Zpět

Francouzská smuténka

recenze, , 6.1.2016
S elegancí ježka
Vpravdě pozitivního přijetí se dočkal román Muriel Barbery S elegancí ježka. Snad pro svou křehkou exkurzi do nitra padesátileté domovnice a také dvanáctileté dívenky, do duší, které spolu s námi hledají smysl života. A právě nyní vychází i zvuková verze knihy, kterou načetla Taťjana Medvecká a Lucie Pernetová.
Audioknižnímu vydavatelství OneHotBook očividně vyhovuje literatura, která vybízí k zapojení více interpretů. Ani nestačil doschnout inkoust na mé pochvalné recenzi Dívky ve vlaku a už tu máme opět výtečnou volbu obsazení. Z Dívky sem přichází (nebo lépe řečeno přijíždí?) Lucie Pernetová, jejíž dívčí hlas se skvěle hodí k načtení promluv dvanáctileté Palomy. Zatímco v Dívce ve vlaku u její Ann získala jistá ženská nedospělost a naivita na objemu, tentokrát má díky Lucii dětské vyprávění punc intelektuální vyzrálosti.

Pro OneHotBook byla spolupráce s Pernetovou v pořadí již třetí, to paní Medvecká se posadila k mikrofonu poprvé. Rozhodnutí to bylo více než šťastné. Je sice o deset let starší než její postava, hlas má však mladší – především však jemný, přesto nasáklý životní zkušeností, bezpochyby i smutnými zážitky. Charakterizace barvy a intonace Taťjany Medvecké vlastně souběžně definuje román Muriel Barbery. I S elegancí ježka totiž v sobě nese nemalé množství smutku, melancholie, motivy smrti a bolesti, přesto je lehký obdobně jako pírko, které rámuje filmařské vyprávění o Forrestu Gumpovi. Má totiž v sobě hřejivost a cit, který prostupuje optikou, jíž se na svět hlavní hrdinky dívají.

Román S elegancí ježka do sebe absorboval profesi Muriel Barbery – ta totiž vyučuje filozofii. Nečekaně tak do mysli postarší domovnice jednoho bytového domu vkládá řadu úvah, polemik, postřehů a komentářů, které se na sebe vrší mnohdy až bez zastavení, jen na základě volných asociací. Možná že právě v tomto spatřuji prostor pro výtky. Přijde mi, že Barbery chtěla napsat jakousi lidsky uchopenou výkladní skříni filozofie a občas zapomněla, že píše i román. Naštěstí vesměs ono spojení funguje, přesto místy dochází už k natolik rozvětvenému přemýšlení, až jsem si kladl otázku, kde se vlastně ona úvaha zrodila a jestli má pro charakterizaci hrdinky či samotný příběh nějaké opodstatnění. Přesto je řada úvah opravdu zajímavých, některé spíše krásné (například, když se v knize řeší, co způsobují bytu/prostoru otevírací dveře).
 

Nedokáži říci, že tentokrát je audiokniha rozhodně lepší než text, protože někdo může mít problém „zamotanější“ myšlenky při poslechu dobře vstřebat, rozhodně však přednes hereček stojí za to. Stejně jako S elegancí ježka vůbec, je to hezky smutná, smutně hezká kniha.