Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 3

téma, , 16.03.2020
Mladý Miloš Kirschner s S+H u mikrofonu
Letos slaví Divadlo Spejbla a Hurvínka hned několik výročí: Spejbl má 100 let, Máničku se Žerykem čekají devadesátiny, stejný počet roků bude divadlo profesionálním souborem, 75 let sídlí v Praze a už má za sebou 25 let v Dejvicích. V jeho historii vznikaly spolu s divadelními inscenacemi také zvukové záznamy. A právě jim se v tomto seriálu věnujeme.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu S+H: Zvuková historie – Poválečné období Josefa Skupy.
 

Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera  

To, že se Miloš Kirschner stal nástupcem Josefa Skupy, nebylo ze začátku vůbec jisté. Původně se herectví věnovat nechtěl, studoval práva, ale protože byl odsouzen spolu s libeňskými „rozvraceči“ za šíření ilegálního časopisu Pochodeň, studia nedokončil a byl poslán na vojnu k PTP. Po návratu, kdy dokončení studií nepřipadalo v úvahu a kdy mohl čekat pouze nekvalifikovanou práci, si vzpomněl na svůj koníček z mládí a zašel za Josefem Skupou s žádostí o účinkování v jeho divadle. Přes velké obtíže se nakonec Skupovi podařilo Kirschnerovu žádost prosadit, byť zprvu se zákazem výjezdů na zahraniční turné. Do Divadla S+H nastoupil Miloš Kirschner v říjnu 1951 a už v následujícím roce anonymně mluvil Spejbla a Hurvínka. Během následujících let Skupu stále častěji alternoval, postupně se zdokonaloval, aby jej v roce 1956 Skupa oficiálně prohlásil za svého nástupce.

Po Skupově smrti nastaly pro Kirschnera opět nesnáze – mnozí si totiž nepřáli, aby loutkové postavičky žily dál. Ani nová ředitelka Divadla, Jiřina Skupová, nebyla Kirschnerovi příliš nakloněna. Od roku 1962 vedl soubor Ota Pop, člověk s kulturním rozhledem a smělými plány, který však ke specifiku S +H přistupoval bez potřebného vnitřního zaujetí a zkušeností. V roce 1963 nastoupil i nový dramaturg a vztahy pro tvůrčí rozvoj nebyly ideální. Přesto se v divadle hledaly nové cesty, byl propracován princip černého divadla, loutky byly ve hrách pro dospělé představeny na forbínu a vedly dialogy se svými vodiči. Postupně se z tohoto způsobu provedení stala tradice ve hrách pro dospělé. Teprve až v roce 1966 se Miloš Kirschner stal ředitelem a mohl konečně začít S+H rozvíjet dle svých představ.
 

Miloš Kirschner s Jiřinou Skupovou

První Kirschnerovy záznamy

Snímky z přelomu 50. a 60. let vycházejí stále na sedmiminutových šelakových deskách. Hned na úvod dodejme, že ani dnes nejsou tyto snímky chronologicky vydány a jsou roztroušeny do mnoha alb, pro zjednodušení tedy odkaz na příslušný titul uvádíme vždy v závorce.

Autorem většiny raných Kirschnerových nahrávek je Josef Barchánek, který je podepsán i pod většinou Skupovských snímků z 50. let. V jeho rukopisu se tak i v případě nového nástupce odráží Skupovo pojetí a Miloš Kirschner z něho i interpretačně vychází. Spejbl je stále popletený pán a Hurvínek má nad ním rozumově navrch. První Kirschnerovou deskou je scénka z roku 1957 s názvem Čím bude Hurvínek (Pohádky 7).
 

Čím bude Hurvínek

Není to ovšem první dochovaný záznam Kirschnerova Spejbla a Hurvínka. Zmínili jsme, že Miloš Kirschner anonymně Skupu alternoval, a tak se stalo, že už v roce 1955 šel do rozhlasu a natočil dosud nevydanou scénku Spejbla a Hurvínka o telefonu, v níž S+H s pionýrem a paní Švitorkovou zapojují telefonní přístroj a zkouší jeho funkčnost.

Krátká stopáž desek mnohdy určovala i způsob vyprávění. Nejjednodušší byl samozřejmě dialog v jednom souvislém úseku, který přerušila jen nutnost obrácení nosiče. Příkladem je veršovaný rozhovor Hurvínek je vyrušován (Album pohádek - Supraphon dětem 18), Spejblovy řeči poučné, v nichž si Spejbl stěžuje na své útrapy z mládí (Pohádky 5) a Delirium rodokapsum, tedy následky Hurvínkova čtení tzv. Rodokapsů (Pohádky 3).
 

Delirium rodokapsum

Často byl ale příběh rozdělen do dvou obrazů. V prvním vede S+H dialog, aby se posluchači připravili na rozvinutí naznačené zápletky, po skončení úvodní expozice posluchač musí obrátit desku, v příběhu dojde k časovému posunu v ději a přichází na řadu akce. Poprvé se tento postup objevil už ve Skupově snímku Spejbl peče bábovku, kdy si dvojce nejprve těsto připravila a dala do trouby, následovalo otočení nosiče mezitím uplynula doba pečení a na 2. straně se produkt z trouby vytahoval. Přístup se odráží v Kirschnerových nahrávkách z 50. let Spejbl básníkem (Hajaja se Spejblem a Hurvínkem), Hurvínkovo akvárium (kompilace Jak Hurvínek do lesa volá, tak se Spejbl ozývá) a Hurvínek na výletě (Hurvínek a lupiči).
 

Hurvínek na výletě

Reklamy a prevence

Po již zmíněných nahrávkách vznikaly do roku 1961 pouze propagační snímky, které často mířily i na prevenci. Jak už jsme psali v předešlém dílu seriálu, reklamy v té době upozorňovaly posluchače na konkrétní produkt, oproti dnešku však byly delší a založeny na příběhu. Miloš Kirschner natočil několik reklam na sběrné suroviny i pro státní loterii. Hurvínek sbíral všechno možné, toužil po novém kanapi, televizoru i po autu značky Spartak a jeho přání mohly vyplnit výherní poukázky.

Prevence se například odrazila ve scénce Spejblovo prohlédnutí, které jednak varovalo před litím benzínu do kamen, ale lákalo i ke vstupu do Požárnické hlídky. Technický pokrok u Spejblů říkal, jak se nesprávně opravují pojistky. Spejblovy zuby propagovaly tukový průmysl a posluchači byli seznámeni s účelným čištěním zubů. Spejbl malířem reagoval na rizika spojená s tehdejším obvyklým jevem kouření v uzavřených prostorech.

Přestože nahrávky nejsou svým vyzněním zrovna příliš hodnotné, z hlediska textu jde o kvalitně vystavěné pointy a lze na nich vypozorovat, jak Miloš Kirschner hledal Spejblovskou polohu. Spejblův hlas a dikce se totiž v průběhu několika let mění. Na začátku je posazen výše, tempo je rozvážné. Témbr postupně hloubne, projev se stává dynamičtější.

Reklamní snímky najdete ve čtyřdílné sérii Reklama ...vážně!?
 

Spejbl se rozhoupal

První malé SP desky

Po reklamách nastává ve zvukové historii S+H několikaleté ticho. Dnes už asi nezjistíme, čím bylo způsobeno, že se další desky objevily až v roce 1967. Spejblův hlas je již ustálen, nahrávky vycházejí už výhradně na vinylovém nosiči. Prvním natočeným snímkem je nahrávka Starosti před zájezdem, v níž Hurvínek přemýšlí, co si zabalit do kufru a Spejbl se mu snaží pomoci metaforou ke stavění domu (Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl). Záznamy pokračují i v tradici dvou obrazů – patří mezi ně Spejbl lyžařem a Spejbl na rybách (Hurvínkovy trampoty s taťuldou) a Hurvínkovo překvapení, dostupné na kompilaci Hurvínkův bigbýt a 9 dalších scének. V posledně jmenované sestavě je i právě Hurvínkův bigbýt, který reagoval na vzrůstající oblibu tohoto žánru – Hurvínek jím byl okouzlen, a proto si přál učit se hrát na kytaru. Na desce spolu s tímto dialogem vyšla i Cirkusová pohádka (Hurvínek a pohádky), v níž si Spejbl s Hurvínkem připravují vystoupení na estrádu, na níž chce Spejbl povídat pohádku, Hurvínek raději o návštěvě cirkusu. Dohodnou se, že chvíli bude vyprávět jeden a druhý mu vždy skočí do řeči. Spojením dvou odlišných příběhů vznikla kuriózní pohádka o králi Kandrdasovi a jeho dcerách.
 

Spejbl na rybách

Audio pamatovalo i na edukaci. Na desce Hurvínek fotbalistou a Hurvínek závodníkem (Jak chtěl pan Spejbl na olympiádu) je dětem názorně vysvětleno, kde se smí jezdit na koloběžce a hrát s míčem.

Určitou zvláštností je snímek O holčičce, která při jídle zlobila (Pohádky 7). Příběh totiž vůbec není o Spejblovi a Hurvínkovi, ale o zlobivé holčičce Janince a S+H zde mají jen krátkou vsuvku.

Zlomem ve zvukových nahrávkách S+H byla spolupráce se spisovatelem Františkem Nepilem, který na základě hry se slovy dokázal z banálních spojení vystavět zašmodrchanou pointu. Legendární Tajenka pro Spejbla a Hurvínka patří do zlatého fondu divadla. Najdete ji spolu s Hurvínkovou zálohou na výplatu, Mlékem, Penězi  a Oldřichem a Boženou na kompilaci zasvěcené výhradně Františku Nepilovi s názvem Legrácky a drobničky ze Spejblovy mošničky.
 

Ze hry Na řadě dr. Spejbl (1969, později uváděno jako Hurvínek a drak)

Přínos Františka Nepila nebyl ale jen v rámci zvukové historie. 26. 9. 1969 měl premiéru jeho nejslavnější hurvínkovský text, Na řadě doktor Spejbl, později uváděný pod názvem Hurvínek a drak. Zajímavostí je, že už v listopadu téhož roku natočil Miloš Kirschner z této hry dva krátké dialogy o Vaječném koňaku (Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl) a Spejbl v žaláři (Album pohádek Supraphon dětem 14).
 

Spejbl v žaláři

V roce 1966 přichází do divadla Helena Štáchová a díky její Máničce vzniká nová průlomová éra nejen ve zvukové historii S+H. Více se o ní dočtete 19. dubna, kdy si připomeneme devadesátiny Máničky a Žeryka. Divadlu Spejbla a Hurvínka děkujeme za laskavé poskytnutí obrazových materiálů.