Zpět

Karel Čapek: Rozhlas a audioknihy 1

téma, , 08.01.2020
„Člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno“, napsal kdysi Karel Čapek, vynikající spisovatel, novinář a dramatik. Za svůj život byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, nebylo mu dopřáno stát se jejím nositelem. Pokud o něm chcete vědět víc, pojďte si jej spolu s námi připomenout prostřednictvím zvukových nahrávek. A nebude jich málo. Rozdělíme proto toto téma do několika částí. V dnešní první přijdou na řadu Čapkovy kratší texty.

Povídky, apokryfy a fejetony 

Karel Čapek zahájil svou spisovatelskou dráhu povídkami. Spolu se svým bratrem Josefem vydal v průběhu roku 1916 soubor Zářivé hlubiny a jiné prózy. Z něj se v rozhlasovém archivu nachází například půlhodinová nahrávka příběhu Ostrov, v níž se posluchačům představil Josef Kemr a Alexandra Tomanová. Již o rok později vydává Karel Čapek svou první samostatnou sbírku povídek Boží muka. Devadesát let po jejím vydání se jí ujal rozhlas a vznikla tak četba na pokračování s hlasem Martina Stropnického. Z tohoto knižního souboru pochází i rozhlasová nahrávka povídky Šlépěj, kterou v roce načetl 1998 Jan Novotný. Další Čapkova sbírka filozoficky laděných próz Trapné povídky, načtená roku 2003 Ondřejem Kepkou, je bohužel dostupná pouze nevidomým prostřednictvím Knihovny a tiskárny pro nevidomé (KTN). Zato příběhy z Čapkových dalších dvou souborů, Povídek z jedné a druhé kapsy, se dočkaly mnoha zpracování. Blíže jsme se jim věnovali v samostatném díle cyklu věnovanému českým detektivkám.

Spolu s „kapesními“ povídkami bývají často vydávány i autorovy apokryfy. Některé moderně pojaté (někdy až parodické) variace na biblické texty vyšly před časem u Supraphonu na společném 2CD Povídky a apokryfy spolu s několika detektivními příběhy. Záznamy natočené mezi lety 1955-1969, zdobí hlasy předních herců své doby: Karla Högera, Dany Medřické, či dokonce Čapkovy manželky Olgy Scheinpflugové.
 

Část apokryfních příběhů vyšla pod názvem Apokryfy pod hlavičkou AudioStory v interpretaci Vlastimila Brodského. Jedenáct příběhů vzniklo později i v rozhlase. Dramatizovaná četba z roku 2008 v režii Aleše Vrzáka oproti výše zmíněným audioknihám ani v nejmenším nezaostává. Jak by také mohla, když se na jejím vzniku podíleli mimo jiné Josef Somr, Viktor Preiss či Libuše Šafránková. Tyto příběhy byly dispozici, spolu s dalšími Čapkovými díly, zdarma k online poslechu na speciálním rozhlasovém portálu Čtenářský deník. Třebaže tento projekt ve své původní podobě víceméně skončil, odkazy jsou stále funkční. Samostatný apokryfní příběh Svatá noc se v podání Jana Vlasáka objevil v roce 2019 na kompletu Adventní kalendář, vydaném Tympanem.

Vlastní zkušenosti se zahradničením zužitkoval Čapek ve svých pravidelných novinových sloupcích, které později vyšly pod souborným názvem Zahradníkův rok. Zvukových adaptací tohoto dodnes vtipného dílka existuje hned několik. Již v roce 1993 je pro Ultravox načetl Přemek Podlaha, v roce 2009 pak vyšly tyto texty v nakladatelství Špidla – Česká multimediální v podání Miroslava Kudely. Z roku 2013 pochází nejzdařilejší verze z dílny vydavatelství TREES, v níž trampoty zahradníků svým nezaměnitelným hlasem popsal herec Josef Somr. Nejnověji se v roce 2019 na trhu objevila tato sbírka pod hlavičkou vydavatelství AVIK v podání Antonína Kašky. Rozhlasový archiv disponuje i fejetonem Pupence, který ve zvukové podobě vznikl pro již zmíněný Čtenářský deník. V režii Markéty Jahodové za mikrofon usedl Otakar Brousek ml. Na témže portále byla zveřejněna i sbírka drobných textů nazvaná Věci kolem nás, která vznikla ve stejném tvůrčím tandemu.

Cestopisy, biografie

Samostatnou kategorii mezi Čapkovými prózami představují cestopisy, v nichž se snažil zachytit především zajímavé zvláštnosti z kultury jednotlivých národů. Z pětice sbírek autorových cestovatelských postřehů jsou nejstarší Italské listy z roku 1923. Hlasem Antonína Kašky promluvily v roce 2018 díky audioknize z dílny vydavatelství AVIK. Kapitolu nazvanou V Boží dlani navíc samostatně svého času natočil rozhlas s hercem Jiřím Adamírou. O rok mladší Anglické listy zaujmou posluchače vynikajícím podáním Lukáše Hlavici, který je svěžím způsobem načetl v roce 2009 pod vedením režiséra Vlada Ruska. Následující soubor Výlet do Španěl pochází z roku 1930 a ve zvukové podobě je přístupný pouze nevidomým. O dva roky později se Čapek vydal do Nizozemí, své literární zápisky z této cesty pak vydal pod názvem Obrázky z Holandska. V roce 2013 je pro Carpe Diem načetl písničkář Pepa Nos. V roce 1936 zakončil autor svůj volný cyklus cestopisů poslední sbírkou Cesta na sever. Stejnojmennou devítidílnou črtou z Čapkových cest po skandinávských státech provází v rozhlasové četbě z roku 2011 hlas herce Hanuše Bora.
 

Na závěr jsme si nechali kratší prózy, které jsou spíše drobnými střípky než ucelenými soubory. Nejsou však proto o nic méně zajímavé. Čapkovy fejetony, nazvané Jak se co dělá, zaznamenaly mikrofony hned v několika provedeních. V roce 2016 je v interpretaci Luboše Pavla vydalo Creatio. Texty Jak se dělá divadlo a Jak se dělá film natočil v roce 1973 rozhlas, vydal ovšem o pár let později Supraphon. Z nahrávky znějí hlasy Karla Högera, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Adamíry a Jaroslavy Adamové.
 

Na Supraphonském výběru textů O soudcích, lidech souzených a odsouzených mimo jiné nachází i Čapkův text Jak se dělají noviny – Chvála novin. Načetl jej Rudolf Hrušínský v roce 1985. Josef Somr se postaral o interpretaci Čapkovy úvahy O zvláštních vínech, která v roce 2017 vyšla u Popronu na CD Vyprávění a čtení – O víně. Jeho hlasem promlouvá Čapek i ve čtveřici příběhů na Supraphonské kompilaci Povídky s úsměvem. V témže vydavatelství vyšlo i CD Povídky z kavárny, kde opět se Somrovým hlasem našly své místo texty Kdybych… a Sníh. Čapkovo jméno bychom nalezli i na přebalu výběrů Supraphon vypravuje..., kde se v povídkách, fejetonech či apokryfech setkáme s hlasy Jana Pivce, Dany Medřické či Františka Filipovského.

K Čapkovu 130. výročí narození vyšel u Supraphonu digitálně i Neobyčejný život – pásmo Jana Kopeckého Svět podle Karla Čapka v podání například Otakara Brouska st. a Hany Maciuchové. Nahrávka pochází z roku 1989, ale ve své době se vydání nedočkala. Na záznamu najdeme koláž kratších úvah i úryvků delších textů.

V příštím díle našeho přehledu se zaměříme na Čapkovy pohádky pro děti.