V roce 1964 měl na vlnách Československého rozhlasu premiéru patnáctidílný seriál Pitrýsek. Karel Höger se v něm ujal role vypravěče, Jiřina Jirásková vítala děti u přijímačů přáním dobrého večera, rekapitulovala děj a na konci zaháněla posluchače do postýlek. V poslední části byl dětem v rychlosti připomenut celý příběh za účelem zopakování všech písniček, které v seriálu zazněly. Nevím, ke kolika reprízám Pitrýska v rozhlasovém vysílání došlo, než se v květnu 2011 díky dramaturgyni Václavě Ledvinkové dostal do Hajaji. Událost to byla velkolepá, zejména pro milovníky pozapomenutých snímků. Stará nahrávka totiž neobsahuje typickou hajajovskou znělku – ta byla v obnovené premiéře k jednotlivým částem dostříhána, a nedodržuje zavedené formulace „Dobrý večer, děti“ a „Dobrou noc“. Nasazení závěrečného dílu s Pitrýskovým koncertem bylo pro dnešního Hajaju rovněž velmi netypické. Zatímco dříve se v tomto pořadu běžně zpívalo, současné Hajajovy pohádky písničky již neobsahují. Paní Ledvinková má za tento záslužný čin můj obdiv, který jí tímto způsobem posílám tam, odkud už bohužel není návratu.

Co mne však mrzí je samotná rozhlasová úprava literárního textu. V seriálu není téměř vůbec patrný autorův originální smysl pro humor a i poetičnost se z něj rovněž většinou vytratila. Některé pasáže jsou příliš popisné a jiné uběhnou tak rychle, že je posluchač stěží stihne zaznamenat. V knize má řada kouzel racionálně vtipný původ, v nahrávce jej však nadobro ztrácí – ze snímku se tak často nedá rozeznat, co je skutečnost a co pohádkové řešení. Bohužel se v ději objevuje i celá řada nelogičností – z textu kupříkladu není vůbec jasné, jak se loutky začaly najednou pohybovat, či proč se rozzuření podaní, kteří chtěli Pitrýska sesadit z trůnu, najednou rozutekli. Z úpravy byla vypuštěna epizoda s lidožroutí polévkou, přesto se objevil trpasličí hasičský vůz, ze kterého zašuměly pramínky vody. Vysvobození Pitrýska ze spárů Afričanů je taktéž velmi nepravděpodobné. Nejvíce mne však zklamalo setkání s Velkým Gnomem, ve kterém nebyl vůbec dořešen osud husy z obrázku, a samotný závěr, v němž malíř Sádlo pouze znovu namaluje trpaslíka se všemi jeho přáteli.

Karel Höger podal opět velkolepý výkon, pouze jeho Pipina nebyla jemná hodná princezna, jakou jsem si vždy představoval, ale namyšlená a panovačná osoba, a totéž platí i o Velkém Gnomovi, který je v Högerově podání na můj vkus až příliš přísný. Zajímavé jsou i už zmíněné písničky, obávám se ale, že jejich melodie v posluchačově paměti dlouho nezůstane.

Pitrýsek je k dostání v nezměněné podobě v eshopu Českého rozhlasu Radioteka.cz. Díky tomu si můžete vytvořit sami rozhlasové vysílání a jednotlivé části pouštět dětem před spaním.