Zpět

Stařík Winterberg znovu na scéně

recenze, , 12.01.2023
Trieste Centrale
Knihy Jaroslava Rudiše patří u nás k těm nejčtenějším, a to i přesto, že jejich autor žije už převážně v zahraničí a svá poslední díla (Winterbergova poslední cesta, Noční chodci a Trieste Centrale) napsal německy, přičemž například prvně jmenovaná v češtině vyšla v překladu Michaely Škultéty až s dvouletým zpožděním. To svědčí o spisovatelových autorských schopnostech, díky nimž dokáže ve svých knihách mimo jiné překračovat hranice a propojovat různé jazyky a kultury. Za zobrazení česko-německých vztahů ve Winterbergově poslední cestě získal Rudiš dokonce prestižní německé ocenění Chamisso-Preis/Hellerau. Není tedy divu, že každá jeho další kniha vzbudí mezi čtenáři napjaté očekávání.
Stejná situace nastává i mezi audioknižními nadšenci. O vydání zvukových verzí knih Jaroslava Rudiše se u nás stará vydavatelství OneHotBook. Pomineme-li starší nahrávky, tak v prosinci 2021 pod jejich hlavičkou vyšla Winterbergova poslední cesta v brilantní interpretaci Pavla Baťka a v režii Michala Bureše, který má s Rudišovou tvorbou bohaté zkušenosti. Stejní tvůrci se po roce sešli i nad jeho nejnovější knihou Trieste Centrale, ve které se autor k postavám známým z tohoto díla vrací. Na scénu tak znovu přichází téměř stoletý stařík Winterberg mající obdivuhodnou paměť a trpící „záchvaty historie“ a jeho společník-průvodce Jan Kraus.
 
Zatímco Winterbergova poslední cesta je Rudišovou nejobsáhlejší a nejpropracovanější knihou (440 stran, v audioknize 15 hodin a 45 minut), Trieste Centrale je beze sporu tou nejútlejší (64 stran, v audioknize 39 minut). Je otázkou, proč se autor rozhodl znovu oživit tyto postavy. Nejde totiž o pokračování první knihy a ani jí dějově nepředchází. Novela Trieste Centrale tak vypadá spíše jako kapitola, která se už do Winterbergovy poslední cesty nevešla a autorovi bylo líto jen tak ji nechat ležet v šuplíku, protože, co si budeme povídat, postava urputného staříka je velice funkční, čtenářky zajímavá a autorsky široce uplatnitelná.
 
Přestože je příběh Trieste Centrale lehce napsaný (český překlad je dílem opět vynikající Michaely Škultéty), protkaný humorem a informacemi z dějin, není vhodné jej číst či poslouchat bez předchozí znalosti Winterbergovy poslední cesty. Rudiš v novele totiž často opakuje fráze známé z románu a vrací se také k některým motivům, místům a postavám z tohoto díla. Pro neobeznámeného recipienta tak může být hlavní postava zcela nepochopitelná. Zhuštění jejího jinak propracovaného charakteru do tak malého prostoru může v některých vyvolávat mylnou představu senilního dědy, který v mysli uvízl kdesi na počátku 20. století, konkrétně v roce 1913, ze kterého pochází jeho milovaný bedekr. I když má příběh svůj začátek i konec, nedokážete se tak zbavit pocitu, že obsahově začal jaksi od prostředka. Nevíte, co jsou postavy zač, kde se ocitly ani jaký je smysl tohoto příběhu.
 
Audioknižní verze Trieste Centrale nepřipomene Winterbergovu poslední cestu jen obsahem, ale zejména po technické a formální stránce. Příběh je rámován stejnou hudbou, režisér Michal Bureš vytváří podobnou melancholickou atmosféru a herec Pavel Batěk svým projevem stylově navazuje na svou předchozí interpretaci. Devětadevadesátiletého důchodce v žádném případě nepojímá jako vtipnou karikaturu, ale jako smutného člověka, jehož doba je již dávno pryč a jehož příběhy, byť se do nich občas zamotává, vás baví poslouchat.
 

Máte-li dosud v paměti „Winterberga“ z roku 2021, budete zřejmě dalším příběhem ústřední dvojice nadšeni. Tvůrci v čele s režisérem Michalem Burešem pro posluchače připravili velice dobře zpracovanou audioknižní jednohubku, která rozšiřuje původní příběh, přináší nová témata a dovysvětluje některé motivy z předchozího románu.