Zpět

Přehodit každý svou řeku

recenze, , 11.10.2018
Přehodit řeku
Je vzácností, rozhodne-li se některý z audioknižních vydavatelů přijít na trh s dílem českého autora, navíc takového, jehož jméno nepatří mezi příliš známé. Vydavatelství Tebenas se takových kroků nebojí, a tak mohlo pro své posluchače připravit román nevidomého rozhlasáka Iljy Kučery ml. Přehodit řeku. Poprvé ve své historii dokonce vydává spolu se zvukovou také knižní podobu románu. My se ale samozřejmě zaměříme na tu audioknižní.
Zrakový hendikep autora nemá samozřejmě na kvalitu jeho díla jakýkoliv vliv a byl hned v úvodu zmíněn pouze pro dokreslení zajímavé shody okolností: hudbou a zvukovým masteringem totiž nahrávku opatřil nevidomý písničkář Raven, a dokonce i autor těchto recenzních řádků je sám nevidomý. O to větší respekt a uznání k tvůrcům pociťuje. Pro úplnost ještě dodejme, že režie a interpretace se zhostil zkušený čtec Lukáš Hlavica.

V bezmála osmihodinové nahrávce sledujeme strhující příběh nedoceněného rozhlasového technika Rudolfa Formise, který byl v roce 1934 nucen prchnout před nastupující nacistickou diktaturou do Československa, konkrétně na Slapy, odkud začal ilegálně vysílat do Německa. Jeho protinacistická angažovanost neměla pochopitelně dlouhého trvání, co je ale podstatné: Formis usiloval o smysluplnou činnost – snažil se přehodit řeku, obrazně řečeno.
 

O něco takového usiluje i novinář Jakub Halmich, který má na prahu padesátky pocit, že nedokázal nic velkého a hodnotného. Náhoda tomu chtěla, že ho jeho kamarád historik přivedl na myšlenku napsat román o Robertu Formisovi. Halmich, aby nasál atmosféru, přijíždí na Slapy, kde se seznamuje se s místním hoteliérem. A rozjíždí se další linka příběhu, tentokrát současného.

Kniha je psána velmi přehledně – každá kapitola se odehrává v určitém období. Občas ovšem bohužel brzdí spád příběhu dějové odbočky, působící spíše jako klišovité vycpávky. Příkladem budiž Jakubovo seznámení se a vzplanutí k záhadné slečně Patricii, či pohledy do osudů hoteliéra, u kterého je Jakub ubytován. Samy o sobě to nejsou vyprázdněné příběhy, zbytečně ale upozaďují napínavý osud Rudolfa Formise, o kterého tu převážně jde. Naštěstí je Lukáš Hlavica dostatečně vnímavým interpretem, který i ve chvílích ztráty napětí dokáže udržovat posluchačovu pozornost. Má cit pro text a pro detail. Kde je nutné emočně ubrat, ubere, kde zase přidat, rozpálí to naplno – vždy jde o funkční přístup.

Dalším drobný nedostatek spatřuji ve zvukové stránce, která se sice od nahrávky knihy Jáchymov výrazně zlepšila, přesto je ale hlasitost místy nevyvážená. Práce s hudbou zůstává obdobná jako u předchozích titulů vydavatelství Tebenas – variace částí jedné skladby, která na konci zazní jako celek. Milým překvapením jsou ovšem hudební koláže z dobových šlágrů let 30. či 50., pokud nějak v textu rezonují. Ač neplní funkci popisnou, velmi citlivě dokreslují atmosféru.

Klady audioknihy ovšem výše zmíněné drobné spolehlivě přebíjí, a tak může recenzent nahrávku opravdu vřele doporučit pozornosti posluchačstva.