Stráže! Stráže!
Jakýsi tajemný noční tvor mění obyvatele Ankh-Morkporku, hlavního města Zeměplochy, v něco, co velmi připomíná tablety živočišného uhlí. Záhadu, za níž možná stojí spiknutí vedoucí do nejvyšších kruhů, musí rozřešit velitel Noční hlídky městské stráže kapitán Samuel Elánius. Ve městě plném zmatků, cechů vrahů i zlodějů, tajných spolků a bláznivých chovatelek draků má k dispozici jen své schopnosti a muže hlídky – výrazně neambiciózního seržanta Freda Tračníka, svérázného desátníka Nobyho Nóblhócha a nadšeného nově příchozího svobodníka-čekatele Karotku.
„Román vyšel už skoro před třiceti lety, ale znova mě přesvědčuje, jak moc je stále aktuální. Sice se odehrává na imaginární planetě, kterou na zádech nese želva, funguje tam magie a kouzla, zdánlivě je to středověk, kdy do města přiletí drak… Ale na tomhle až dětském půdorysu se Terry Pratchett vyjadřuje k lidství jako takovému. Zeměplochu čtu jako jednu velkou grotesku, jako alegorii na naši Zemi. Draka tam přivolá člověk, který přemýšlí ve stylu: ,Všichni chtějí dobít svět s těmi nejchytřejšími a nejschopnějšími lidmi, ale já si vezmu ty nejukřivděnější, nejponíženější, nejobyčejnější, kteří si připadají celoživotně zneužití, kteří nikdy ničeho nedosáhli, kteří si vždycky jenom řeknou, co by dělali, kdyby měli možnost, ale zůstávají sedět na zadku.‘ Vezme tyhle lidi a řekne: ,Tohle je síla. Těmhle lidem dám pocit moci a oni mne vynesou na vrchol.‘ Pak přiletí drak a obyvatelé města si během chvilky zvyknou na to, že je to vlastně dobré, že je obluda přece v podstatě ochrání. Jednou za měsíc sice sežere nějakou tu pannu, ale když zrovna oni nemají dceru, proč by jim to mělo vadit. Klasická situace dnešních dnů,“ líčí nadčasovost autorova poselství Jan Zadražil. A dodává:
„K Úžasné Zeměploše mám dlouhodobě silný vztah, protože ač hodně lidí vnímá Pratchettovy romány jako ,lehkou‘ literaturu, dokázal do svých zdánlivě pohádkových vyprávění pro dospělé – aspoň pro mě – nakombinovat neuvěřitelně důležité věci a ještě je zabalil do humorného příběhu. Jeho texty ani on se neberou úplně vážně. U nás se k tomu ještě přidal kongeniální překlad Jana Kantůrka, což je velmi podstatná přidaná hodnota. Takže když jsem se od Martina Pilaře z OneHotBook dozvěděl, že chce vydávat pratchettovky jako audioknížky, po hodně dlouhé době jsem si doslova řekl o práci, protože to je pro mě – co se týče titulu – další splněný sen. Zase tolik audioknih jsem nenačetl, ale vždycky jsem si říkal, že mám obrovské štěstí na tituly, ačkoli jsem si je nikdy nevybíral sám, přišly ke mně samy. Ovšem tohle už asi nic nepřekoná. Je to vskutku splněný sen,“ prozrazuje interpret.
Hudební doprovod k audioknize
Stráže! Stráže! v režii Hynka Pekárka je pohádkově hravý i úderný, svižně si dupe pod taktovou rozjetého virblu, kterému rozvážně sekunduje zvonobití; hlavní melodii v mollové tónině místy rozezvučí xylofon v harmonii se čtveráckým akordeonem, jinde již v durové souhře kličkuje splašená trubka, proháněná zběsilou rytmikou dřívek, zvonků a chrastítek.
text: OneHotBook