Zpět

Dělat audioknihy je pekelná dřina

rozhovor, , 26.11.2015
Norbert Lichý
Přestože je Norbert Lichý neodmyslitelně spjat se svou domovskou divadelní scénou, je široké veřejnosti dobře znám jako nepřehlédnutelný filmový a televizní herec. Rozhlasoví posluchači mohou jeho hlas slýchat velmi často, převážně v pořadech připravovaných ostravským studiem. Aktuálně vychází audiokniha Motýlek v jeho interpretaci.
V některém z rozhovorů jste zmínil, že načíst Motýlka pro rozhlas bylo vaším dlouholetým přáním. Proč? Čím vás tak lákal?
Těch knížek bylo původně víc. V rozhovoru s paní Evou Lenartovou, se kterou spolupracujeme v ostravském rozhlase už léta, padl také Král krysa, Tichá hrůza, Den trifidů a podobné
klasické čtivo, které jsem v době dospívání doslova hltal. Motýlka a Den trifidů jsem četl dokonce víckát a každé prázdniny si dám tu a tam z těhle knížek i nějakou tu ochutnávku,
řekl bych, že to tak zůstane. Takže vycházím z toho, že tu knížku mám tak nějak v sobě.

Motýlka jste v létě nahrál. Jste spokojen s výsledkem?
Dělali jsme, co jsme uměli. Úprava je myslím přesná a délka také. Takže úplně všechno tam není, ale podstatné určitě. Paní Lenartová to vzala zkušeně do svých rukou a myslím, že to důležité,
ta atmosféra, tam zůstala. A práce s panem režisérem Soldánem je nádhera. Mladý, sympatický, pracovitý chlap, co přesně ví, co chce. Má, myslím, přesný cit pro práci v rozhlase. No a já jsem se opravdu snažil. Snad se to bude líbit.

Jak mnoho vás při interpretaci Charrièrova textu ovlivňoval film se Stevem McQueenem a Dustinem Hoffmanem?
Přiznám se, že jsem si na něj vpomněl jen jednou. Když jsem popisoval, jak vlny narážejí na ostrá skaliska, tak jsem si  ten záběr vybavil.
 

Audioknižní posluchači mají díky Radioservisu možnost setkat se zatím pouze s tituly, které jste nahrál pro rozhlas. Láká vás vyloženě audioknižní práce?
Láká, ale je to pekelná dřina. Největší obtíž je v tom neomrzet. Je to poměrně dlouhá záležitost, a neměl by nikdy takzvaně spadnout řemen, pořád by to mělo posluchače zajímat a vtahovat do příběhu. To není legrace.

Můžete některou z vašich rozhlasových prací vyzdvihnout? Na co rád vzpomínáte, vážíte si, či doporučil byste posluchačům...
Myslím, že svého času se nám docela povedl Kruh, hororová věc, byla zfilmována dokonce v Japonsku i v Americe. Byl to tenkrát docela trhák, a v rozhlase zajímavá práce, ale bylo toho za ta léta hodně... těžko jmenovat něco konkrétnějšího.

Poslucháte audioknihy? Vnímáte boom, který zažívají?
Poslouchám. V poslední době mně udělali radost Kmotr, Ptáci a Forrest Gump.