Zpět

Čajový dýchánek se soudcem Ti

recenze, , 28.07.2022
Hodný, zlý a soudce Ti
O legendárním soudci Ti slyšel nejspíš každý fanoušek detektivního žánru. Postavou čínského učence, kancléře a bojovníka proti korupci žijícího v sedmém století se inspiroval nejprve nizozemský orientalista Robert van Gulik, v novém tisíciletí po něm převzal štafetu francouzský spisovatel Frédéric Lenormand. Jeden z četných příběhů druhého jmenovaného autora vydalo letos v interpretaci Václava Knopa Tympanum.
Předobraz detektivní postavy soudce Ti – soudce Ti Žen-ťie – žil ve středověké Číně a o sedm století později se stal hrdinou lidových románů. Jeden z nich na konci čtyřicátých let dvacátého století přeložil do angličtiny Robert van Gulik, aby na něj následně navázal vlastní tvorbou s hlavním hrdinou soudcem Ti, čítající skoro dvě desítky románů. Na ty navázal roku 2004 Frédéric Lenormand vlastní řadou knih, souhrnně označovaných jako Nové případy soudce Ti, přičemž Lenormandovi se počtem děl už podařilo překročit počet románů van Gulikových, jehož pojetí soudce Ti je v evropské literatuře považováno za kanonizované.
 
Lenormand charakter titulní postavy, ve srovnání s van Gulikem, poměrně výrazně proměňuje. Už jen tím, že jeho Ti je snadno úplatný, což je vzhledem k historické postavě soudce pověstného odporem ke korupci – jímž je literární Ti inspirován – poměrně paradoxní. Obecně lze říct, že Gulikův a Lenormandův Ti mají společné jméno, povolání a národnost, pak už převažují spíše rozdíly, ačkoli znalci by jistě nalezli i jiné paralely mezi oběma podobami soudce Ti, možná by objevili i nějaké podobnosti s čínskými příběhy ze třináctého století nebo se životem Ti Žen-ťie v období dynastie Tchang. Lenormandův román Hodný, zlý a soudce Ti (ve francouzském originále vydaný roku 2015) je jedenadvacátým svazkem řady Nových případů soudce Ti. Spletitou, zábavnou a poměrně solidní detektivku složenou z vícero vzájemně propojených zločinů a obsahující nadpřirozené prvky u nás v knižní podobě v překladu Vlasty Misařové vydalo v loňském roce nakladatelství Garamond, audioknižní verzi publikovalo vydavatelství Tympanum letos v létě.
 
Václav Knop audioknihu čte ve velice pozvolném tempu, místy je proud jeho řeči o něco pomalejší, než by musel být, ale jinak je příjemný, profesionální a poslouchá se velice dobře. Při jeho projevu má posluchač chuť v klidu se posadit, uvařit si čaj, popíjet a dlouze vychutnávat poslech i nápoj, k čemuž ostatně vybízí nejen způsob interpretace, ale i atmosféra románu, čímž nemíním jen to, že jedna z linií příběhu se točí kolem obchodníka s čajovými konvicemi.
 
Jednotlivé postavy pak interpret neodlišuje jednu od druhé až tak výrazně, ale nějak přece jen. Trochu znuděný ústřední soudce Ti, nebo ukňouraní stěžovatelé fungují dobře tak, jak jsou, interpret je nijak nepřehrává. Nepřehání ani expresivnost emocí, což však neznamená, že by v jeho čtení žádné nebyly – naopak, nenápadná ironie, jemné naznačení vzteku, nebo sotva znatelné známky pobavení právě v tomto textu fungují mnohem lépe, než kdyby na ně interpret tlačil. Přesto se nedá ubránit pocitu, jako by interpret četl po celou dobu s mírným ironickým úšklebkem na tváři, přičemž právě ironie je pro Lenormandovo pojetí čínského soudce příznačná.
 

Použitá hudba nejspíš nikoho příliš nepřekvapí – režie zvolila hudební témata připomínající tradiční čínskou hudbu, podobnou, jakou můžeme slyšet v čínských historických filmech, a ještě častěji v dílech zahrnujících normalizované západní představy o Číně. Hodný, zlý a soudce Ti je ostatně samo o sobě právě takovým dílem, v otázce estetické založeným na zažitých představách o středověké Číně a její atmosféře, takže užitá hudba se vlastně velmi hodí.
 
Román sám o sobě není dílem – ve srovnání s ostatními příběhy soudce Ti – jedinečným svou originalitou či zpracováním, jde však o příjemnou oddechovou detektivku, která v audio podobě určitě potěší zejména posluchače, kteří mají rádi detektivní příběhy z netradičního prostředí a ocení kratší rozsah, přestože nikam nespěchají.