Zpět

Severštější než severské detektivky

recenze, , 01.12.2014
Poslední Laponec
Rozlehlé pláně pokryté sněhem, zamrzlá jezera, sobí stáda. Dlouhá polární noc končí a s ní vyhasíná i život jednoho z pastevců. Posvátný buben původních obyvatel kraje, Laponců, je ukraden a sobí policie se musí činit. Detektivní příběh Oliviera Truca, oceňovaný jako nejlepší francouzská detektivka roku 2013, se konečně dostává i k českým posluchačům.
Kdo neví, že francouzský autor žije již dlouhá léta ve švédském Stockholmu, kde je korespondentem několika listů, by byl možná překvapen, že kniha nemá s Francií nic společného. Daleko lépe se román cítí ve společnosti severských detektivek. Módní vlna mrazivých příběhů z ještě mrazivějšího prostředí přinesla nejrůznější případy, řešící vedle detektivní zápletky i různé společenské problémy. Poslední Laponec vnáší zajímavý vhled do opomíjené a v mnohém přehlížené komunity Laponců, též zvaných Sámové. Zajímavé je, že se zde ve dvojici vyšetřovatelů nedočkáte rozervaných hrdinů typu Harryho Holea. Klemet Nango a Nina Nansenová jsou poctiví policisté bez vnitřních démonů, přesto v sobě každý nese svou minulost, která nebyla vždy jen příjemná.

Vyprávění začíná krádeží jediného tradičního laponského bubnu, který se po letech vrátil zpět do vlasti. Místní jsou na něj hrdí jako na symbolický odkaz své historie a jeho odcizení proto vyvolává vření a etnické nepokoje. To vše před mezinárodní konferencí OSN o menšinách. Ještě závažněji však působí vražda jednoho z pastevců sobů, který byl nalezen ve svém gumpi a kterému někdo uřezal obě uši. V průběhu knihy se obě linie spojí v jediný případ a je jen na policii, zda jej stihne vyřešit dříve, než bude pozdě.

Audioknižní Poslední Laponec neděsí hrůzně brutálními scénami, nenudí zdlouhavými popisy prostředí, nedeprimuje frustrovanými vnitřními monology ústředních postav. Přináší kvalitně vystavený příběh s vyváženým mixem atraktivního a doposud nepříliš často využívaného prostředí za polárním kruhem, napínavé zápletky a historie Laponců.

Stopáž o něco málo přeshující devět hodin uběhne lehce a přirozeně. Vyprávění dokreslují atmosférické hudební motivy, které využívají i ústřední motiv knihy - buben. Podkresy nepůsobí rušivě a klidně by jich pro dokreslení atmosféry mohlo být i více. Tím spíše, že režisér Michal Bureš pracoval s formátem dramatizované četby. Účinkující Igor Bareš, Jana Stryková a Pavel Rímský jsou těmi nejlepšími z herců, kteří zatím s vydavatelstvím OneHotBook spolupracovali. Jejich hlasy zvládají jak role vypravěčů, tak i jednotlivé dialogy postav skvěle. Když klade otázku jeden z nich a druhý mu za další postavu odpovídá, působí příběh mnohem živěji než klasická četba. Nechybí však vypravěčův jazyk, jako tomu často bývá u čisté dramatizace. Pokud se OneHotBook bude držet této na přípravu náročnější strategie i u dalších děl, máme se jistě na co těšit. Na rozdíl od jiných vícehlasých knih nelze označit ani jednoho z interpretů za slabší článek. Jana Stryková sice nedostala tak psychologicky zajímavou postavu jakou byla Amy v románu Zmizelá, ale rozhodně se za svou policistku Nansenovou nemusí stydět. Igor Bareš působí uvolněně a příjemně modeluje hlasem, Pavel Rímský naopak umí hřmotně dodat svým partům důraz a zmrazit atmosféru ještě více, než se to daří počasí na zasněžených stepích.
 

Poslední Laponec působí mnohem přístupněji než pro mnohé dost depresivní a zádumčivá skotská Skála Petera Maye, která rovněž těží z výjimečného prostředí. Příběh je logicky vystavěný, nejsou v něm příliš spletité odbočky a přehršel postav, což je pro poslech určitě výhoda. Navíc užití trojice vypravěčů orientaci v příběhu dále usnadňuje.

Severštější než severské detektivky tamních rodáků. Mrazivě napínavá a příjemně plynoucí. Taková je kniha Oliviera Truca Poslední Laponec. Pokud si chcete do aktuálního pošmourného počasí pořídit atmosférickou audioknižní detektivku, jaká tu ještě nebyla, určitě po ní sáhněte.