S Macourkovými pohádkami je mezi posluchači mluveného slova a televizními diváky navždy spojen hlas Petra Nárožného. Vedle slavných audioknižních titulů s Machem a Šebestovou a již zmíněnou opičkou a vedle rozhlasových snímků však existuje i celá řada nahrávek, na kterých se Nárožný nepodílel: v archivu Českého rozhlasu lze najít příběh O Františkovi, který se pořád divil od Václava Vosky, Jana Preissová si vzala vyprávění o Kateřince a tlustém červeném svetru, Ladislav Mrkvička nás seznámil s mrazíkem, který maloval barvami, Hajaja přinesl pár pohádek prostřednictvím Aleny Vránové. Supraphon natočil CD v podání Martina Dejdara, Arabelu na třech nosičích si vzal Vladimír Dlouhý a Rumburaka sám Jiří Lábus, se kterým jsme se dostali i pod vlajku Neptuna. My si ale představíme zatím poslední audioknižní titul osvědčeného tandemu Macourek-Nárožný.

V roce 2014 vydal GMP Group CD Živočichopis a jiné pohádkové příběhy. Pozorný čtenář Macourkova díla se hned zarazí – první část názvu totiž automaticky evokuje autorovu stejnojmennou knihu, na zvukovém nosiči po ní ale není ani slechu. Nezbývá tedy než se ptát, proč byla nahrávka tak prapodivně pojmenována? Disk sice obsahuje vyprávění, ve kterých se zvířata objevují, to ale jako argument nemůže obstát.

Zvláštní je i samotný výběr pohádek. Tabuli modrou jako nebe, Jonáše a rybí tuk, O hrochovi, který se bál očkování, Dvě pětky z přírodopisu a Bonifáce a jeho bratránky načetl Nárožný už pro rozhlasového skřítka Hajaju a dvě poslední jmenované pohádky dokonce vyšly v Petrově interpretaci v roce 2012 u Levných knih, které svůj titul Pohádky Miloše Macourka ještě stále prodávají. Pro znalce mluveného slova je tedy toto CD spíše zklamáním, když na disku najdou jen jeden příběh o vyzmizíkované Otýlii, který zřejmě ještě nikdo nikdy nenamluvil. Jedná se tedy o promarněnou příležitost, neboť nenačtených Macourkových pohádek je ještě spousta.

Petr Nárožný s nadhledem předává autorovo vyprávění tak, jak jsme od něj zvyklí. Přitom to není nic jednoduchého – Macourek měl totiž svůj prapodivný styl psaní. Odstavcům se spíše vyhýbal, přímé řeči jednotlivých postav dával místo do uvozovek jen mezi čárky, používal dlouhatánská souvětí – existují i pohádky, které jsou v knihách vychrleny v jediné větě. S tím vším si i na tomto nosiči zkušený Petr Nárožný hravě poradil. Sám si například stanovil, kde klesne hlasem, aby vyprávění působilo přirozeně. Pro děti je nesmírně důležitá hudební složka. Na tu v GMP naštěstí nezapomněli a tak jednotlivé tracky uvozují ztřeštěné klávesové melodie.

Jestli tedy máte rádi pohádky Miloše Macourka a nevadí vám zavádějící název a jestli jste si již dříve v Levných knihách nezakoupili výše uvedený titul, pak by vás pořízení Živočichopisu nemuselo mrzet.