Temné počátky českých dějin
Téma Slovanů a pohanských kultů zaznamenává v současné době výrazný vzestup. Kromě nespočtu seriálů a filmů se objevuje také stále více literatury, která se snaží odhalit další kousek skládačky z naší minulosti. K otázce slovanství nejen na českém území přitom autoři přistupují různě – objevují se závěry podložené archeologickými nálezy i odvážnější konspirační teorie.
Kniha brněnského autora
Jindřicha Kačera se soustředí zejména na tu první kategorii. Jako absolvent univerzitního oboru historie, redaktor a šéfredaktor v populárně-historických časopisech, ale i jako pouhý nadšenec shromáždil současné i starší teorie a vědecké poznatky a pustil tak do světa svou prvotinu pod názvem
Temné počátky českých dějin.
Svým názvem publikace odkazuje především ke stále nezaplněným místům v životě Slovanů v raném středověku. Kačerovo dílo nabízí průřez nejznámějšími teoriemi, které díky populárně-naučnému stylu lehce zprostředkovává čtenáři. V zásadě nepřichází s ničím novým nebo objevným, pro absolutního laika se však může jednat o cenný
odrazový můstek pro další díla s podobnou tematikou. Autor v logicky uspořádaných kapitolách popisuje počátky Sámovy říše, ale i způsob boje, zbraně, odívaní, stravování a mytologii Slovanů. Zajímavou a osvěžující vsuvkou jsou
krátké fiktivní příběhy, v nichž se autor snaží zakomponovat již sdělené skutečnosti do širšího kontextu nebo jim dodat potřebnou hloubku a emoce.
Audiokniha
Temné počátky českých dějin vychází pod hlavičkou nakladatelství Jan Melvil Publishing, které publikovalo i její tištěnou podobu. V roli hlavního narátora stojí
Zdeněk Kupka, jako vypravěči povídek se střídají
Jana Štvrtecká a
Jan Jedlinský.
Již původní kniha disponuje
přitažlivou formální i obsahovou stránkou. Audioverze tak tento zážitek posouvá ještě o kousek dál. Díky příjemné interpretaci Zdeňka Kupky se faktografické pasáže velmi dobře poslouchají, narátor dokáže přitáhnou dostatečnou pozornost a odevzdat publiku skutečnosti tak, jak to Jindřich Kačer zamýšlel – zábavně i věcně. Samotné povídky vykazují z literárního hlediska značné rezervy. V mnoha případech se jedná jen o jakési vyprávění smyšlených obyvatel slovanské osady, kterým chybí výraznější dramatický oblouk nebo pointa. Právě tyto nedostatky se Janovi Jedlinskému a Janě Štvrtecké
podařilo z větší části překrýt. Pořád lze najít pasáže, které by stálo za to proškrtat nebo přepsat, v audioverzi ovšem nejsou až tak patrné. Jedlinský i Štvrtecká zdařile vystihují tón, náladu i téma každého z příběhů, přirozeně se objevují v rolích byzantského kupce, mladé dívky, nebo dokonce dětí rozličných věkových kategorií. Jejich vyprávění tak dodává audioknize potřebného ducha.
Největším problémem audioknihy je tak její hudební složka. Tu tvoří v podstatě jeden, zpočátku celkem příjemný, středověko-slovanský motiv. Hraje roli úvodní znělky a jeho zkrácená verze také předěluje kapitoly a jednotlivé povídky. Jinými slovy, objevuje se
až příliš často a v nezměněné podobě. I když skladba může v úvodu vhodně podtrhovat téma i atmosféru, postupně se stává pro svou monotónnost lehce únavnou, ba až otravnou. Pro takové dílo si lze představit podstatně pestřejší a hravější zvukovou stránku, která nebude posluchače zbytečně udolávat.