Zpět

Ambiciozní pověsti

recenze, , 14.10.2014
Pověsti Ašska do ucha
Čas od času u nás vznikají audioknižní tituly, které nejsou primárně určeny ke klasickému prodeji. Jejich vydavateli jsou začasté spolky, sdružení či instituce, které se chtějí touto formou prezentovat veřejnosti. Zařazení podobných počinů mezi audioknihy nebývá vždy jednoznačné - často jde o záznamy mluveného slova pořízené při nejrůznějších příležitostech. Pokud už jde o klasickou audioknihu, tak jak je nejčastěji vnímána, bývá tato nezřídka produkována v amatérských podmínkách, které ne vždy snesou srovnání s tituly zavedených vydavatelů. Přesto však může vzniknout titul jenž i přes malý rozpočet dostojí podstaty audioknihy - uměleckým přednesem interpretovat literární předlohu.
V loňském roce se student gymnázia David Nushart pustil do ambiciozního projektu - dát několika regionálním pověstem a báchorkám zvukovou podobu. Nešlo o žádnou školní práci - David dlouhodobě pořádá kulturní akce a zprostředkovává zábavné pořady. Projekt Pověsti Ašska do ucha byl ale jeho první zkušeností s produkcí audioknihy a je bezesporu, že se mu velmi vyvedl.

U vědomí faktu, že nejdůležitějším elementem audioknihy je hlas vypravěče, přizval David Nushart ke spolupráci pětici hereckých osobností: Ondřeje Vetchého, Vlastimila Zavřela, Arnošta Goldflama, Vladimíra Javorského a Zlatu Adamovskou. Ti se ujali interpretace celkem pětadvaceti pověstí - pánové každý po šesti, Zlata Adamovská přečetla tu poslední, na Ašsku nejznámější Kočičí smrk. Už sám fakt, že se do studia podařilo získat takto zvučná jména stojí za pozornost. Audiokniha Pověsti Ašska do ucha ale dokáže zaujmout i v jiných ohledech. Příjemně překvapí grafika obalu s původní ilustrací Rolanda Havrana i zvuk nahrávky, který směle můžeme ohodnotit jako velmi dobrý.

Nedostatky jsou v kontextu výše napsaného poměrně nicotné a běžný posluchač je ani nemusí zaregistrovat. Přesto však by bylo dobré se v případných budoucích audioknižních projektech vyvarovat opakovaného použití jediného hudebního motivu - při kontinuálním poslechu takto krátkých pověstí je to spíše rušivé. Podobný efekt má rozhodnutí nechat přečíst názvy jednotlivých částí pouze Zlatu Adamovskou - audioknihu jako celek to velmi rozmělňuje. Výtky mohou směřovat také k přednesu Ondřeje Vetchého a Vlastimila Zavřela - zejména v porovnání s ostatními interprety působí jejich části uspěchaně a snad by bylo lépe jednu dvě pověsti vypustit, než se za každou cenu snažit vměstnat do 80 minut všechny.
 
 
I přes výše uvedené je třeba vnímat Pověsti Ašska do ucha jako velmi zdařilý projekt. Příspěvková organizace Knihovna, Muzeum a Informační centrum Aš se mohla stejně tak rozhodnout pro výrobu klasických propagačních a upomínkových předmětů. Místo toho ale dala Davidu Nushartovi šanci odvést kus pořádné práce a místním či turistům možnost odnést si zcela unikátní vzpomínku na Aš. A to za velmi příznivou cenu: Pověsti Ašska do ucha lze totiž koupit na CD v infocentru za symbolických 20 Kč a v případě, že oželíte fyzický nosič, jsou vám všechny pověsti k dispozici zcela zdarma na stránkách Národopisného a textilního muzea Aš.