Zpět

Být v souladu

recenze, , 23.02.2021
Revoluce jednoho stébla trávy
Je to více než čtyřicet let, kdy Masanobu Fukuoka představil světu svůj osobitý postoj k pěstování potravin. Farmář samouk, postupně nejen sbíral zkušenosti, ale především se sžil s prostorem, přírodou a zemí, ze které jeho plodiny vyrůstaly. Revoluce jednoho stébla slámy však zdaleka není pouze o zemědělství.
Pro neobeznámené to bude dost možná velké překvapení: co se zprvu zdá být jakousi příručkou pro pěstitele, postupně přerůstá do filozofické výpovědi o postoji k životu. Ten se formuje prostřednictvím pokorného naslouchání přírodě, jejím zákonům, neinvazivní komunikace s ní. A s další a další minutou poslechu se vyjevuje, že opravdu nemusíme řešit sazenice, abychom si z Fukuokovy knihy odnesli inspiraci, možná drobnou, zdánlivě nenápadnou sadu podnětů, díky nimž se nám ale třeba bude v budoucnu žít ve větší harmonii. I té mezilidské.
 
Text Revoluce jednoho stébla slámy má sice téměř půlstoletí za sebou, přesto (nebo právě proto) o to univerzálnější platnost i dnes. Po audioknize pravděpodobně sáhnou spíše ti, jež hledají alternativy k aktuálnímu globalizovanému hospodářství (a vůbec způsobu práce a komunikace). Šlo by však o jednostranné vnímání knihy, pokud bychom ji omezili na ideologickou podporu všelijakých (levicověji orientovaných) komunit a spolků. Masanobu Fukuoka obsáhl ideje, s nimiž může komunikovat každý z nás. Ne snad, že bychom jej mohli zcela snadno připodobňovat k antickým filozofům, přesto třeba takový (dnes více a více oblíbený) stoicismus má v řadě ohledů k Fukuokovi blízko.
 
Kniha, která ve své době bezpochyby, minimálně v kontextu postoje k zemědělství revoluční byla, nese ve svém názvu právě ono slůvko, které může odrazovat. Uchopit text tak, aby na jedné straně byl svým způsobem apelativní (přeci jen má vzbudit zájem a podnítit ke změně), na straně druhé neodrazoval přílišným tlakem, rozhodně představuje velkou výzvu. Možná o to překvapivější je, že se čtení chopil doposud audioknižně nezkušený Jan Slovák. Načtení vzniklo svým způsobem neplánovaně, z dohody mezi interpretem a nakladatelstvím Grada, kdy původně mělo jít spíše o veřejná čtení, až to (vlastně i s ohledem na pandemickou situaci) vyústilo v tuto nahrávku. Audioknižním debutantem ovšem v tomto případě nebyl pouze Slovák, nýbrž také vydavatelská značka Alferia spadající pod Nakladatelský dům Grada.
 
 

Jestliže zde padlo, že právě text Revoluce jednoho stébla slámy představuje nesnadný úkol pro jakéhokoliv, i zkušeného interpreta a režiséra, v těsném závěsu s tímto tvrzením je nutné dodat, že Alferia i Jan Slovák z toho vyšli velmi dobře. Možná bychom mohli šetřit slůvkem vítězně, neboť přeci jen – byť to bude podstatně záležet na citlivosti každého z posluchačů – v nahrávce existují místa, kdy Slovák svým osobním zaujetím může působit až příliš zapáleně. Nevnímejme to jako kritiku, svým způsobem jde o přirozenou věc – vždyť Fukuoka zprostředkovává ze své pozice a skrze své zkušenosti určitý světonázor. Jan Slovák autorovu perspektivu přejímá, do čtení vkládá nejen pro japonského farmáře a jeho filozofii typickou rozvahu, klid a smíření, ale také chuť a touhu věci měnit – a pokusit se posunout i naše paradigma. Autor této recenze však přiznává, že chvílemi zápasil s přijetím, chvílemi se zkrátka cítil být až příliš tím, kdo se nachází v nekomfortní zóně, prostoru, který není zrovna v souladu s postojem vypravěče.
 
Přes tyto drobné výkyvy však z audioknihy jako celku, i díky vloženým hudebním předělům z dílny Jana Buriana ml., čiší klid a harmonie, přesto dostatečně patrná a silná touha něco (se sebou/světem) dělat.