Naposlech

Sídlo zvané Slunečný vrch navštíví jednoho dne doktor Calgary, dychtivý tlumočit rodině Argylových dobrou zprávu. Jejich syn Jack, odsouzený před časem za úkladnou vraždu své matky, tento zločin nespáchal – v době úmrtí zesnulé totiž seděl v autě právě s ním. Jenže Jack ve vězení zemřel a nikdo z početné rodiny, která ránu osudu přežila, není novým zjištěním právě nadšený. A Calgarymu postupně dochází, co znamená očištění předpokládaného viníka. Paní Argylovou musel zabít někdo jiný z okruhu jejích nejbližších.

Poslední lednová neděle roku 2018 je pro deníkového komentátora Jana „Johana“ Součka den blbec. Prezidentské volby znovu vyhrál záštiplný stařec a pokrytectví kolegů z domovské redakce je už natolik nesnesitelné, že hrdina raději vyklízí pole i zásuvky a uvažuje, co se dá s padesátkou na krku mimo novinařinu podniknout. Náhle mu padne zrak na další výlev internetového tlachala Liona 22, jehož diskusní příspěvky pod redakčními články žurnalistu celé měsíce štvou. V zoufalství se rozhodne vypátrat, co je ten štváč z maloměsta zač: nějaký Petr Rubeš. Snad si na něm trochu zchladí žáhu, až se přestěhuje poblíž a tajně si ho proklepne. Nebude mít ale Johanova pomsta hořkou pachuť jako v Kunderově Žertu? Co vlastně vyhořelý intelektuální samotář získá tím, když se pověsí na pazdráta, kterého svým psaním dosud tak rozčiloval?

V knihovně ctihodných občanů vesničky St. Mary Mead nalezne služebná mrtvolu krásné mladé blondýnky. Paní Bantryová byla dosud přesvědčena, že podobné věci se dějí jen v románech, a požádá o pomoc svou přítelkyni Jane Marplovou. Současně s ní rozvíjí pátrání i policie. Motivů pro vraždu i možných podezřelých je víc. Nebýt bystrých očí, zvídavosti a důvtipu slečny Marplové, dokonale promyšlený zločin by zůstal neodhalen – a nepotrestán.

Podivín doktor Fišer do svého domu obehnaného plotem s ostnatým drátem nikoho nepouští. Když se Petrův otec zmíní, že pro doktora pracuje, probudí v synovi zvědavost. V domě na kopci prý bydlí nějaký kluk. Nikdo ho ale nezná, do školy nechodí, nehraje florbal… Petrovi se podaří s pomocí kamarádky Kristýny a dokonalé lsti vniknout do domu. Co objeví, je šokující, a co bude následovat, ještě mnohem víc!

Co je to rodina a co ji drží pohromadě? Tuto otázku si nutně začne klást každý čtenář útlého, avšak strhujícího románu Domenica Starnoneho Tkaničky (Lacci). Italský název v sobě totiž skrývá do češtiny nepřeveditelný dvojsmysl: stejné slovo označuje i pasti, smyčky, oka, oprátku. Nicméně i „českou“ tkaničkou se dají jak zavázat boty, tak i ledacos sešněrovat. Je tedy tkanička symbolem soudržnosti, nebo spoutání?