Zpět

Vzácný exemplář do sbírky

recenze, , 08.10.2015
Sběratel
Přestože román Johna Fowlese Sběratel vyšel poprvé v roce 1963, působí i dnes naprosto moderně a v ničem si nezadá se současnými thrillery. Ba naopak, lze směle napsat, že je lehce předčí svou neprvoplánovitostí. Hnutí mysli a zvrácenost není jeho hlavním nosným tématem – ostatně koho by dnes ohromil příběh dívky vězněné ve sklepě domu nějakého šáhlého magora. Daleko důležitější je ve Sběrateli psychologie obou hlavních postav a nenápadná reflexe tehdejší společnosti. Právě tento aspekt řadí román mezi zásadní díla poválečné britské prózy a právě proto je ho možné znovu číst a poslouchat i dnes. Má zkrátka něco navíc než současné thrillery.
Vydavatelství OneHotBook v těchto dnech uvádí audioknižní podobu Sběratele v provedení pro dva hlasy. Podobný model uplatnilo již několikrát (Zmizelá, Game) a vždy se ukázal jako velmi posluchačsky atraktivní i při zachování textu předlohy v téměř nezměněné podobě. Sběratel ovšem dokazuje, že vhodné úpravy mohou původnímu literárnímu dílu velmi prospět a že při pečlivém výběru interpretů a profesionálním režisérském vkladu lze vyprodukovat nahrávku, která bezezbytku využívá všech možností audioknižního média.

Jaroslav Plesl je výraznou hereckou osobností nejen na divadle, ve filmu a v televizi, ale též v oblasti mluveného slova. Zatímco ale rozhlasoví režiséři si jeho barvy hlasu a dokonalé práce s ním povšimli už počátkem tisíciletí (titulní role v expresivní hře Marka Horoščáka Trakl), první setkání s audioknižním médiem absolvoval Plesl až loni. Vydavatelství OneHotBook ho tehdy obsadilo do role Lucase Hildebrandta v prvním dílu velkolepé adaptace podle románu Vilmy Kadlečkové Mycelium. Plesl v ní jedinečně podtrhl ironii a sarkasmus navenek sebejistého Hildebrandta a dodal tak své postavě zvukovou tvář. V následujícím desetihodinovém Waltariho Pádu Cařihradu dostal sice časově větší prostor, styl literární předlohy mu ale nedovolil naplno uplatnit jeho herectví.

V případě aktuálně vydaného Sběratele ovšem Jaroslav Plesl dostal šanci ztvárnit postavu psychicky narušeného jedince, upnutého ve vlastním exaktním sběratelském světě a podobně jako u zmíněného rozhlasového Trakla se ukázalo, že se s takovými postavami umí vypořádat nadmíru výtečně. Pod režijním vedením Michala Bureše sehrává Plesl přesvědčivou roli mladého muže, který díky náhodně nabytému bohatství může nechat průchod své touze milovat a vlastnit, jinak než násilným držením nedosažitelnou, krásnou ženu z vyšší společnosti.

Tu v audioknižním zpracování hraje Lucie Pernetová a přestože, či právě proto že i ona má prozatím spíše rozhlasové zkušenosti, povedlo se jí vymodelovat pravdivou a uvěřitelnou postavu. Oběť (či spíše exemplář do sbírky) v jejím podání převyšuje intelektem svého únosce (majitele) a v mezích možností s ním dokáže zdárně manipulovat. Zatímco Pleslův Frederick Clegg je systematický, strohý a nepřístupný, Miranda Lucie Pernetové je vzdělaná a uvědomělá, i ve svém vězení svým způsobem mnohem svobodnější než její věznitel.
 

Četbu pro dva hlasy ve Sběrateli podtrhuje i celkové zvukové zpracování, kdy jednou interpret čte přímo na mikrofon, jindy, často v dialozích, využívá většího prostoru. Hudební složka celou atmosféru výborně doplňuje – je drásavě šelestivá, lomozící. Tentokrát je třeba zmínit i zdařilou grafickou úpravu obalu audioknihy, pro níž Jindřich Loučka využil motivu motýlí sbírky. Do ní se mu podařilo zakomponovat jak fotografie a údaje o interpretech a autorovi, tak jindy rušivé informace o dalších titulech vydavatele.

Audioknižní Sběratel si říká o poslech na jeden zátah. V poměru k jiným audioknihám není dlouhý (má 4 hodiny a 45 minut) a interpretační výkon Jaroslava Plesla je natolik strhující, že nemilosrdně táhne posluchače až k nevyhnutelnému konci. Sběratel je dalším exemplářem do sbírky vzácných audioknih a má v ní dokonce výsadní postavení.