Zpět

Pohádky i nepohádky Karla Weinlicha 1

téma, , 06.04.2020
Karel Weinlich (foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas)
Dnes je tomu právě 90 let, kdy se narodil jeden z nejvýznamnějších audio režisérů Karel Weinlich. Jeho tvorba je spojena především s rozhlasem, tvořil ale také pro audioknižní vydavatele. Mnoho posluchačů si při vyslovení jeho jména vzpomene na nedělní pohádky, Weinlichovo pole působnosti bylo ovšem mnohem širší: věnoval se hrám pro mládež, četbám na pokračování, dětským pořadům typu Domino a je podepsán i pod tituly, které jsou určeny výhradně dospělým. Je jich tolik, že jsme tento článek rozdělili na dvě části.

Rozhlasové pohádky

Jedním z pohádkářů, jehož texty Weinlich často točil, je Hans Christian Andersen a Pasáček vepřů z roku 1954  patří k nejranějším dochovaným samostatným záznamům. Najdete ho na kompilaci Album pohádek Supraphon dětem 3. K této pohádce se rozhlas vracel i později a v prodeji je tak i dramatizace z počátku 80. let ve Weinlichově režii. Mezi další dostupné Andersenovské realizace patří Císařovy nové šaty s Jiřím Sovákem či Viktorem Preissem, Cínový vojáček a tanečnice v podání Ivana Trojana či Miroslava Táborského, Malenka s Naďou Konvalinkovou, která do pohádky nazpívala i písničky a Křesadlo s Borisem Rösnerem, Františkem Němcem, Ondřejem Vetchým a dalšími.
 

Karlel Weinlich často skromně říká, že on sám má na rozhlasových realizacích minimální zásluhu a vždy děkuje všem tvůrcům – hercům, dramaturgům, hudebním skladatelům a hudebníkům, scenáristům, ruchařům a zvukařům, bez nichž by nahrávky nemohly vzniknout. Je tedy na místě věnovat se zde alespoň některým z nich.

Nejvýznamnější Weinlichovou spolupracovnicí byla dramaturgyně Eva Košlerová, autorka příběhů včelích medvídků, která za minulého režimu umožnila psát pro rozhlas i zakázaným scenáristům, mezi něž patřil Karel Šiktanc či František Pavlíček. Druhý jmenovaný se podílel především na adaptacích klasických pohádek. K mání je Šípková Růženka z roku 1994, orientální pohádka Ten chytrák Nasredin (1992), španělský příběh o ptáčku jménem Xervelli (1984) či Čertův mlýn (1986). Je známo, že František Pavlíček obdivoval spisovatelku Boženu Němcovou, od níž zpracoval Tři oříšky pro popelku (1993), Moudrého zlatníka (1987), Princeznu se zlatou hvězdou na čele (1988) a pohádku O dvanácti měsíčkách (1983). Od Erbena jsou v Pavlíčkově dramatizaci a Weinlichově režii k dispozici Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Zlatovláska. Mezi další dramatizace patří Čapkova Psí pohádka a O té sani z Vojtěšské ulice, Vančurův Kubula a Kuba Kubikula s Josefem Somrem coby Barbuchou, Exupéryho Malý princ, Mahenův Mlynářský student a od Jana Drdy Zapomenutý čert z roku 1959 v hlavní roli se Stanislavem Neumannem.
 

Z pohádek básníka Karla Šiktance v dramaturgii Evy Košlerové můžeme zmínit Nejčernější les, napínavý příběh Král kamenné srdce s Ladislavem Mrkvičkou a Radoslavem Brzobohatým, či poetické Svatební šaty. Dalšími scenáristy, které Eva Košlerová přivedla k rozhlasu, byli Anna Jurásková – Karel Weinlich od ní režíroval Mé tety jsou víly, Helena Sýkorová, která adaptovala Werichovy Tři veterány a Královnu koloběžku, a Markéta Zinnerová – v distribuci jsou její Čarovné prstýnky, čertovský příběh Marjánka s Libuší Havelkovou a Miroslavem Masopustem a Režná nitka, k níž hudbu nahrála folková skupina Minnesengři. Hudba je důležitou součástí i pohádky Ivo Fischera My se vlka nebojíme, kde tři malá muzikální prasátka bojují s vlkem.

Určitou zvláštností je Kolo se zlatými ráfky Zdeňka Svěráka: pohádka o království, v němž se nesmí mluvit nahlas, vznikla původně v 60. letech pod názvem Tiché šlapací království v režii Jana Fuchse, po roce 1968 byla ale nežádoucí a došlo k jejímu smazání. Snímek by měl existovat v pracovní verzi, k posluchačům se však dosud nedostal. K mání je ovšem novější Weinlichovo nastudování z roku 1987.
 

Karel Weinlich natočil také mnoho pohádek Milana Navrátila (v prodeji je příběh O zahradě granátových jabloní), z dalších autorů je možné zmínit Marii Kubátovou (O heřmánkové víle), Květu Kuršovou (Kamínek štěstí) a Vratislava Šťovíčka s pohádkou Princezna skořápka a hadí král.

Další významnou dramaturgyní byla Weinlichovi Václava Ledvinková, která navazovala na práci Evy Košlerové. Mohly tak vzniknout další pohádky Karla Šiktance i Heleny Sýkorové. K nejmladší generaci scenáristů patří audioknižním posluchačům dobře známá Jitka Škápíková. Z mnoha jejích pohádek je ke stažení dvoudílná adaptace knihy Lewise Carrolla Alenka a divy v domě za zrcadlem.

Hry pro mládež

Rozhlasových her pro děti a mládež natočil Karel Weinlich nepřeberné množství, v distribuci je však jen zlomek. Jak jsme si již ukázali, tu a tam existuje jedno dílo ve více nastudováních. To potkalo i Stevensonův Poklad na ostrově – obě nahrávky vznikly v režii Karla Weinlicha a posluchači si mohou porovnat tu z roku 1966 s Jaroslavem Marvanem, Jaroslavem Kepkou a dalšími, s realizací z roku 1983, v níž účinkovali Josef Somr, Jiří Langmajer či Jiří Adamíra.
 

Dobrodružné příběhy byly častým motivem rozhlasových her pro mládež. Radioservis uvolnil do digitální distribuce adaptaci románu Otakara Batličky Rájem i peklem – dobrodružné putování kanadské výpravy, která v brazilských pralesích hledá naleziště vzácných nerostů. Biografickou hrou je rozhlasová hra Marco Polo, kterou napsala dramaturgyně Eva Košlerová.

Probíráme-li se režisérovou zvukovou historií, narazíme v ní na další kuriozitu. Herec Pavel Soukup, vedle své interpretační práce pro rozhlas v minulosti upravil mnoho knih do četeb na pokračování a napsal i několik rozhlasových her z klukovského prostředí. Škoda, že se zatím do prodeje nedostala jeho adaptace Knoflíkové války, k dispozici je však jeho autorský text ve Weinlichově režii Se srdcem mušketýra.
 

Příběhy dětí dále reprezentuje Astrid Lindgrenová. Supraphon vydal rozhlasovou nahrávku Ronja, dcera loupežníka s Rudolfem Hrušínským, Ivetou Blanarovičovou či Petrem Pelzerem a Radioservis půvabnou dramatizaci druhého dílu detektivní série Svěřte případ Kallovi z roku 1990 – dodejme, že Karel Weinlich natočil i první díl pod názvem Tajemství hradní jeskyně, ten se však do prodeje zatím nedostal. Jedním z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších Weinlichových režijních počinů je pak desetidílný dramatizovaný seriál Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna. Nahrávka z roku 1992 obsahuje obě Twainovy knihy a jde o dosud nejucelenější zpracování slavných románů, které je zároveň nejvíce věrné předloze.
 

V příštím dílu se zaměříme na Weinlichovy nahrávky pro ostatní vydavatele a na tituly pro dospělé. Do té doby si připomeňme, jak promluvil Karel Weinlich u příležitosti křtu audioknihy Jedlová samota v červnu 2018.