Zpět

Mám práci, která má smysl a naplňuje mě

rozhovor, , 4.1.2015
Jindřiška Nováková
AudioStory bylo založeno na začátku 90. let jako první soukromé audioknižní vydavatelství u nás. S jeho majitelkou, paní Jindřiškou Novákovou, jsme si proto povídali především o historii, ale i o fenoménu audioknih obecně.
Vydavatelství AudioStory jste založila v roce 1991. Co Vás k tomu vedlo?
Po sametové revoluci jsem se náhodou dozvěděla o audioknihách, které vycházejí v zámoří, konkrétně v Kanadě. Přišlo mně to skvělé a divila jsem se, proč u nás nic takového nefunguje, proč to nikdo nedělá. Na to manžel opáčil: „Tak to dělej ty!“ V roce 1991 bylo na poli vydávání mluveného slova u nás doslova vzduchoprázdno. Supraphon se na čas edici mluveného slova nevěnoval, Český rozhlas ještě neměl své vydavatelství. Trefila jsem se tak do mezery na trhu. V té době však bylo velmi nelehké tento produkt prosadit, neměl ani zavedené jméno. Nazývali jsme ho tehdy česky – zvuková kniha. Sebe jsem charakterizovala na vizitkách jako producentku literatury k poslechu.

A to jste se do toho dala bez nějakých předchozích zkušeností?
Jsem vystudovaná novinářka a pracovala jsem jako redaktorka, produkční a režisérka publicistiky v Československém rozhlase. Dokonce už jako studentka gymnázia jsem chodila pomáhat jako asistentka věhlasným rozhlasovým režisérům do literární redakce. Měla jsem tak možnost sledovat při práci Jiřího Horčičku, Josefa Melče, Janu Bezdíčkovou či Alenu Adamcovou. A také Helenu Vaňurovou, která točila mnoho let rozhlasové Silvestry, a Jana Bergera, tvůrce nedělních pohádek na stanici Praha. Dva posledně jmenované jsem přizvala ke spolupráci a v prvních letech pro nás režijně vytvořili kolem sedmdesátky titulů.

Start v devadesátých letech

Jako první u nás jste tedy odstartovala soukromé vydavatelství. Bylo to složité?
Měla jsem za sebou doktorát z dějin české žurnalistiky a starala se o dvě dcery. Té starší bylo dvanáct a mladší devět let, když jsme se s mužem pustili do soukromého podnikání. Postupně jsem zapojovala také mnohé členy rodiny - například tatínek Otakar Konětopský pracoval jako skvělý produkční, strejda Vašek Burian se staral o zásilkovou službu, manžel Luboš velmi pomáhal s obchodováním, posléze u mě pracovaly jako asistentky dcera Radka a neteř Kateřina.

Takže téměř rodinná firma. Jaké tituly jste vydali jako první?
Dramaturgický výběr byl velmi široký, aby si vybral opravdu každý. Rozsáhlý plán, který jsme sestavili na podkladě ankety mezi čtenáři, tvořil základ dramaturgie na několik let dopředu. V prvním roce jsme natočili čtyřicet audioknih a na trh vydali první desítku. Úplně prvním titulem byl výběr z knihy židovských humoristických minipovídek od Jana Martince, s názvem Potkal Kohn rabínoviče, interpretem byl Bohumil Bezouška. Ročně jsme pak vydávali až dvanáct nových titulů. Kolem AudioStory se vytvořila krásná tvůrčí rodina nadšených spolupracovníků, včetně herců, kteří nám velmi fandili.

Na které tituly a interprety z těch prvních let nejraději vzpomínáte?
Nádherné bylo, když se nad dílem potkali autor, režisér a interpret jako spřízněné duše. Tak vznikly opravdu srdeční projekty, například: Vejce a já nebo Kytice v podání Jaroslavy Adamové, Malý princ v podání Eduarda Cupáka, Saturnin v podání Jiřího Samka, nebo Povídky z jedné a druhé kapsy v podání Vlastimila Brodského a Oty Sklenčky. Jana Eyrová v podání Gabriely Vránové, Sherlock Holmes v podání Soběslava Sejka, Vladimíra Brabce nebo Petra Kostky, Snídaně u Tiffanyho v podání Jiřího Adamíry a Hany Maciuchové, Kristýnčina pavučina v podání Hany Maciuchové, Madisonské mosty v podání Zlaty Adamovské a Ladislava Županiče a mnohé další tituly…

Audiokniha podle AudioStory

audiostory-MAX.pngJaká je vlastně vaše filozofie? Jak se k audioknižnímu žánru stavíte?
Snažili jsme se od počátku vytvářet jakousi českou variantu audioknih, která by vycházela z evropských kulturních tradic. Brali jsme v té době v potaz rozvinuté čtenářství kvalitní literatury a poměrně širokou skupinu posluchačů rozhlasové umělecké tvorby. Vycházeli jsme z pravidel rozhlasové školy, kterou představovali dramaturgové a režiséři. Ctili jsme jejich zkušenosti a jejich profesionální přístupy, které vznikaly postupným vývojem od počátků Československého rozhlasu, kdy byl ve své umělecké a slovesné složce považován za divadlo pro slepé.

Setkala jste se s podobným názorem i u audioknih?
Ano, navzdory rozvinuté kategorii rozhlasové četby byly i naše audioknihy považovány převážně za produkt pro nevidomé lidi! Samozřejmě, mysleli jsme také na nevidomé, ale zdaleka ne jenom na ně. Naší ambicí bylo vydávat audioknihy pro lidi, kteří rádi poslouchají.

A co názor, že audioknihy odvádějí od čtení?
Nikdy jsme se nestavěli do role nepřátel klasických knih - proti čtenářství. Naopak. Slovo mluvené je pouze jinak vyjádřená literatura. Proto je audiokniha klasické knize blíže než adaptace pro film, televizi, nebo divadlo. Audiokniha je vlastně rodnou sestrou knihy, a troufám si říci rovnocenných kvalit.

Nový dech

Jaká byla historie AudioStory v novém miléniu?
V roce 2000 jsem prošla těžkou osobní, rodinnou a profesionální krizí. Za velmi tragických okolností mně zemřel manžel. Do roku 2006 AudioStory spíše přežívalo, tituly se prodávaly, nevznikaly však nové projekty a rozvoj vydavatelství byl značně přibrzděn.

Pak ale došlo k první velké spolupráci...
V roce 2006 jsem dostala nabídku ke spolupráci od Popron Music. V exkluzívní licenci jsem pro ně připravovala reedice titulů ze svého katalogu, poprvé na CD. Během tří let jsme společně vydali kolem stovky reedic a asi sedm nových titulů se značkou AudioStory. Já jsem dodala nahrávku v novém kabátě na klíč a zajistila či obnovila autorská práva, Popron Music se zabýval výrobou, distribucí a marketingem. Společně jsme prošlapávali novou cestu audioknih po českých knihkupectvích a Bontonlandech. Velkou výhodou v distribuci byl také tištěný katalog Popronu, který vycházel ve vysokém nákladu a byl napojen na zásilkovou službu a odběrná místa.

Jaké nové tituly v té době vznikly?
Velice si vážím například titulu Vánoce a Velikonoce v úvahách Tomáše Halíka, nebo Povídek o manželství a sexu od Michala Viewegha. Pro Popron Music jsem také produkovala velký projekt četby Osudů dobrého vojáka Švejka na pokračování, v podání deseti českých hereckých hvězd. Dále jsem produkovala audioknihu Šakalí léta od Petra Šabacha v podání Saši Rašilova a vytvořila scénář k audioknize Bestiář od Barbary Nesvadbové. Pod značkou AudioStory jsem vydala Rozmarné léto v interpretaci Josefa Somra, Tři muži na toulkách Jeroma Klapky Jeroma pro nás načetl Oldřich Kaiser, román Ireny Obermannové s názvem Matky to chtěj taky posluchačům svým podmanivým hlasem sugestivně představila Vanda Hybnerová...

A pak jste začala spolupracovat s knižními vydavateli. Je to tak?
Ano, od konce roku 2009 jsem začala spolupracovat na vydávání audioknih s knižními nakladateli - Motto, Argo, Portál, Vyšehrad. A právě Vyšehrad se stal naším dalším dlouhodobějším profesním partnerem. Začali jsme v roce 2010, takže máme za sebou už čtyři roky krásné spolupráce. Počet našich koprodukčně vydaných titulů se blíží dvacítce.

Jak se dělá audiokniha

Na co při výrobě audioknihy dbáte?
V AudioStory jsme se drželi vždy několika zásad: ne každá kniha je vhodná pro audiozpracování. S každým textem i s rukopisem knihy je třeba redakčně pracovat, citlivě ho upravovat výběrem textu nebo krácením, rozhodnout, zda titul načíst jednohlasně nebo rozdělit do více hlasů, vytvořit scénář. Vždy také pracujeme s hudební složkou. Věnujeme velkou péči výběru herce – interpreta, protože na něm dílo „stojí a padá“. Naše tituly vznikají ve spolupráci herce, produkčního, režiséra, hudebního autora či redaktora a zvukového mistra.

Jaké tvůrčí týmy tituly AudiStory připravovaly?
V průběhu let jsem přizvala ke spolupráci další režiséry i hudební spolupracovníky, takže vzniklo několik tvůrčích tandemů: Jiří Šrámek a Jaromír Klempíř, Jiří Seydler a Jiří Šlupka Svěrák, Dimitrij Dudík a Petr Mandel nebo Martin Čech a také režisérka Hana Kofránková a režisér Ondřej Kepka s hudebním spolupracovníkem Petrem Maláskem. Já sama jsem se pustila do režie až v roce 1997. Do té doby jsem byla příliš vytížena mnoha jinými činnostmi (manažerská práce, hlavní dramaturgie, PR). Nyní mám za sebou přibližně třicet režií audioknih.

kepka-kostka-MAX.jpg

Kde své audioknihy nahráváte? Máte vlastní studio?
Od začátku natáčíme v pronajatých zvukových studiích. Začínali jsme v historické budově Národního divadla v Praze se zvukařem Mirošem Svatoněm, který dříve pracoval v rozhlase. Poté jsme využívali zvukové studio Nové scény ND se zvukařem Jiřím Minaříkem. Tenkrát se točilo analogově na zvukové pásy, pouze archiv jsme uchovávali v digitální podobě na DAT masterech nebo mini discích. Následovalo studio Českého rozhlasu Regina Praha, a tam už se začínalo točit digitálně. Spolupracovala jsem s Milanem Mošnou. Následovalo studio Virtual na Smíchově, studio na pražské DAMU, se zvukaři Ladislavem Reichem, Radkem Veselým a Jiřím Suchánkem, poté studio Svengali na Pankráci se zvukařem Martinem Duškem.

Co pro AudioStory znamená elektronická distribuce nahrávek?
To je třetí důležitá etapa vývoje AudioStory, která se datuje od roku 2012. Velmi dynamicky se rozvíjí, takže věřím, že brzy převáží vše ostatní. Pak by nám odpadla starost s výrobou zboží, skladováním a distribucí. Jedním dechem ale musím dodat, že starost s vytvářením tak krásných kulturních produktů je na druhou stranu vlastně příjemná.

Dnešní AudioStory

Váš archiv je za těch téměř 25 let velmi bohatý. O co je největší zájem?
V současné době má AudioStory na svém kontě více než 170 titulů, přičemž mnohé vyšly v několika reedicích. V posledním desetiletí jsem vydala kolem padesáti nových titulů a více než sto reedic. Mezi ty nejúspěšnější patří Vejce a já, Malý princ, Saturnin nebo Tři muži ve člunu. V posledních letech se nám nejlépe prodávají historické detektivky populárního současníka Vlastimila Vondrušky: Jménem krále, Apage Satanas! a Případ masopustních maškar.
 

Jaké novinky nabízíte a co plánujete?
Naší nejnovější nahrávkou jsou Plzeňské mordy právě od Vlastimila Vondrušky. Jde o dramatizovanou četbu pro devět hlasů, samozřejmě s hudbou a zvukovými efekty. Jsem moc zvědavá na ohlasy posluchačů. V tomto roce plánujeme vydat Devatero pohádek - výběr 2, biblickou Píseň písní, další Vondruškův detektivní příběh. Kromě toho samozřejmě vydáme několik reedic úspěšných titulů z našeho katalogu.

Audioknihy jsou už téměř čtvrt století spjaty s vaším životem. Baví Vás ještě?
AudioStory se stalo součástí mého životního poslání. Šla jsem s Boží pomocí za svým snem a postupovala vytrvale krůček po krůčku. Mám práci, která má smysl a naplňuje mě, i když jsem místy na kolenou, nebo padám únavou.

Děkuji za rozhovor a těším se mnoho dalších zajímavých audioknih.