Mladá amatérská astrofyzička Petra jednoho dne vypočítala, že brzy nastane zhroucení zemské atmosféry. Proč tedy nevyrazit karavanem na poslední jízdu a nevyřídit si staré účty s lidmi, kteří se k ní podle jejího mínění nechovali hezky? Menší problém spočívá ve skutečnosti, že onen karavan patří nepříliš bystrému Johanovi, který je sice Bohem nadaný kuchař, ale naprosto mizerný řidič. Petra sama pak nesložila zkoušky v autoškole ani na dvoustý pokus. Nezbývá tak než spojit se s čipernou penzistkou Agnes, která sice nikdy nebyla za hranicemi Švédska, ale na internetu se pod falešným profilem úspěšně živí jako mladá cestovatelka a influencerka. A hlavně umí řidit! S Agnes za volantem tak konečně můžou vyrazit do Říma na trestnou výpravu. Jenže už od začátku nic nejde podle představ a věci se podivně zašmodrchají. Ten největší blázinec má ale teprve přijít.
 
Prorokyně a hlupák, šestý román švédského novináře a spisovatele Jonase Jonassona, je svého druhu ztřeštěný cestopis ze tří kontinentů, z nějž si sice žádná zeměpisná fakta neodnesete, ale zato se pravděpodobně velmi době pobavíte. Občas na vás autor vytasí nějaká historická fakta v podobě různých odboček, kterých je zejména ve druhé půlce knihy možná víc, než by bylo potřeba, jinak se však jedná o dobře známou směs absurdních situací, v nichž se potkávají fiktivní hrdinové s reálnými historickými i současnými osobnostmi. Johan se tak seznámí nejen s vymyšleným africkým autoritářským prezidentem, který má mezi světovými státníky pověst, slušně řečeno, velkého potížisty, ale i s jeho oceňovaným americkým protějškem Barrackem Obamou. O čem se právě s ním může bavit kuchař amatér, který ani pořádně neví, co takový prezident dělá?
 
Zatímco zvukové verze prvních Jonassonových příběhů u nás vydával PANTEON, poslední tituly už na svém přebalu nesou logo vydavatelství VOXI. Škoda, že z coveru audioknihy, vzniklého oříznutím knižního přebalu, vypadla narážka na důležitý prvek celého příběhu, Västerbottenský sýr. Je to ale patrně jediná, navíc ne zrovna podstatná výtka k celému provedení audioknihy. Jinak totiž vše jede ve starých dobrých kolejích, což znamená, že nechybí tradiční hlas Jonassonových příběhů, Martin Stránský. A tím bychom mohli i skončit, protože patrně není nikdo, kdo by některý příběh v jeho podání neznal. Ale kdyby se přeci jen takový posluchač našel, pojďme si osvětlit, proč je tento interpret nejen sázkou na jistotu, ale i trefou do černého.
   
Smysl pro ironii a vystižení podstaty vtipu je Martinu Stránskému více než vlastní. Ať se s nezaměnitelnou dikcí a lehkým tónem v hlase pouští do vyprávění sebevíc bláznivých situací, přesto mu je věříte, protože v tónu jeho hlasu jako vypravěče je zároveň i notná dávka serióznosti. Samozřejmě to platí jen do té doby, než začne promlouvat za jednotlivé postavy. Hlavního protagonistu Johana, přezdívaného svým bratrem odmalička hlupák, jehož dotazy či úvahy jsou povětšinou naivní či úplně mimo mísu, pojímá jako horlivého prosťáčka. Sebestředný africký autokrat pak ve Stránského interpretaci působí jako nesentimentální lidský otrokář jedenadvacátého století, nad jehož přímočarými úvahami o péči o lid se však není možné nepousmát. Jinak se však tentokrát v příběhu nevyskytují příliš ztřeštěné postavy, takže se ani Stránský nemusel uchýlit k extrémnějším hlasovým polohám.
 
Po herecké stránce je audiokniha dle očekávání profesionální, platí to ale i o ostatních složkách nahrávky. Čistý zvuk, vkusný doprovod z převážně kytarových riffů, to vše vytváří dojem poctivě odvedené práce. Správným zvukařským rozhodnutím se ukázalo být ponechání i výraznějších nádechů, s nimiž Stránský tentokrát na mnoha místech cíleně pracuje. Pro většinu posluchačů pravděpodobně zůstanou Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel nebo Analfabetka, která uměla počítat nepřekonanými díly, minimálně v audioknižním provedení si ale i Prorokyně a hlupák drží laťku stále příjemně vysoko.