Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 11

téma, , 16.08.2020
Obal CD Písničky, scénky, dialogy (1997)
Jak už víte nejen z našeho seriálu, světoznámé Divadlo Spejbla a Hurvínka si v roce 2020 připomíná řadu významných výročí: Spejbl se ve zdraví dožil 100 let, Mánička se psem Žerykem oslavili devadesátku, 90 let je také divadlo profesionálním souborem, 75 sídlí v Praze, z toho čtvrt století v Dejvicích. Téměř po celou dobu existence Divadla vznikaly vedle jevištních inscenací i audio nahrávky, jejichž prostřednictvím lze sledovat kromě vývoje S+H také vývoj audioknižního průmyslu od jeho počátků až do současnosti. Rozhodli jsme se je během celého tohoto roku mapovat. V tomto dílu se poprvé podíváme na činnost nových vydavatelství 90. let a uzavřeme přehled snímků, na nichž se podílel Miloš Kirschner.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1

Po sametové revoluci nastalo pro Divadlo S+H složité období. Návštěvnost představení, koncertů a jiných kulturních akcí byla tehdy obecně velmi nízká, což postihlo i Spejbla s Hurvínkem. Kirschner, který jako jeden z mála kulturních vedoucích pracovníků zůstal ve funkci, patřil podle některých ke starým strukturám, které bylo nutné odstranit. Dokonce i ti, kterým za minulého režimu pomohl, včetně dvou jeho dlouholetých a nejbližších spolupracovníků, převlékli kabát a Kirschnera za zády pomlouvali.

Budova, v níž od roku 1945 S+H sídlili, se v rámci restitucí dostala pod nově vzniklé vedení dobrovolných hasičů, které chtělo zřídit v prostorách vinárnu či striptýzový bar. Už v roce 1990 dostal Miloš Kirschner výpověď, nájem byl záhy jednorázově zvýšen na pětinásobek, počet obyvatelných místností se pro divadlo zmenšoval. S ústupky hrálo divadlo v Římské ulici do konce roku 1994.

Miloš Kirschner byl v té době velmi nemocný. Dlouhodobě trpěl cukrovkou, prodělal několik infarktů a při hledání nového sálu se mu vzniklá odřenina kvůli diabetu nehojila a lékaři mu začali postupně amputovat dolní končetinu. Spolu s Helenou Štáchovou tak hledal nový sál s velkými fyzickými bolestmi, plahočil se po mnoha schodech o berlích. Nakonec pomohl pražský magistrát a v bývalém neprosperujícím kině Svornost v Dejvicích poskytl Divadlu S+H prostor, v němž sídlí dodnes. Aby zde mohl Kirschner odehrát 24. února 1995 první premiéru, podepsal v nemocnici reverz. Obtíže se stupňovaly, a on skončil na invalidním vozíku. O rok později se na konci února opět nechal z nemocnice propustit a naposledy interpretoval postavičky v premiéře Spejblovy smysluplné nesmysly. Během představení seděl na vozíku uvnitř plátěné pyramidy, která se při děkovačce otevřela. Poté se ihned vrátil zpět do nemocnice, ještě stále plánoval, že bude moci pracovat, dostal ale plicní embolii, skončil s tracheotomií v krku, nemohl komunikovat a 2. července 1996 zemřel. Po Kirschnerově smrti se S+H ujal Martin Klásek, který loutky alternoval od prosince 1973.

Velké změny se děly i na audioknižním trhu. Supraphon, který byl mnoho desetiletí největším vydavatelem, se jakožto bývalý státní podnik dostal do finančních potíží. Současně začala ve velkém množství vznikat různá vydavatelství – některá se na trhu udržela mnoho let, jiná zanikla v samotném počátku.

Dalším zlomem zvukových záznamů se stala tvorba hudební složky. Většinu supraphonských nahrávek v době normalizace doplňovala muzika Komorního orchestru pod vedením Milana Baginského. Po revoluci bylo z úsporných důvodů od původních nástrojů většinou upuštěno a dodnes se muzika pro nahrávky mluveného slova skládá převážně elektronicky. Spejbl s Hurvínkem na čas zcela opustili Supraphon. Nejprve natáčeli pro jiné společnosti, později se k Supraphonu opět vrátili a do roku 2008 kontinuálně vydávali snímky i u konkurence.

Tommü Records

V roce 1992 Spejbl s Hurvínkem pro vydavatelství Tommü Records natočili tři kratší nahrávky, které v prvním vydání vyšly poprvé ve zvukové historii S+H pouze na magnetofonových kazetách. Tématem všech titulů bylo hledání pravdy o tom, jak to bylo se známými pohádkovými postavami. Ve snímku Jak Hurvínek Popelku naruby obrátil sesbírá Hurvínek „důkazy“, které naklepal na psací stroj a doplnil ilustracemi. Spolu s Máničkou se snaží Spejbla přesvědčit například o tom, že statkářka byla na Popelku hodná a Popelka naopak patřila k prostořekým špindírám.
 

Obal kazety Jak hurvínek Popelku naruby obrátil (1992)

Ve snímku Jak Hurvínek Sněhurku na hlavu postavil zastihujeme Máničku před zrcadlem, přičemž Spejbl s Hurvínkem s pomocí magnetofonu vytvoří iluzi kouzelného mluvícího zrcadla. Mánička se nechá nachytat a po prozrazení žertíku prohlásí, že pohádce o Sněhurce věří. Začne ji vyprávět s tím, že Spejbl s Hurvínkem příběh opravují a doplňují informace o tom, jak to se Sněhurkou bylo ve skutečnosti. Královna je hodná, Sněhurka neposlušná, aj.
 

Obal kazety Jak Hurvínek Sněhurku na hlavu postavil (1992)
 

Na kazetě Jak Hurvínek s Máničkou přestavěli perníkovou chaloupku chtějí děti upéct perník podle receptu vysílaném v rozhlase. Postup však Hurvínek nestihne zapsat a tak oba nevědí, jak mají pokrm připravit. Do debat se vloží Spejbl a v rozhovoru se dostanou k pohádce o perníkové chaloupce. Hurvínek s Máničkou Spejblovi mimo jiné vysvětlí, že chaloupka nebyla z perníku, ale že v ní bydlela perníkářka. Z hlediska záznamu se u Sněhurky a chaloupky naposledy na konci první strany použilo sdělení informující o nutnosti otočení nosiče. Aktuálně jsou záznamy k dispozici na CD pouze ve výprodejích.
 

Obal kazety Jak Hurvínek s Máničkou přestavěli perníkovou chaloupku (1992)
 

Lunarion

V červnu 1993 natočil Lunarion dosud nereedované kazety Hurvínkovy třesky plesky a Další Hurvínkovy třesky plesky. Každá kazeta obsahovala 24 drobných scének zastihujících S+H s Máničkou v různých situacích. Dávali si mezi sebou hádanky, vykládali různé příhody například o tom, jak Hurvínek spadl ze schodů či jak S+H mezi sebou závodili, došlo ale i na vysvětlování pojmů typu pýtická odpověď nebo zázrak. Každý dialog byl oddělen znělkou a uvozen nadpisem. Třesky plesky jsou zároveň posledním zvukovým titulem, který napsal Miloš Kirschner spolu s dlouholetým Hurvínkovským spoluautorem Vladimírem Strakou.

Obal kazety Hurvínkovy třesky plesky (1993)
 

Lotos (poprvé)

Nejvíce nahrávek mimo Supraphon pořídilo vydavatelství Lotos. 2. květan 1993 vznikla dnes již nedostupná nahrávka Jak si Hurvínek s Máničkou hráli na doktora. 1. června. 1993 měla tatáž hra svou jevištní premiéru – šlo rovněž o autorskou premiéru pro Denisu Kirschnerovou, která text napsala ve spolupráci s Helenou Štáchovou.

Spejbl si s Kateřinou vyrazí do víru velkoměsta a Hurvínek s Máničkou zůstanou doma. Hurvínek má nakrmit Žeryka a umýt nádobí, Mánička napsat domácí úkol na téma Láska k bližnímu. Dívenka si neví rady a tak si s Hurvínkem začnou hrát na doktory. Kačátko chce vyléčit šilhavost, pes Buldok rozplácnutý čumáček, myška zkroucený ocásek a kočka potřebuje vyřešit bezzubou tlamičku. Spíš než těmito příznaky trpí zvířátka především nedostatkem lásky a z toho pramenícími komplexy méněcennosti, které jsou důkladně znázorněny v doprovodných písních.
 

Obal LP Jak si Hurvínek s Máničkou hráli na doktora (1993)

Vydání nahrávky přineslo další důležitý mezník. Kromě magnetofonové kazety se záznam v roce 1993 objevil na LP desce, která je zároveň jediným vinylem mimo Supraphon, a o rok později se dostal na CD, které se stalo prvním kompaktním diskem v Hurvínkovské historii. Nahrávka je navíc průlomová i z hlediska stopáže, neboť 67minutová délka překročila tehdy užívanou stopáž do padesáti minut a dlužno říci, že delší nahrávky se od Doktora staly pro S+H po další roky samozřejmostí. CD sice vzniklo, magnetofonové kazety jsou však stále nejžádanější a tak se Lotos se kompaktním diskům po několik dalších let vyhýbal.

V roce 1994 vychází na kazetě poslední autorský audio příběh Miloše Kirschnera a Pavla Gryma Kdo unesl Žeryka aneb Hurvínek na stopě! Spejbl si v novinách přečte inzerát, že se hledá zpívající pes do filmu a dětem při hře na schovku ukradne maskovaný muž Žeryka. Hurvínek s Máničkou chtějí zloděje vypátrat, ale protože Mánička Bábince slíbila, že bude do čtyř hodin doma, napíšou Bábince dopis, že se oba vydali za lupičem a že neví, kdy se vrátí. Bábinka dostane strach a začne děti hledat. Je velmi sportovně založená a tak k hledání používá kolo, chůdy či skateboard. Pátrání přitom doprovází písničkami. V nahrávce, která je v současnosti dostupná na CD na stránkách vydavatele, se poprvé hlasově v obsáhlé postavě režiséra představil Martin Klásek.
 

Obal kazety Kdo unesl Žeryka aneb Hurvínek na stopě! (1994)
 
V roce 1995 vychází pouze na kazetě první samostatný autorský zvukový počin Heleny Štáchové a poslední snímek Miloše Kirschnera s názvem Hurvínkova lokotka, později reedovaná na CD a aktuálně opět dostupná na stránkách vydavatele. Dětem začaly prázdniny a rodinka jede na dovolenou vlakem. O zábavu i při tak nudné činnosti není nouze, protože jízda neprobíhá vůbec tak, jak si pan Spejbl naplánoval. Situace doprovodily tematické písničky Jana Vodňanského. Zajímavostí je, že Píseň o šišlání a Jednou rychle, jindy zase pomalu, v níž se explicitně objevuje postava Spejbla coby fotbalového fanouška, později nazpíval Vodňanský na své album věnované dětem Dejte mi pastelku, nakreslím pejska.
 

Obal kazety Hurvínkova lokotka (1995)

 

V říjnu 1996 nahrál Martin Klásek svůj první dnes už nesehnatelný audio titul Hurvínkovo chichotání, dostupný v prvním vydání opět pouze na kazetě. Zatímco zvukové záznamy Josefa Skupy a Miloše Kirschnera zachytily hledání hlasové polohy a podoby postaviček, u Martina Kláska se posluchači díky dlouhodobým zkušenostem setkali již s ukotvenými charaktery a fistulkami. Chichotání si kladlo jednoduchý cíl: pobavit děti vtipy. Ty Helena Štáchová rozdělila do sedmi tematických okruhů typu u doktora, o škole, lásce či cestování. Vtipy od sebe oddělovalo ticho či klarinetový předěl.
 

Obal kazety Hurvínkovo chichotání (1996)
 

V roce 1997 se na CD i MC objevila netypická nahrávka Písničky, scénky, dialogy ...ve vedlejší roli Spejbl s Hurvínkem. Pro nejvýstižnější charakteristiku snímku cituji z knihy Denisy Kirschnerové Spejbl a Hurvínek na nitkách osudu:

„Dne 16. 3. 1997 se v divadle S+H sešlo mnoho umělců, kteří tak zavzpomínali na Miloše Kirschnera u příležitosti jeho nedožitých 70. narozenin výjimečným představením Ve vedlejší roli Spejbl s Hurvínkem. Miloš Kirschner si totiž tuto oslavu předem plánoval. Chtěl zahrát svým přátelům, kolegům a lidem, kterých si vážil zbrusu novou hru. Toto přání mu splnila až jeho žena Helena Štáchová. Připravila pro něj scénické pásmo, v němž byl Kirschner jako interpret, díky divadelním, gramofonovým a filmovým nahrávkám na jevišti stále přítomen. V hlavní roli byl tedy skutečně on sám. A jeho spoluhráči byli výsostní umělci, kterých si vážil a které by on sám zcela jistě na tuto oslavu pozval.

Josef Suk si zahrál s Hurvínkem houslový duet, Lucie Bílá zazpívala vyznání loutkovému Draculovi, v podání Miloše Kirschnera, Spejbl si zajamoval s Ferdinandem Havlíkem. Jako zdatní imitátoři S+H se představili Milan Šteindler a Libor Baselides. Jiří Menzel zarecitoval Hurvínkovskou fistulkou Optickou pohádku, verši přispěl i Luděk Munzar, který hlasově rozkošně imitoval Máničku. Na scéně vystoupili i Rudolf Rokl, Jitka Zelenková, šansoniér Igor Šebo, Petr Novák, Petr Janda, kterého doprovodila kapela dřevěných rockerů, Hana Křížková a další. Oslava nedožitých narozenin tak proběhla bez sentimentu a nostalgie, s notnou dávkou humoru, tak, jak by si byl oslavenec přál. V závěru večera Supraphon udělil Miloši Kirschnerovi in memoriam zlatou desku za čtyřicetiletou spolupráci. Česká televize pořídila záznam tohoto pořadu.“

 

A právě záznam z tohoto představení se ocitl na dnes již nesehnatelném zvukovém nosiči, na němž Spejbl s Hurvínkem ze studia večer ještě dodatečně glosovali a záběry ze sálu komentovali.

Další část seriálu Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie přineseme 1. září. Tento den se v roce 1996 stala ředitelkou divadla Helena Štáchová. Za laskavé poskytnutí fotografií i tentokrát děkujeme Divadlu Spejbla a Hurvínka.