Zpět

Vražda v hledáčku fotoaparátu

recenze, , 27.03.2018
Žena v okně
Neurotická alkoholička Anna Foxová nevychází z domu, žije online životem na diskuzních fórech a skrze objektiv své zrcadlovky šmíruje své sousedy. Zbytek času pak tráví sledováním starých filmů. Ačkoliv bývala psycholožkou, teď by odbornou pomoc potřebovala sama. Když se jí jednoho dne v hledáčku fotoaparátu objeví žena v šatech zbrocených krví, po níž se následně slehne zem, není divu, že jí nikdo nevěří. Může si být jistá, že se vše neodehrálo jen v její fantazii?
Hlavní hrdinka románu Žena v okně proplouvá životem jako vratká bárka rozbouřeným mořem. První polovinou knihy se Anna prakticky jen potácí od lahve k lahvi, nikdo její slova nebere vážně tím víc, čím urputněji se snaží dokázat jejich pravdivost. Důvody, které vedly k tomu, že se z úspěšné terapeutky stala nedůvěryhodná agorafobička, která se před světem zabarikádovala ve svém domě s notnou zásobou alkoholu, je zpočátku odhalováno jen v náznacích. Co je skutečnost a co jen iluze ovlivněná vínem a noirovými filmovými thrillery? Odpovědi přináší až poslední třetina příběhu, napěchovaná akcí a překvapivými zvraty.

Ačkoliv tomu ženský styl románu nenapovídá, pseudonym A. J. Finn skrývá muže, někdejšího literárního kritika Daniela Malloryho. Ten se svou prvotinou Žena v okně najel na módní vlnu psychologického thrilleru a způsobil v literárním světě obdobný poprask, jako dříve autorky knih Zmizelá či Dívka ve vlaku. Stejně jako ony se i Mallory brzy dočká filmové adaptace svého debutu. Na to si zájemci ale ještě nějakou dobu musejí počkat, zato do audioknihy se mohou pustit hned. Více než třináctihodinová nahrávka vyšla v nakladatelství Motto a k posluchačům z ní promlouvá hlas mladé brněnské herečky Kateřiny Veselé. O režii se postaral Ondřej Jirásek.
 

Kateřina Veselá dostala v oblasti audioknih poprvé příležitost ve sbírce Vánoční vražda a jiné povídky, v níž se s jazykem autorky nedokázala příliš sžít, a působila strojeně. Bylo však znát, že za méně podařeným výkonem stojí spíše nedostatek zkušeností, než absence schopností. U Ženy v okně se dojem strojového načtení vcelku podařilo potlačit a bylo znát, že hereččina jistota narostla. Zní uvolněněji a již například nepřirozeně nemění hlasy u vedlejších postav. Nejde říct, že by už vše bylo bez chyb, spíše je interpretka, jak se zdá, na správné cestě. A to přesto, že jí klacky pod nohy tentokrát hází místy neobratný překlad Jiřího Kobělky, používající češtině vzdálené otrocké překlady anglických výrazů.

Nahrávku doplňuje hudba Jany Jelínkové, která by se ale hodila spíše k jinému žánru, nebuduje totiž potřebné napětí. Nechybí ani množství doplňkových zvuků, například bouchání dveří či vrzání schodů. Pokud je skutečně jejich přítomnost nezbytná, bylo by vhodné vynechat nadbytečný slovní opis daných činností, které jsou ruchy dostatečně názorně vyjádřeny. Co naopak stojí za pochvalu, je úprava pasáží, popisujících chatovou konverzaci. Zde byly opakující se přezdívky odesílatelů nahrazeny zvuky ťukání do klávesnice, respektive pípnutím příchozí zprávy. Snad jen kdyby klapot kláves nestál samostatně, ale podbarvoval interpretčin hlas, byla by četba plynulejší.

Bylo by snadné říct, že Žena v okně je pouze dalším příběhem nevyrovnané hrdinky, která viděla vraždu. Takových tu bylo poslední dobou hned několik. A. J. Finn ale boduje přiznanými odkazy na své oblíbené filmy ze zlaté éry Hollywoodu, které matou hrdinčinu mysl tak, až si sama do poslední chvíle není jistá tím, co je skutečnost a co pouhá iluze. Abyste zjistili pravdu i vy, musíte si Ženu v okně poslechnout.