Zpět

Skvělý titul pro Klub nostalgiků

recenze, , 09.08.2023
Osm úderů hodin
Na konci 19. a na začátku 20. století, kdy se formovaly texty, které se ukázaly určující pro vývoj žánru literární detektivky do podoby, v které převládala ve své tzv. „zlaté době“ (obvykle se hovoří o 20. a 30. letech 20. století a autorech typu Ellery Queen, Agatha Christie či Dorothy L. Sayersová), se vedle podivínského génia Sherlocka Holmese, kterého A. C. Doyle z velké části konstruoval podle Poeova zchudlého amatéra C. Augusta Dupina, objevila ještě jedna velká postava, která dodnes není zapomenuta, a to geniální lupič – gentleman s vytříbeným smyslem pro spravedlnost Arsène Lupin.
Vymyslel ho francouzský prozaik Maurice Leblanc v roce 1905, kdy napsal a v populárně-vědeckém magazínu Je sais tout vydal povídku Zatčení Arsèna Lupina. V tomto časopisu pak vycházela jedna povídka za druhou, přičemž jejich soubor Arsène Lupin, lupič-gentleman se stal Lupinovou knižní premiérou. Leblanc do své smrti v roce 1941 napsal a vydal patnáct románů a pět povídkových sbírek, které v drtivé většině vyšly i česky, a to některé již v době svého vzniku, přičemž jejich dalšímu vydávání nedokázal zabránit ani reálný socialismus, který detektivce tak úplně nepřál.

Lupin se stal nesmírně oblíbenou postavou, která se podobně jako Sherlock Holmes dočkala i řady pastišů. Mezi Leblancovy epigony patřili i čeští autoři, například Jaroslav František Němeček, jinak též zajímavý autor sociálně-kritických románů z prostředí prvorepublikové chudiny, či soudničkář Českého slova Josef Suchánek. Jejich kvalitativní vrchol pak představuje dílo v detektivním žánru proslavené francouzské dvojice Pierre Boileau a Thomas Narcejac, jejichž Spravedlnost Arsèna Lupina (1977, česky 1984) a další romány zachovávají odlehčený a čtivý styl originálu.

Leblancova vyprávění i samotná postava Arsèna Lupina se – tak jako vyprávění a postava Sherlocka Holmese – staly i předlohou a inspirací řady filmových a televizních zpracování. To první, snímek Návrat Arsèna Lupina, nese vročení 1938, je pod ním podepsán režisér George Fitzmaurice a vznikl v hollywoodských studiích s Melvynem Douglasem v titulní roli. Naopak to poslední, netflixovská série s oblíbeným černošským hercem Omarem Syem, představuje (podobně jako populární seriál stanice BBC Sherlock s Benedictem Cumberbatchem) aktualizaci a přenesení látky do současnosti.
 

Osm úderů hodin z roku 1926 vyšlo v sympaticky archaizujícím překladu herce a výtečného francouzštináře Jiřího Žáka pod značkou XYZ patřící do rodiny Albatrosu v roce 2013. Nyní se pod vydavatelským jménem zvukového inženýra vydavatelství KANOPA Matyáše Jakubce dostávají k našim uším též jako audiokniha. Představují ucelený povídkový cyklus, v němž Lupin vystupuje pod falešnou identitou knížete Renina a řeší postupně osm záhad, v čemž mu vydatně pomáhá Hortenzie Danielová. To je půvabná dáma, kterou Lupin pomůže vysvobodit z osidel nešťastného manželství, pročež si na své přijdou i milovníci romantických historek, snad i červené knihovny.

Je zajímavé, nakolik téměř stoleté texty fungují v nezměněné podobě i dnes. Zajisté bude čtenář či posluchač k jejich vstřebání potřebovat jistou dávku sklonu k staromilství, přesto lze i dnes obdivovat solidní zápletky minimálně prvních šesti povídek. Kladem jsou i celkem živé dialogy a vzhledem ke stáří textu i obdivuhodný spád děje. Četby pro audioknihu se ujal velezkušený Václav Knop, který povídky čte pečlivě a se svou obvyklou noblesní bravurou, text zprostředkovává přirozeně a s respektem k jeho povaze i vlastnímu rytmu. Možná se to už na dnešní poměry bude leckomu zdát málo a sáhne raději po dramatizovaném titulu Arséne Lupin kontra Sherlock Holmes, který představuje dnes jediný další dostupný český zářez na pažbě pomyslné audioknižní pušky. Ano, přes všechnu chválu se na struktuře textu podepsal zub času celkem znatelně. Pro ty z nás, kteří patříme do imaginárního „klubu nostalgiků“ a krom dalšího milujeme třeba i naivní kvazidetektivky s Leonem Cliftonem v podání skvělého Pavla Soukupa (k tomu viz například první část článku o historii české detektivky) nebo původní holmesovské příběhy, které skvěle načetl právě Václav Knop, představuje tato osmička Leblancových vyprávění příjemný a přínosný titul.