Normální lidi
Dvojici spolužáků – opovrhovanou Marianne a oblíbeného Connella – spojuje víc, než se na první pohled zdá. Přestože spolu ve škole ani mimo ni veřejně nepromluví, mají spolu milostný poměr. A ten nestojí a nepadá pouze se sexem, protože v sobě vzdor všem protikladům našli spřízněné duše. Jenže Connell se za vztah stydí a nechce, aby se o něm vědělo. Ještě před jeho případným prozrazením se tedy pár rozejde. O rok později se opět setkávají na univerzitě v Dublinu – a zatímco on vinou dělnického původu mezi intelektuály jen obtížně nachází místo, z ní se mezitím stala královna večírků. Byť se nyní pohybují v odlišných kruzích, pořád se přitahují a nadále čelí vnitřním běsům. Co všechno dokáže jeden pro druhého udělat, aby ho zachránil?
Sally Rooneyová navzdory svému věku patří mezi největší irské literární hvězdy. Nečekanou pozornost vzbudil už její první román
Rozhovory s přáteli, v němž prokázala nesmírnou otevřenost, vhled do hloubky a složitosti lidského života a zároveň pohotový a břitký sarkasmus. Její druhý román
Normální lidi, příběh o sbližování a odcizování dvou dvacátníků, označila kritika za významné dílo ve smyslu „budoucí klasiky“. Příběh se dá číst jako komplikovaná love story i jako výpověď o současné generaci mileniálů, jejichž okázalý vzlet i přecitlivělou sebereflexi provázejí všudypřítomné pochybnosti. Milostné pouto hlavních hrdinů tak není idylické, ale lemují je rozchody, odloučení, hledání a opětovné nalézání. A jakkoli jsou příslušníci této generace intenzivně aktivní na sociálních sítích, nedovedou spolu komunikovat tváří v tvář.
Audioknihu načetla herečka
Tereza Dočkalová. Režisérka Jitka Škápíková chválí její výkon slovy: „
Volba interpretky se v tomhle směru projevila jako nesmírně šťastná. Její suchý, nestrojený projev bez příkras skvěle sedne k autorské řeči vyprávění. Tereza si s hrdiny bravurně pohrává, jako by byla jedním z nich.“ A k audioknize dodává:
„Napohled banální situace a všední dialogy zachycují vyprázdněný svět současné generace takzvaných mileniálů. Sama pro sebe jsem si je překřtila na ‚divné lidi‘. Vždyť oba protagonisté jsou svým způsobem divní, poznamenaní výchovou, sociálním zařazením, složitými pochody svých povah, v jejichž důsledku si – leckdy zcela zbytečně – komplikují život, nedovedou projevit city, zranitelnost maskují tvrdostí, snad až arogancí, mají strach ze závislosti na lásce a věrnosti… Spíš než o běžnou ‚love story‘ dané generace je to pro mě syrová sonda do způsobu vnímání světa, který pokolení jejich rodičů nemusí jít právě pod fousy.“
text: OneHotBook