Zpět

Mark Watney doufá, že přežije, já doufám, že to zvládnu...

rozhovor, OneHotBook, 10.3.2016
Marťan, sci-fi Andyho Weira o lidské nezdolnosti a vynalézavosti tváří v tvář beznadějné situaci, obletěl celý čtenářský svět a ve všech zemích, kde vyšel, sklidil nadšený ohlas. Zaujal i filmové tvůrce ‒ režisér Ridley Scott natočil loni adaptaci s Mattem Damonem v hlavní roli. OneHotBook nyní vydává Marťana jako audioknihu. A s hlavním interpretem, hercem Janem Zadražilem, připravilo následující rozhovor.
S audioknihou Marťan jsme si na vás vyloženě „počíhali“, protože jsme chtěli, aby Mark Watney mluvil vaším hlasem. Jak se příběh astronauta ztroskotaného na Marsu líbil vám?
Jsem moc rád, že jste na mě s Marťanem počkali, i když to na podzim bylo s mými termíny poněkud komplikované. Sci-fi čtu odmalička, takže když mě vydavatelství už před časem oslovilo ohledně Marťana, byl jsem nadšený ‒ a po přečtení knížky ještě víc. Líbí se mi, že hlavní hrdina nebyl coby technik a biolog sice zrovna nejdůležitějším členem posádky, ale původně fungoval v kolektivu jako jistý stmelovač. Byl obdařen jistými osobnostními rysy, které mu hodně pomáhají v nastalé situaci, jež je neuvěřitelně náročná na psychiku. Zůstal sám a ví, že s největší pravděpodobností se zpátky nevrátí ‒ to by se musel stát zázrak. Ale on udělá všechno pro to, aby se ten zázrak stal. Zůstane aktivní, přemýšlí a ještě si z toho dokáže dělat legraci. Řekl bych, že i to ho drží nad vodou.

Ztotožnil jste se v něčem s postavou Marka Watneyho?
Mně se hodně líbily právě ty části, kdy komentuje svou vlastní situaci s humorem, což mu podle mě umožní dál fungovat a nevzdat to. Hned na začátku říká: V lékárničce je toho morfinu dost... Takže se to dá vyřešit tak, že z něj bude tragický hrdina. Ale on to neučiní a udělá přesný opak. Udělá všechno možné i nemožné, i když to ze všech stran vypadá beznadějně, tak on v ten zázrak věří. Jeho postava mi byla od začátku sympatická právě tím, že neztrácí naději a má smysl pro humor.

Viděl jste filmovou adaptaci knihy?
Zcela záměrně jsem ji neviděl. Původně jsme měli v úmyslu načíst audioknihu tak, aby vyšla ještě před premiérou filmu nebo souběžně s ní, což se nám nakonec nepodařilo. Ale slyšel jsem ohlasy od lidí, kteří snímek viděli. Třeba moje žena film zhlédla a vrátila se poměrně zklamaná, i další známí to vnímali podobně. Teď budu spekulovat, ale nevím, jestli ten nadhled, který se dá vyčíst z knihy, se povedlo převést do filmu. Podle toho, co říkali ostatní, to vypadalo spíš jako hrdinský epos s velice americkými vsuvkami ze Země, kdy se celý svět spojí a všude vlají vlajky... Z té knihy to na mě tak nepůsobilo. Když na Zemi nakonec zjistí, že přežil, je potenciální záchrana spíš trucpodnikem několika lidí, kteří si řeknou, že je to nutné a prosadí to za cenu porušení všech pravidel. A ústřední protagonista dělá na Marsu vlastně to samé, aby přežil, porušuje všechna pravidla. Takže je to o hrdinství, ale ne o tom velkém – nafouknutém, ale o vnitřním hrdinství každého člověka, který se může rozhodnout, že přežije. Že se o to minimálně pokusí, i když má jen mizivé šance. Ale až bude audiokniha hotová, tak se na film podívám rád, minimálně abych měl srovnání a představu, jak se jim to povedlo.

V knize a tedy i v audioknize je spousta technických podrobností. Jak se vám to četlo jako interpretovi, aby to bylo pro posluchače vstřebatelné?
Coby čtenáři se mi právě to líbilo ‒ důvodem, proč to hrdina zvládá, je jeho analytický způsob přemýšlení a znalosti technického rázu. Ale není to nijak zvlášť specializované, často na to jde čistě selským rozumem a taky mu nic jiného nezbývá, protože nemá k dispozici nic závratného. Můj tatínek umí řešit věci podobně ... jak se říká, že tohle dobře dovedou Češi, kteří se za minulého režimu naučili všechno vykutit sami, protože nemohli spoléhat na zahraniční techniku nebo znalosti. Jde jen o to, přistoupit k problému úplně odjinud, paradoxně úplně jednoduše. Díky detailním technickým popisům pro mě bylo snáz uvěřitelnější, že to protagonista dokáže.

Jak to ale přečíst tak, aby se to dalo poslouchat?
Jiná věc je, jak to převést do audioknižní formy. V knize se člověk přece jenom může vracet, zastavit, dohledat, když tomu nerozumíte... Tady jsme se nejvíc snažili o to, aby si člověk už po prvním poslechu dokázal představit, jak na to ten člověk jde, co se tam děje, kterak k tomu přistupuje. Měli jsme štěstí, že nás mohla ze ženského pohledu korigovat naše mistryně zvuku Karolína, která dala vědět, pokud měla pocit, že něčemu nerozumí. Občas nás zkrátka zarazila: To už je moc, teď netuším, jak to provedl. Byla nám takovým lakmusovým papírkem, aby to zůstalo pochopitelné a hlavně aby to nebyla nuda. Je zkrátka riziko, že přes všechny ty dopodrobna rozebírané technické věci se může trochu ztratit napětí dějové linky. Ale snad se nám to podařilo vybalancovat tak, aby to bylo pořád zajímavé a ve správnou chvíli přišla nějaká akce nebo introspekce ‒ aby posluchač měl šanci nahlédnout i do nitra hrdiny, co prožívá po psychické stránce.

A jak jste k tomu přistupoval interpretačně?
Některé části knihy se dají přečíst po domácí přípravě téměř napoprvé, ale nad těmi vyloženě technickými pasážemi jsme si museli sednout a domluvit se třeba i na tom, jak používat a vyslovovat odborné výrazy a jak navazovat, aby to mělo hlavu a patu. Je třeba k tomu přistupovat trochu ve stylu didaktického výkladu ‒ což znamená, že se nedá moc spěchat a je nutné hledat logiku ve větné stavbě, aby se přes všechny odborné výrazy neztratil smysl toho, co říkáte. Vyžaduje to mnohem větší přesnost přečtení.

Jak jste se na četbu připravoval? Kolikrát jste to četl?
Hodněkrát. Podobné pasáže mívám už z domova podrobně připravené. Každé souvětí musím mít dopředu označené a rozdělené na logické celky, abych se v něm neztratil. A potom jsme na tom pracovali i s režisérem během natáčení, protože jde jen o můj náhled, kdy se mi to zná logické, ale nemusí to fungovat. V tomto smyslu jsem absolvoval asi nejpečlivější přípravu, co jsem zatím k audioknize dělal. To člověk neschová tak, že nějak zatočí hlasem a je to. Jako Mark Watney doufá, že přežije, tak já doufám, že to zvládnu.
 

A co vás při natáčení nejvíc bavilo?
Vždycky jsem se nejvíc těšil na věty, které mám taky označené zvlášť, kdy Mark černohumorně komentuje situaci. Nejsou to celé pasáže, spíš takové reakce. Dost často po nějaké více technické části pronese nějakou zabijáckou hlášku. Ale úplně suše. Aspoň tak to na mě při čtení té knihy působilo. On to taky nemusí nijak „barvit“, protože své zážitky čte jako deník. Hrdina sám nemá žádného posluchače, kvůli kterému by z toho musel dělat vtip. On to prostě jen tak konstatuje. Ale zpravidla je to pravda. Akorát on tu pravdu nahlíží z velmi osobitého úhlu... A pak jsou tam výborné zlomy, které nejsou úplně očekávatelné. Vždycky, když už se mu daří, tak se to pak zase zalomí. Člověk mu hrozně fandí a jde s ním a každý ten zlom, kdy se dařit přestane, naplno pocítí. Bavilo mě, že to není jen vítězná cesta bez proher.

Jaký byste chtěl, aby z nahrávky měli posluchači pocit?
Přál bych si hlavně, aby nebyli zklamaní a aby si to užili. Rád bych si myslel, že je to zas jiné, než ostatní audioknihy, které jsem četl. Možná trochu troufale bych chtěl, aby z toho třeba měli ještě větší zážitek, než když to viděli v kině. Aby jim audiokniha otevřela nějakou další barvu ve vnímání příběhu, než když si to čtou sami. Navíc druhým „pozemským“ hlasem na audioknize je Jan Vondráček a pro mě je velká pocta, že se mohu zkombinovat s takovým hercem.

Prve jste zmínil, že od malička čtete rád sci-fi. Které knihy z žánru byste označil za své oblíbené
Maminka nás vedla ke čtení od mala a s bráchou jsme brzy objevili sci-fi. Mám hodně rád věci od Ondřeje Neffa, třeba Můj život na Měsíci – což je dobrodružný příběh doplněný technickými záležitostmi. Rád čtu i Terryho Prachetta.