Jiřina Bohdalová (foto: Martin Kubica, Supraphon)
Patrně nikomu neuniklo, že Jiřina Bohdalová slaví v těchto dnech významné životní jubileum. V médiích jsou ale téměř bez výjimek připomínány pouze její divadelní, televizní a filmové role, přičemž na mluvené slovo bývá zapomenuto. Splácíme tento dluh a přinášíme dva články s přehledem zvukových nahrávek s Jiřinou Bohdalovou.
Minule jsme představili supraphonskou a rozhlasovou tvorbu pro děti, nyní dětské tituly dokončíme a zaměříme se na záznamy pro dospělé.
Další vydavatelé dětem
V roce 1992 se do obchodů poprvé dostal díky vydavatelství Carmen jeden z nejznámějších hereččiných dětských porevolučních počinů, a to aktuálně neprodávaná třídílná edice
Kouzelné pohádky Jiřiny Bohdalové. Pohádky
O princezně Luně,
O Povídálkovi,
O Karolínce,
O Lojzičce,
O zlaté slepičce a
O duhovém ptáčkovi napsal Eduard Petiška. O deset let později k edici přibyla čtvrtá část, ta však měla se sérií společný jen název. Vydavatelství Opus Bohemiae s.p. už nepracovalo s Petiškovými tajemnými příběhy, nenavázalo s hudbou Jiřího Zmožka a nepracovalo ani s motem, které kdysi každou pohádku zahajovalo. Posluchačům bylo nabídnuto pět klasických pohádek, například
Hrnečku vař,
Smolíček či
Boháč a chudák.
Rok 1992 přinesl herečce ještě jednu méně známou příležitost. Vydavatelství Žofka natočilo dva dnes již nedostupné příběhy z knihy Felixe Háje
Kájovy nejmilejší pohádky, v nichž se děti proměnily ve zvířata a šlo jim doslova o život: Nácíček se stal kaprem, princezna Romana husou. O rok později se do kin dostala
Nesmrtelná teta a Bonton film v téže době natočil i zvukovou verzi. Ta sice k dispozici rovněž není, Jiřina Bohdalová se však k látce vrátila
ještě jednou, a to v roce 2018.
Výraznou stopu zanechala Jiřina Bohdalová ve vydavatelství Multisonic. To převedlo do zvukové podoby celou řadu titulů od českého autora žijícího v Německu Emila Šalouna, který stylem psaní úspěšně navázal na Václava Čtvrtka. V roce 1994 vznikly tři díly
Vodníka Žblabuňky, o rok později nahrávka
O malé víle Plavuňce a v roce 1997 zřejmě nejznámější Šalounův počin
Pohádky o skřítku Racochejlovi. Kromě těchto textů vydal Multisonic v roce 2002 s Jiřinou Bohdalovou ještě dětskou verzi
Malého prince.
V roce 2000 se BMG Ariola ČR rozhodl adaptovat aktuálně neprodávaných sedm kapitol z knihy
Školák Kája Mařík a o šest let později se Jiřina Bohdalová objevila v rovněž nedostupné první části třídílných
Jesenických pověstí a pohádek z produkce Day-dee.cz. Těmi přehled nahrávek určených dětem uzavřeme.
Rozhlasové hry pro dospělé
Nejstarší dochovanou rozhlasovou hrou s Jiřinou Bohdalovou je adaptace Vančurovy
Josefiny z roku 1957. Právě Josefina byla jejím damáckým absolventským představením. V rozhlasové verzi si zahrála jednu ze studentek dramatické konzervatoře.
O sedm let později byla obsazena do silvestrovské hudební komedie Jana Vodňanského a Pavla Šruta
Na Silvestra v Helemichli. Muzikál s hudbou Petra Skoumala byl původně určen pro děti, dnes – vzhledem ke stáří a vyznění nahrávky osloví spíše dospělé posluchače. Bohdalová v něm ztvárnila Ivanku, Karel Gott jednoho z princů, z dalších účinkujících jmenujme alespoň Jiřího Sováka coby generálský knír.
V roce 1967 si Jiřina Bohdalová zahrála Moličku v aktuálně neprodávané hře
Moli Ilji Hurníka pojednávající o životě molů ožírajících sametová kladívka klavíru. Vydána ovšem byla legendární adaptace Shawovy komedie
Pygmalion z roku 1968. Obsazení vycházelo z tehdy diváky oblíbeného nastudování Vinohradského divadla – Bohdalová si i v rozhlase zahrála Lízu Doolittlovou, profesorem Higginsem byl Miloš Kopecký, plukovníkem Pickeringem Jaroslav Moučka.
V roce 1978 připravil Jiří Horčička humorné pojednání o významu režiséra. Navázal tak na dílo Karla Čapka
Jak se co dělá. Průvodci pořadu byla vedle Horčičky Jiřina Bohdalová s Luďkem Munzarem a Eduardem Cupákem. Nahrávku je možné pořídit v kompletu několika Bohdalčiných her s názvem
Jiřina Bohdalová v rozhlase.
Z 80. let je dostupná zatím pouze rozhlasová koláž na motivy Haškových povídek
Host do domu, Bůh do domu (1983). Hlavním protagonistou byl Lubomír Lipský, Jiřinu Bohdalovou zde uslyšíme coby choť velkoobchodníka Karla Láblera v podání Miloše Kopeckého. Radioservis by však mohl reedovat satirickou komedii Pavla Gryma
Josef Spejbl hledá místo. Příběh si utahoval z mnohdy nevalné kvality zábavných pořadů a Bohdalová v něm ztvárnila prostořekou uklízečku.
Jiřina Bohdalová účinkovala i ve hrách nevalné úrovně. Příkladem budiž nevydaný
Diplom Jiřího Daňka a Jana Koláře, v němž se autoři pokusili upozornit na získání akademického titulu podvodem. Téma sice nosné, ale scenáristicky nepropracované.
Po revoluci si herečka zahrála v mnoha dochovaných snímcích. V roce 1990 to byla obětavá žena neúspěšného kapsáře Alfréda v dramatizaci
Maigret a Dlouhé bidlo v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským. O rok později účinkovala coby hospodyně Anna Petrovna Živojedová v adaptaci
Smrt Pazuchina od Michaila Jevgrafoviče Saltykova-Ščedrina. Jen pro připomenutí, v této klasické komedii jsou všichni zúčastnění nervózní, neboť bohatý a nemocný Pazuchin pořád nenapsal poslední vůli a navíc pořád neumřel, takže se k jeho majetku nemohou dostat.
Jako redaktorka Pilná se představila v novém nastudování rozhlasové hry Zdeňka Svěráka
Posel hydrometeorologického ústavu (1992) a ve stejném roce účinkovala spolu s Ladislavem Mrkvičkou v nereedované hororové mikrohře
Vloupání Josta Nickela.
Jiřina Bohdalová často v rozhlase hrála jednodušší ženy, v roce 1993 si však vyzkoušela zcela odlišnou polohu. Eda Kriseová napsala příběh z venkovské psychiatrické léčebny s názvem
Pohřeb kočárového kočího. V psychiatrické léčebně umře klient v podání Lubomíra Tokoše a děj se točí kolem příprav jeho pohřbu. Jiřina Bohdalová zde ztvárnila roli vrchní sestry, která se těžko srovnává se skutečností, že mrtvý klient byl čtyřicet let kvůli diagnóze zavřen v blázinci, chtěl se podívat domů, jeho synové se o něho nezajímali a po smrti si najednou hrají na nejhodnější příbuzné. Z dalších účinkujících jmenujme Danielu Kolářovou či Janu Štěpánkovou. Bohužel působivé nastudování Radioservis dosud nevydal. Nevydal ani realistický horor
Zubařovo pokušení Milana Uhdeho (1994), který pracuje s představou, co by se mohlo stát, kdyby zubař (Luděk Munzar) podlehl přepracování a začal se na svých pacientech (Jiřina Bohdalová a Vladimír Krška) medicínsky mstít.
Dospělácká všehochuť
Jak už bylo zmíněno, Jiřina Bohdalová absolvovala DAMU v představení
Josefina, na které se přišel podívat i Jan Werich, který jí poté nabídl angažmá v Divadle ABC. Z této doby jsou díky vydavatelství Lotos k dispozici dva zvukové unikáty: záznam představení
Balada z hadrů (1957) a
Těžká Barbora (1960).
V roce 1967 nastoupila Bohdalová do Divadla na Vinohradech a Supraphon o pět let později vydal několik úryvků z tehdejšího repertoáru. Bohdalová se v albu
Významné inscenace Vinohradského divadla představila jako Frozina v Moliérově
Lakomci a coby podnájemnice Jelena Nikolajevna Krivcovová v
Měšťácích Maxima Gorkého.
Vydavatelé pamatovali i na Bohdalčino účinkování v nejrůznějších zábavných pořadech. 12. dubna 1981 natočil Supraphon za účasti obecenstva v pražském Divadle hudby aktuálně nereedovanou gramofonovou desku s názvem
Večer s Jiřinou Bohdalovou. Diváci živě pokládali herečce nejrůznější dotazy a Jiřina Bohdalová na ně odpovídala a přidávala veselé historky z hereckého života. O dvacet let později na desku podobným způsobem navázal Multisonic a vydal titul
Miluju příběhy ze života.
Velkou oblibu si u diváků získal pořad
Televarieté, z něhož Supraphon sestavil dvoudílný výběr nejlepších výstupů. Nejrůznější estrádní vystoupení však natočila Bohdalová i v rozhlase – Radioservis zpřístupnil letní kabaret
Pozor, u kormidla je žena z roku 1983.
Vydavatelství Českého rozhlasu by však mohlo posluchačům nabídnout i několik dílů z cyklu
Co děláš, to dělej rád z druhé poloviny 80. let. Protagonisté pořadu v něm reagovali na dopisy posluchačů, jejich vzpomínky a herecké zábavné historky byly nahrávány ve studiu bez účasti publika. Kromě Jiřiny Bohdalové samostatné díly cyklu natočil například i Vladimír Dvořák.
V září 1989 dokončil Supraphon
Neobyčejný život. Svět podle Karla Čapka. Pásmo Jana Kopeckého ke 100. výročí Čapkova narození se však v revoluční době k posluchačům nedostalo a prvního vydání se dočkalo 2020. Vedle Jiřiny Bohdalové v něm účinkuje například Josef Bláha, Jaromír Hanzlík, Petr Haničinec či Ladislav Frej.
Zatím poslední audioknižní příležitost pro dospělé dostala Jiřina Bohdalová v roce 2016. Petr Macek napsal a vydal detektivní příběh
Sherlock Holmes – Hitlerův posel smrti, který se, jak je z názvu patrné, odehrává za II. světové války. Holmese v něm ztvárnil Jan Přeučil, dr. Watsona Jan Vágner, Bohdalová si zahrála královnu Viktorii.
Přejme jubilantce další rozhlasové a audioknižní příležitosti pro děti i dospělé.