Soukup, Pavel Trávníček, Jan Kanyza, Jan Přeučil a Vladimír Brabec. Dvě poslední povídánky bychom mohli označit za bonusy – jedna byla totiž svěřena sportovci Tomáši Vernerovi, který vzhledem ke své profesi není v přednesu na mikrofon nijak zkušený, druhá je pak v podání samotného autora. Všech sedm vypravěčů zastihujeme u plápolajícího ohně v krbu v neodhlučněné místnosti. Pro potřeby videa mělo zřejmě toto prostředí navodit příjemnou domácí atmosféru. Zatímco Pavel Soukup, Jan Kanyza a Pavel Trávníček přečetli přidělené texty lehce a svižně, Jan Přeučil s Vladimírem Brabcem s nimi tu a tam bojovali. Všech šestadvacet příběhů zahajuje a ukončuje jedna jednoduchá melodie. 

Pro účely audioknihy, distribuované výhradně elektronicky, byl z videí extrahován pouze zvuk, což najednou dodalo dílu jiný rozměr. Stále se opakující melodii při souvislém přehrávání posluchač příliš neocení a zároveň si bude muset zvyknout i na sníženou zvukovou kvalitu. Domnívám se, že Povídánkám bájného vypravěče sluší víc vizuální podoba než pouhé audio.