Spisovatel Neal Shusterman u nás vstoupil ve známost románem Bez šance, který si na český překlad počkal celých devět let a audioknižního vydání se zatím nedočkal vůbec. Jinak tomu bylo s jeho trilogií o smrtkách: první díl série publikoval v roce 2016, dva roky na to ho u nás stejně jako následující díly vydalo v překladu Petra Kotrleho vydavatelství Yoli. Audioknihu pak v roce 2020 vypustil tou dobou zcela čerstvý label Témbr. Cesta od originálu k českému audioknižnímu vydání však byla díl od dílu rychlejší. Série si totiž získala značnou čtenářskou oblibu.

Žánrově jde o young adult sci-fi a první díl s názvem Smrtka se objevil na českém trhu právě, když vrcholila zlatá éra takzvaného českého booktubu a bookstagramu. Jinak řečeno, cílová skupina tohoto druhu četby o sobě a svých knihách dávala masivně vědět na sociálních sítích a Smrtka český bookstagram prakticky zahltila. Vzhledem k tomu, že ale tatáž skupina už léta drží krok s nejmodernějšími technologiemi, je jen přirozené, že audioknihy vyšly pouze pro digitální download a nikoli na nosičích.

Smrtka nás zavádí do budoucnosti, kde lidstvo zvítězilo nad nemocemi, stárnutím i nad smrtí. Můžou za to všudypřítomní nanoboti, konstruovaní tak, aby živé bytosti netrpěly a rychle se regenerovaly. Vše řídí umělá inteligence zvaná Nimbus, tedy až na hrozící problém přelidnění. Ten svého času dostal na starost cech ctihodných smrtek – lidí, kteří na sebe vzali ten nelehký morální úděl vybírat rozličné jedince k „pokosení“ a nezvratně, nicméně důstojně, ukončovat jejich život. Sledujeme především osudy dvou mladých lidí Citry a Rowana, ale prozkoumáme i velmi širokou škálu charakterů jednotlivých smrtek a můžeme sledovat jejich uvažování nad otázkami etiky a morálky. O něco delší Nimbus pak rozšiřuje naše povědomí o postmortálním světě, jeho fungování a stratifikaci moci. Více tentokrát sledujeme umělou inteligenci a její přístup k problematice lidství. Do toho vzrůstá rozkol mezi „starou gardou“ smrtek a „novým řádem“. Z tohoto hlediska je druhý díl jakousi přípravou na velké finále, kterým je Zvon.
 
Shusterman logicky předpokládá, že náctiletí čtenáři Smrtky do vydání Zvonu zestárli o tři roky. Třetí díl je tedy výrazně delší než první a druhý, zahrnuje velké množství rozličných postav a klade jisté nároky na orientaci v ději, jelikož příběh je vyprávěn souběžně ve dvou, respektive třech časových rovinách. Jde o velmi účinně vybudovanou mozaiku, která slibuje propojení nejen v rámci příběhu Rowana, Citry a dalších postav, které sledujeme, ale v rámci daleké budoucnosti lidstva. Výsledný dojem je tedy velice silný.

Režie audioknižního vydání série se pro Témbr ujal zkušený a progresivní Petr Mančal. Audioknihy díky tomu mají švih a příjemnou dynamiku. Atmosféru pak skvěle podporuje a později i buduje hudba Jonáše Rosůlka, která mimo jiné pracuje i se samply broušeného ostří.
 
V součtu oněch osmačtyřicet hodin stopáže, kterou zabírá audioknižní Žatva smrti, uteče překvapivě rychle. A to především díky živému a svižnému tempu četby Vasila Fridricha, který celému vyprávění dává nádech dobrodružství a zaujetí. Od začátku rozehrává svůj um na plné obrátky a takže velice brzy dokáže posluchače nadchnout pro autorem budovaný svět i příběh. V prvním dílu z roku 2020 mu místy sekunduje Jana Stryková, která si vzala na starost četbu deníků jedné z nejstarších smrtek, ctihodné smrtky Curiové. Tatáž interpretka se vrací i ve třetím dílu, o dva roky později. Nimbus je také vícehlasou četbou, ovšem zde Fridrichovi pouze v několika minutách „vypomáhá“ Jiří Suchý z Tábora. Jde o pasáž, která sestává pouze z jednoho dialogu s Nimbem, avšak ti, kteří Fridricha znají, vědí, že by celý dialog zvládl hravě sám a celkové vyznění by bylo poněkud kompaktnější a ničím nerušené. S povděkem lze však kvitovat, že toto je jediné místo v celkovém objemu nahrávky, s ním lze z koncepčního hlediska polemizovat. 
 
Smrtka v roce 2020 demonstrovala, že je na čase oslovit nové, mladé posluchače, a to nepůjde jinak, než prostřednictvím důmyslně koncipované a kvalitní nahrávky. Z toho důvodu na audioknižní Žatvě smrti pracovali jedni z nejlepších, což přineslo své ovoce. Trilogie se tak stala příkladem elegantní tvůrčí spolupráce – od osobité a velice pozorné režie, přes ostřílenou interpretaci až po invenční hudební stopu.