Zpět

Jak žil a myslel Einstein

recenze, , 11.10.2016
Einstein – Jeho život a vesmír
Při vyslovení jména Walter Isaacson vyvstane v mysli automaticky sousloví biografický román. Bývalý ředitel CNN a editor časopisu Time se k psaní knih rozhodl v závěru osmdesátých let minulého století a už tehdy svou pozornost zacílil na zachycení životů významných osobností. Zlom v jeho kariéře přišel až o pár let později, když s nemalými časovými rozestupy publikoval rozsáhlé texty o Henry Kissingerovi, Benjaminu Franklinovi a Albertu Einsteinovi. Zatímco první dva tituly český trh doposud „neobjevil“, životopis génia s bujnou kšticí u nás vyšel v roce 2010. A nyní prostřednictvím produkce Audiotéky.cz i ve zvukové podobě.
Rozhodnutí namluvit více než šesti set stránkový svazek v případě Audiotéky.cz dává smysl – vždyť Isaacsonova práce o Stevu Jobsovi patří mezi ty vůbec nejprodávanější tituly. A dost možná mezi nejkvalitněji zpracované biografie, jaké lze (nejen mezi audioknihami) nalézt. Ačkoliv další načtená kniha Inovátoři nezatřásla „s pokladničkou“ tak intenzivně, přesto i ji najdeme mezi čtyřicítkou nejlépe prodávaných audioknih. Konceptem se zde Isaacson vrátil ke své prvotině, protože mapuje hned několik jmen, několik osobností, jejichž myšlení významným (chtě-lo by se říci radikálním) způsobem ovlivnilo chod dějin naší společnosti.

Nyní ale zpět k Einsteinovi... Isaacson si ne náhodou vybral právě jeho. Patří mezi ty vědce, jejichž objevy formovaly vědu, současně však poskytuje i velmi snadný způsob k propagaci textu. Stěží bychom dohledali fyzika, který by byl na světě stejně známý jako on. Einstein zkrátka funguje i jako mediální zkratka ke všem možným dalším poznáním a teoriím, stejně jako ilustrace nespoutaného kreativního myšlení (ostatně Jobs se k němu obracel nejen skrze svou reklamní kampaň Myslet jinak). Otázkou však zůstává, zda Albert Einstein poskytuje i dostatečný prostor pro samotného Isaacsona – a tedy nabízí dramaticky nosné okamžiky a povahové rysy, skrze které by mohl autor (stejně jako to bylo v případě zmíněného Jobse) naformulovat ne-obyčejnou biografii, nýbrž skutečně biografii-román, drama, které poučí, ale také rozvíří v čtenářích emoce.

Uvědomuji si, že porovnávat knihu Einstein – Jeho život a vesmír právě se Stevem Jobsem nutně vede k prohře německého rodáka. Jobs byl očividně (vycházím-li právě z Isaacsonových knih) rozporuplnější osobnost. Einstein proti němu de facto působí vyrovnaně a až nekonfliktně. Jeho pokorná snaha pozorovat svět sice zadělala i na nějaké ty vztahové vzlety a pády, žádná velká osudová traumata jako Jobs si však životem nenesl, a proto je ani nepřeklápěl do svého jednání a nevytvářel další problémy. Isaacson pochopitelně dohledává počátky jeho geniality, svým způsobem zaskočí a pobaví vykreslením Einsteinovy naivity a romantických snů (a komunikace), zapracuje jeho konfrontaci s nastupujícím fašismem nebo jeho „doteky“ s výrobou jaderné bomby. Přesto všechno se knize nedostává tolika zvratům a provokujícím momentům, které by náš vztah s danou osobností neustále komplikovaly.
 

Podstatný rozdíl nastává i v náročnosti. Isaacson je poctivý novinář, a tak jeho kniha rozhodně nestojí na nějakých bulvarizujících historkách nebo na povrchních popisech. Einsteina proto nepřikrášluje a nemytizuje, naopak dostatek prostoru si nechává pro popis a vysvětlení jeho vědeckých objevů. A ačkoliv mu nelze upřít snahu o jednoduchost, přesto by čtenář měl mít alespoň elementární znalost fyziky (a ideálně mít i tuto vědu v oblibě), jinak se v takových pasážích ztratí. (U Jobse to tak složité nebylo, neboť přeci jen s počítači, mobily nebo hudebními přehrávači pracujeme denně.)

Audiotéka.cz si pro načtení vybrala Vladislava Beneše, velmi zkušeného interpreta, jeho jméno najdeme na přebalech desítek audioknih. Beneš se osvědčil už při načtení Inovátorů, protože dokázal číst i obtížnější (co do informací hutné) pasáže srozumitelně – a to, aniž by podlehl deklamaci, u které hrozí nuda. S Einsteinem se popasoval stejně tak výborně. Rozhodně bude zajímavé sledovat, jakou tato novinka na sebe strhne pozornost a jaké budou čtenářské reakce – kniha by si zasloužila obojí v „kladných číslech“, a to i přesto, že prostě nenabídne tak silný dramatický zážitek jako Steve Jobs.