Naposlech

Také by se vám čas od času hodilo nejít večer spát a ušetřený čas využít jinak? Možná byste uvítali preparát Rodena Wagnera plnohodnotně nahrazující spánek a mohli byste se stát Vigilem. Na první pohled fantastická věc, která ale v blízké budoucnosti začne hloubit menší sociální propasti mezi Vigily a Spícími. A nejen tím, že budete mít fialové duhovky.

Píše se rok 1919 a Anglie se vzpamatovává z válečné vřavy. Mladičká Louisa Cannonová má v té době nastoupit jako pomocná chůva do velkolepého panského sídla Mitfordových. Nejstarší z dětí, šestnáctiletá Nancy, ji brzy vtáhne nejen do opulentního světa bohatých, ale i do amatérského pátrání po neznámém vrahovi. Ten ve vlaku připravil o život ošetřovatelku, která byla rodinnou přítelkyní všemi milované starší chůvy Mitfordových. Louisa sama má však také svá temná tajemství, a jen doufá, že se o nich v domě nikdo nedozví.

Na počátku devadesátých let se k nám v českém překladu dostalo nebývalé množství starších i právě aktuálních děl Stephena Kinga. A hlad po textech tohoto autora se neměl utišit ani v novém tisíciletí. Naopak, vydavatelský sektor již nebyl zdaleka tak přetížen; nestál před volbou, které z kvanta děl, jež na české scéně desítky let chyběla, by mělo urychleně vyjít. Díky tomu mohl knižní (a ještě později audioknižní) trh snáze kopírovat zahraniční produkci – a v případě děl Stephena Kinga nejen dohánět resty ale postupně se přizpůsobovat jeho tvůrčímu tempu. Z audioknižního hlediska tomUž jsme si všimli, že zájem o díla Stephena Kinga přichází ve vlnách. A v českém audioknižním světě to od počátku jednadvacátého století platilo obzvláště. Po úspěchu prvních kingovských profesionálních nahrávek vydavatelství Tympanum a dvou dodatečně vydaných povídkách v edici Načteno, se s audiozáznamy obecně roztrhl pytel. Je tedy překvapivé, že Tympanum od roku 2012 po textech Stephena Kinga znovu nesáhlo a neučinilo tak ani žádné jiné komerční vydavatelství. Na další studiovou nahrávku si tedy musel audioknižní trh počkat ještě čtyři roky. Bylo totiž potřeba přehodnotit otázku nosiče.

První místo v žebříčku nejprodávanějších audioknih zůstalo od září nezměněno. I v říjnu si prvenství udržela audiokniha Dívka, která musí zemřít – šestý díl série Milénium, který před lety začal psát Stieg Larsson a nyní dokončil David Lagercrantz. Za ní následuje dvojice novinkových audioknih slovenských autorů: Strach Jozefa Kariky a Krv prvorodených Juraje Červenáka. Z dalších novinek uspěly ženské autorky: Dokonalá kořist Helen Fieldsové, Mitfordské vraždy Jessicy Fellowesové a Kirké Madeline Millerové. Bez zajímavosti jistě není ani to, že je v říjnovém TOP 10 nejprodávanějších audioknih hned 3× zastoupeno nakladatelství Jan Melvil Publishing.

„Tohle je Ratty. Jeho skutečné jméno zní Peter Hince a jezdí s námi už léta.“ Takto během jednoho z nabitých koncertů představil Freddie Mercury publiku svého pódiového technika. Po zpěvákově úmrtí jej tato kvalifikace přímo předurčovala k napsání vzpomínkové biografie. Vznikla tak Neznámá historie, jedna z nejsyrovějších a nejupřímnějších knih, která o rockové skupině Queen existuje.

Na počátku devadesátých let se k nám v českém překladu dostalo nebývalé množství starších i právě aktuálních děl Stephena Kinga. A hlad po textech tohoto autora se neměl utišit ani v novém tisíciletí. Naopak, vydavatelský sektor již nebyl zdaleka tak přetížen; nestál před volbou, které z kvanta děl, jež na české scéně desítky let chyběla, by mělo urychleně vyjít. Díky tomu mohl knižní (a ještě později audioknižní) trh snáze kopírovat zahraniční produkci – a v případě děl Stephena Kinga nejen dohánět resty ale postupně se přizpůsobovat jeho tvůrčímu tempu. Z audioknižního hlediska tomu v mnohém prospěl i technologický vývoj.

V dějinách světové beletrie patrně nenajdeme postavu, k níž by čtenáři vzhlíželi a s níž by se ztotožňovali s takovou intenzitou, jakou byl Sherlock Holmes, a zřejmě ani texty, jejichž příběh je přinejmenším stejně zajímavý jako jejich obsah. Nejmarkantněji se to bezesporu projevilo po uveřejnění povídky Poslední případ v roce 1894, v níž nechal Arthur Conan Doyle svého hrdinu zemřít. Následovala vlna nevole, nošení černých pásek, ba i smutečních pochodů, za Holmesovo „vzkříšení“ se podle legendy přimlouvala dokonce královna Viktorie.