Zpět

První český steampunkový román se vrací

recenze, , 20.04.2023
Démon z East Endu
Steampunk je poněkud specifický, ale pořád velmi oblíbený subžánr fantastiky. I na české půdě se mu úspěšně věnuje několik autorů. Navzdory tomu, že povídek, které se tímto tématem zabývají, existuje celkem dost, na první český steampunkový román si fanoušci museli počkat až do roku 2015. Tehdy se na pulty dostala kniha Petry Slovákové, Démon z East Endu.
Petra Slováková je jednou z předních představitelek české steampunkové komunity, úspěšně se ale věnuje i jiným druhům tvorby. Román Démon z East Endu se v době svého vzniku dočkal pozitivního přijetí a může se také chlubit nominací na prestižní literární ocenění Aeronautilus. V současnosti se kniha vrací znovu, a to v audioverzi pod hlavičkou nakladatelství Čti mi!
 
Děj Démona z East Endu se soustřeďuje primárně na sourozence, kteří v alternativním Londýně pracují v utajení ve službách královny Viktorie. I když se kniha zcela zjevně nechala inspirovat světovou steampunkovou tvorbou, pořád je postavena i na mnoha zajímavých a originálních prvcích, napínavých zápletkách a sympatických postavách. Je proto škoda, že jako audiokniha příliš neobstojí.
 
Narátor Vojtěch Hamerský se nepochybně pokoušel odvést co nejlepší práci, jeho interpretace však značně pokulhává. Velkým problémem je, že projevu chybí jakékoliv napětí, přednes je monotónní, téměř bez emocí nebo změn intonace. Vypravěč také ne vždycky dobře pracuje s tempem řeči, pauzy dává občas na nesprávná místa, čímž zpomaluje průběh děje a může způsobovat zmatek.
 
Značné nedostatky jsou slyšitelné i v dialozích. Jednotlivé postavy od sebe nejsou žádným způsobem odlišené, takže se občas zdá, že mluví pořád jedna a ta samá postava. Není sice potřeba, aby narátor příliš afektovaně napodoboval ženský hlas, ale v tomto případě chybí pečlivější snaha vymezit kontury jednotlivých charakterů. To se rovněž týká i témat, o kterých se mluví. Ať už se jedná o intimní rozhovor mezi milenci, nebo vyměňování praktických informací ohledně nadcházející akce, všechny dialogy znějí víceméně podobně. Někdy je hranice mezi vypravěčem a rozhovory tak tenká, že se nedá rozeznat, kde promlouvá některý z hrdinů a kdy jsou situace popisovány zvenčí.
 

Snahu vnést do příběhu alespoň nějaký nový rozměr má hudba. Úvodní znělka na začátku knihy je výborná, dramatická a pochmurná, přesně evokující ponurý Londýn devatenáctého století. Následující předěly mezi kapitolami také plní svou funkci a udržují v ději trochu žádaného napětí. Zvolená hudba tak funguje ve své podstatě velmi dobře, možná by ale působila ještě intenzivněji, kdyby dokázala vystihnout steampunkovou podstatu románu a podbarvit vyprávění zajímavým ambientem.