Zpět

Kdo může za smrt v plamenech?

recenze, , 31.05.2021
Krize
Při požáru stájí rodiny Chadwickových v samém srdci anglického dostihového sportu Newmarketu uhořelo sedm ustájených zvířat, mezi nimi i favorit nadcházejícího Derby. Jeho zámožný zahraniční vlastník vysílá na místo zástupce londýnské právní firmy, řešící krizové situace. Harrison Foster, kterému dostihy vůbec nic neříkají, brzy po příjezdu zjistí, že se na požářišti kromě koňských ostatků našlo i mrtvé lidské tělo. Krize, kterou musí vyřešit, brzy začne ohrožovat i jeho samého.
Nakladatelství Témbr vydává ve zvukové podobě už druhý román Felixe Francise. Tento původním povoláním učitel fyziky postupně víc a víc přispíval k tvůrčí práci svého otce, jenž se po ukončení žokejské dráhy pustil do psaní detektivek z dostihového prostředí. Dicka Francise tyto příběhy proslavily a v brilantních překladech Jaroslavy Moserové si i u nás našly zástupy fanoušků. Po jeho smrti se syn Felix rozhodl na otcovo dílo navázat vlastními, obdobně laděnými romány, z otcova stínu se mu však zatím vystoupit nepodařilo. Představuje v tomto ohledu Krize zlomovým moment?
 
Nenapínejme a rovnou prozraďme, že odpověď zní ano. Po předchozích knihách, které za propracovanými, lehkým perem psanými příběhy z originální řady Dicka Francise pokulhávaly o několik délek, se zdá, že si Felix dokázal najít svou cestu. Přiblížil se přitom otcovu rukopisu na délku koňské hlavy. Po trochu rozvláčném startu přichází klasické ingredience – rozhádaná privilegovaná rodina s mnoha tajemstvími, suchý anglický humor a příjemné napětí bez brutálních scén. Stejně jako otec, i Felix seznamuje čtenáře jednak s povahou profese svých hrdinů, tak s méně známými zákoutími dostihového světa. Tentokrát přišla na řadu problematika sázek a chovu koní. Tyto pasáže patří většinou k překladatelským oříškům, protože anglické termíny někdy nemají jednoznačný český ekvivalent. Překladatelce Zuzaně E. Němcové se sice podařilo do češtiny přenést ducha typického pro francisovské detektivky, v případě odborných pojmů ale některá místa trochu pokulhávají. Například v textu popisovaný rozdíl mezi klisnou a kobylou dle věku zvířete platí pro původní anglické výrazy a ne pro zvolené české ekvivalenty, což může poněkud mást.
 
 

Samotné zvukové zpracování knihy se Témbru povedlo na výbornou. Oproti předchozímu příběhu Puls, který v podání Simony Babčákové působil přinejmenším rozpačitě, se tentokrát ukázala změna tvůrčího týmu jako šťastné rozhodnutí. Ondřej Mataj drží z režisérského křesla příběh pevně v rukou, byť mu tuto úlohu zkušenosti interpreta Jana Zadražila s mikrofonem do jisté míry usnadňují. Herec čte rozvážně, vyslovuje pečlivě a své vyprávění svěřuje posluchačům jaksi důvěrným, ztišeným hlasem, jako by spiklenecky rozebíral detaily nějakého tajného podniku. Působí mladistvě ale zároveň zkušeně, stejně jako mladý inteligentní právník, jehož postava příběhem provází. Suchý britský humor, kterým autor knihu prošpikoval, svou dikcí Zadražil ještě více podtrhuje. Chvílemi se může zdát, že tyto ironické poznámky byly herci ušity na míru. Příjemným potěšením je i nebývale pečlivá anglická výslovnost, která občas bývá kamenem úrazu českých audioknih.
 
Zvolený hudební doprovod oproti dnešní běžné audioknižní produkci překvapí nezvykle elektronickým zvukem. Zvláštní, nevtíravé melodie udržují posluchače v bdělosti, ale neruší. Vzdáleně svým zvukem působí jako moderní reminiscence na elektronickou hudbu, kterou byly dokreslovány rozhlasové dramatizace románů Dicka Francise. A totéž vlastně platí i pro samotnou Krizi – v tom nejlepším slova smyslu se hlásí ke zlaté éře dostihových detektivek.