Zpět

Dobrých detektivek není nikdy dost

recenze, Tereza Filinová, 17.03.2022
Plaváček
Nová audiokniha Plaváček od Martina Goffy je už pátým případem detektiva Mikuláše Syrového – a nejen tenhle díl, ale celá audioknižní série bezesporu stojí za pozornost každého milovníka dobrých (a českých) detektivek.
Spisovatel s pseudonymem Martin Goffa pracoval patnáct let u policie, a když od ní odešel, začal psát detektivky, ve kterých zúročuje své bohaté zkušenosti a znalosti. Jeho detektiv Miko Syrový neoplývá zvláštními superschopnostmi – ať už těmi fyzickými, či mentálními – ani nemá k dispozici žádné supervybavení. Běžně řeší takové „obyčejné“ české případy, které se ho ovšem většinou osobně týkají. A nutno dodat, že vrahem nebývá vyšinutý šílenec, že jde sice o zločiny v podstatě jednoduché a snadno uvěřitelné, při jejichž rozplétání se ovšem policie zapotí.
 
Martin Goffa umí vyprávět a tomu, co píše, rozumí. Dokáže zdůvodnit, proč kriminalisté dělají to, co právě dělají, protože zná policejní postupy, přirozené dialogy nešustí papírem, pomocí konkrétních detailů dokáže popsat situaci či vystihnout charakter postavy a při líčení niternějších pocitů si někdy sympaticky vypomáhá citováním písniček. Přitom zachovává rovnováhu mezi osobním a profesním životem detektiva, takže hlavní stále zůstává vyšetřování, a ne to, s kým detektiv zrovna chodí. A pro audioknižní zpracování je důležité, že napínavý děj podává ve dvou vyprávěcích liniích, čehož využívá i Jan Drbohlav, který dosavadní díly pro vydavatelství Témbr (Euromedia) režíroval.
 
Hlasem Mika Syrového je Martin Preiss, kterého asi není nutné představovat. Ten zní v prvním díle unaveně, stejně jako vyhořelý čtyřicetiletý detektiv, který si po odchodu od policie pořídil malou zastavárnu v pražském Karlíně. Na správných místech se do vyprávění dokáže položit, ale ne nijak exaltovaně, spíš jakoby tlumeně, nicméně o to tíživěji. Dokáže ale také zůstat stroze věcný nebo vyvolat napětí. V dosavadních audioknihách této série ho doplňuje herec a známý dabér Libor Hruška, který například v Plaváčkovi neinterpretuje linii zločince, jak by se dalo čekat, ale nastiňuje vyšetřování jiného případu, s nímž se polosoukromé vyšetřování Mika Syrového protne. Vypráví střízlivěji, jeho projev možná není tak mnohovrstevnatý jako u Martina Preisse, ale spolu jim to skvěle funguje. Díky rozdílným hlasům hned na začátku tracku/kapitoly poznáte, ze které perspektivy se právě vypráví, a změna vypravěče celý poslech pěkně rytmizuje.
 

Režijním ozvláštněním jsou pak modifikované hlasy při telefonátech, s čímž se v audioknihách spíš už nesetkáváme, ale vzhledem k nízké četnosti netrhají za uši. Samozřejmé hudební předěly na konci kapitol se někdy střídají až příliš mechanicky a sem tam úplně nekopírují vyznění textu, ale v žádném případě neruší. Potěší i stopáž kolem šesti hodin (konkrétně u nejnovějšího Plaváčka je to 6 hodin 14 minut), takže si při rozuzlení ještě pamatujete zápletku.
 
Spisovatel a bývalý kriminalista Martin Goffa vydal od roku 2013 k dvacítce knih a stále má o čem psát – aktuálně vycházejí další knihy jeho nové série s novinářem Markem Vrázem (první z nich už existují v audiu, ve vydařené interpretaci Jana Maxiána). V sérii s Mikem Syrovým by po Plaváčkovi mělo následovat ještě pět audioknižních titulů, všechny předchozí už audioknižně vyšly. Následující díl, v pořadí šestý, s názvem Dítě v mlze, dostal v roce 2016 Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku. Takže je určitě na co se těšit.