Zpět

Alternativní svět Nikoly Tesly

recenze, Kristína Halaganová, 04.11.2021
Tesla Noir
New York roku 1936. Ulicemi se míhají světla elektromobilů a vysoko nad úrovní vozovky sviští vlaky nadzemní magnetické dráhy. Na střechách hučí transformátory a plazmové kanály zásobují město energií. A za tím vším stojí jediný muž. Nikola Tesla.
Tesla coby vědec se ve své době netěšil takovému uznání, jakého by si zasloužil. Lukáš Vavrečka se rozhodl, že mu úctu vzdá alespoň prostřednictvím svého nového románu Tesla Noir. Jeho děj zasadil do alternativní historie, ve které se Teslovy vynálezy, plány a myšlenky staly součástí každodenního života. Vavrečka velmi dobře pracuje nejen s motivy již téměř vyhynulého žánru noir, ale také se zajímavostmi okolo pozoruhodné osobnosti. Nejenže neopomíná řadu Teslových vynálezů, ale věnuje pozornost i jeho proslulému boji s Thomasem Alvou Edisonem.
 
Pokud je z literárního hlediska Vavrečkovo dílo přitažlivé, pak jako audiokniha z produkce nakladatelství Témbr získává Tesla Noir ještě několik plusových bodů navíc. Interpret Vasil Fridrich s lehkostí přenese posluchače o několik desítek let zpátky, do doby, kdy byl vzduch prosáklý dýmem z doutníků a voněl po whisky, mezi neohrožené muže a krásné ženy. Jeho hlas, jemně chraplavý a zastřený, vzbuzuje dojem, že k posluchači promlouvá přímo z třicátých let. S náruživostí, ba až dravostí vypráví napínavý příběh, ve kterém nechybí žádné prvky detektivek ze staré školy.
 
Vasil Fridrich dokáže velmi výrazně oddělovat jednotlivé postavy. V případě ženské hrdinky Lilly Kolbenové podtrhl kromě jistého půvabu i potřebnou drzost, díky které je tato postava výjimečná již na papíře. Když se s ní poprvé potká hlavní postava příběhu, mladý reportér James Collins, dochází k vzájemnému špičkování a popichování – díky Fridrichově interpretaci si tato scéna i ve zvuku zachovává potřebnou jiskru a vtip a mezi aktéry vytváří zcela autentickou chemii. Stejně výrazně ale vystupuje Fridrich i jako vševědoucí vypravěč. Svou dikcí dokáže i nejběžnější činnosti, jako je oblékání nebo popis města, vystihnout natolik zajímavě, že posluchač nadšeně vnímá každé slovo.
 

Osobitým rysem audioknihy Tesla Noir je hudební složka Štěpána Škocha. Většinou se jedná o jazzové motivy, které vhodně vystihují náladu románu, kromě toho se však posluchači můžou setkat i s dalšími zvukovými prvky: samotné vyprávění je často podbarvené ambientními zvuky, industriálním syčením, thereminovským pískáním a dusáním, které podtrhují nejenom samotný příběh, ale dokážou přinést také třetí rozměr světa, ve kterém vládnou Teslovy vynálezy. K tomu se často připojují další hravé práce se zvukem – v momentech, kdy promlouvá někdo nepřímo, například skrz amplion nebo telefon, je Fridrichův hlas plechově zabarvený, jako kdyby skutečně mluvil skrz nějaký přístroj.
 
Všechny součásti zvukové podoby románu Lukáše Vavrečky tvoří společně kvalitně fungující stroj, který překračuje hranice obyčejné audioknihy. Díky jisté režii Jana Drbohlava, zvukové složce Štěpána Škocha a preciznímu projevu Vasila Fridricha připomíná audioknižní Tesla Noir rozhlasovou hru s jedním hercem.