Zpět

Audioknižní cesta Jiřího Lábuse / 2

téma, , 24.04.2021
Jiří Lábus (foto: Kristián Entertainment)
U příležitosti ocenění Jiřího Lábuse Zvláštní cenou Asociace vydavatelů audioknih za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova, jsme připravili trojici článků mapujících jeho audioknižní počiny. V předchozí části jsme se zaměřili na supraphonské tituly, nyní pokračujeme snímky vydavatelství Radioservis a Fonia.

Radioservis dospělým

V roce 1988 vznikla v Československém rozhlase dramatizace Pravý výlet pana Broučka do Měsíce podle knihy Svatopluka Čecha, ve které hrál Jiří Lábus hostinského Würfla. O rok později účinkoval v adaptaci divadelní hry pánů Haška, Kische a Longena s názvem Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní. V parodickém a mystifikačním příběhu se představil jako kapitán Ostruha, jeho hereckými partnery byli převážně členové Ypsilonky Marek Eben, Jiří Schmitzer či Oldřich Kaiser. S posledně jmenovaným byl Lábus ve stejné době obsazen do rozhlasové hry podle prvního Doylova holmesovského románu Studie v šarlatové.
 

Hned na začátku 90. let vznikla rozhlasová hra Františka Hrubína Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách. Příběh, v němž si Lábus zahrál kaplana, zachycuje počátek historie našeho státu do období Přemyslovců, tedy dobu ostrých střetů, ve kterých se promítaly zájmy církevní, rodové a císařské. V témže roce měla premiéru dramatizace o tajemném muži v masce, zjevujícím se největším padouchům Soudce Jack, v níž Lábus ztvárnil postavu Creweho.
 

O sedm let později se na vlnách Českého rozhlasu ozval Hurníkův pastiš na holmesovské téma s názvem Stradivariana aneb Tři příběhy o houslích a o dva roky později se k posluchačům dostala Komedie o hvězdě od Jana Kopeckého. Ve vánočním příběhu o narození Ježíše si Lábus střihl krále Herodese.
 

Rok 2002 nabídl Jiřímu Lábusovi několik příležitostí – postavu Stefana v Shakespearově Bouři a Bengta ve velkolepé dramatizaci podle knihy Umberta Eca Jméno růže.
 

V roce 2003 vydal Radioservis Příběhy Petra Šabacha. Zdeněk Svěrák, Jaromír Hanzlík, Martin Dejdar, Bolek Polívka, Ondřej Vetchý a Jiří Lábus načetli bez nároku na honorář několik Šabachových textů, Lábus četl z knihy Jak potopit Austrálii. O rok později namluvil Erotikon Tomáše Paula, tedy povídky popisující volný řetěz dopisů osamělého muže a paní z inzerátu.
 

Kromě již zmíněné Bouře se Jiří Lábus objevil i v rozhlasovém nastudování další Shakespearovy hry – v adaptaci hořké komedie Konec dobrý, všechno dobré z roku 2004. Účinkoval zde v roli Bertramova sluhy Esperanta. Dalšího sluhu si zahrál v Zámku Franze Kafky a ztvárnil i titulní postavu Moliérova Tartuffa.
 

V roce 2011 Dimitrij Dudík zdramatizoval a zrežíroval povídku Ludvíka Součka Šumajovy zlaté ručičky. Lábus v ní byl obsazen do role zkušebního pilota, z dalších účinkujících jmenujme Terezu Bebarovou, Danu Černou či Andreu Elsnerovou. O tři roky později se Jiří Lábus objevil spolu s Josefem Somrem nebo Bárou Hrzánovou v nové adaptaci Zlé minuty Emila Vachka.
 

Jako Bůh se Lábus představil v pohádce Dařbuján a Pandrhola ve verzi pro dospělé s názvem Z pekla i nebe. Hra Pavla Göbla získala čestné uznání v autorské soutěži Českého rozhlasu v roce 2013. V roce 2015 vyšla bohatě ilustrovaná knížka s nahrávkou baletní myší komedie Bohuslava Martinů o jednom dějství podle anglické pohádky indického původu Kdo je na světě nejmocnější? v úpravě pro saxofonové kvarteto a s Lábusovým vyprávěním. O rok později se Lábus objevil v epizodní roli v detektivce začínající ještě za Rakouska-Uherska Můj strýc Odysseus a namluvil povídky Jamese Herriota s názvem Zvěrolékař a psí historky.
 

Radioservis dětem

Dětských rozhlasových nahrávek s Jiřím Lábusem existuje sice velké množství, audioknižním posluchačům je ovšem k dispozici jen zlomek. V roce 1988 si zahrál jednoho z loupežníků v adaptaci pohádky Jana Wericha Malý velký Paleček. Z dalších účinkujících jmenujme vypravěče Josefa Dvořáka, Taťjanu Medveckou jako Palečka či Jiřinu Bohdalovou v postavě sněhového žrouťátka.
 

V roce 2003 si Lábus zahrál Kváču v pohádce Karla Šiktance Dar nedar, o čtyři roky později Lucifera v Pekelné hospodě Melity Denkové a jako pes Lapák se představil v dvoudílné dramatizaci Dobrodružství lišky Bystroušky z roku 2010.
 

O tři roky později účinkoval Jiří Lábus coby Hastroš v pohádkovém muzikálu Jitky Škápíkové Čarodějná země OZ, který vznikl na motivy knihy Lymana Franka Bauma. O texty písní se postaral Ondřej Suchý. V roce 2018 hrál Lábus proradného starostu Roubala v didaktické pohádce Jana Jíchy Ať tvé tělo mluví pravdu zabývající se předsudky, a coby vypravěč se představil v pětidílné dramatizaci Tobiáš Lolnes, která byla oceněna hned dvakrát: odbornou porotou v anketě Audiokniha roku a dětskou porotou Cen Bystrouška.
 

Mezi léty 2012 až 2019 vydával Radioservis 24dílný cyklus Nebojte se klasiky! Posluchači se jeho prostřednictvím dozvěděli nejprve něco o skladatelích, poté se seznámili s významnými operami, a nakonec získali povědomí o rozdělení hudebních nástrojů. Příběhy oper byly zpracovány do podoby dramatizací a doprovozeny nejznámějšími áriemi. Hlas Jiřího Lábuse uslyšíme ve Smetanově Prodané nevěstě v postavě Kecala, v Mozartově Kouzelné flétně (Monostatos), v Rossiniho Lazebníku sevillském (vypravěč) a v Dvořákově Jakobínovi v roli purkrabího.
 

Fonia

Malé vydavatelství Fonia má ve své produkci čtyři tituly s Jiřím Lábusem. Pro dospělé vznikly tři audioknihy s hororovými povídkami Miloslava Švandrlíka: v audioknize Draculův švagr je celkem 14 povídek v Lábusově interpretaci, 12 textů nabízí titul Poprava na Kramberku a další povídky, která kromě čtených povídek v podání Jiřího Lábuse, Norberta Lichého a Bohumila Klepla obsahuje i trojici dramatizovaných příběhů. Vloni vyšla prozatím poslední nahrávka s 12 dalšími Švandrlíkovými příběhy s názvem Uškrcená laborantka a další povídky. Kromě četby Lábuse na ní v jednohlasé interpretaci účinkuje Arnošt Goldflam a Pavel Zedníček, dvě povídky jsou převedeny do podoby dramatizace se Simonou Postlerovou, Malvínou Pachlovou a Ondřejem Lechnýřem.
 

Patrně nejznámější rolí Jiřího Lábuse je postava čaroděje z televizního seriálu Arabela a filmu Rumburak. Fonia natočila v roce 2001 i jejich audioknižní verzi, s níž je spojena jedna zajímavost: text Petra Markova, který děj seriálu a filmu převyprávěl a z něhož Fonia při nahrávání čerpala, nebyl v češtině nikdy knižně vydán. Petr Markov to objasňuje takto: „O sepsání obou knih podle jeho seriálů Arabela a filmu Rumburak mě požádal Miloš Macourek. Vyšly nejprve na pokračování v časopise Pionýr – samozřejmě česky – a pak, v překladu Josefa Feigla, v Kolíně nad Rýnem v roce 1984. Důvod byl prostý: v tehdejším Západním Německu byla Arabela s Rumburakem nesmírně populární. Knížka se dočkala pěti vydání a obdrželi jsme za ní s Milošem literární cenu Sova měsíce. Pak Arabelu a Rumburaka vydalo – slovensky, v překladu Daniela Heviera – bratislavské nakladatelství Pravda v roce 1987. Jeho pražský bratr – obě firmy patřily pod tehdejší KSČ – se ji chystal vydat též, dokonce v dnes už neuvěřitelném nákladu 300 000 kusů, ale jistý člen politbyra ÚV české vydání nepovolil. Po Sametové revoluci vyšly v nakladatelství Fonia jako audiokniha v podání Vladimíra Dlouhého a Jirky Lábuse.“ Literární podoba filmu Rumburak je navíc v češtině k dispozici pouze ve zvukové verzi, neboť druhé knižní převyprávění Ireny Pekárkové se v 90. letech věnovalo pouze seriálu Arabela a do audia nebylo převedeno. Zvuková Arabela a Rumburak Petra Markova je nyní k mání v jednom kompletu.
 

V závěrečném dílu naší série Audioknižní cesta Jiřího Lábuse se podíváme podrobněji na nahrávky vydavatelství Tympanum, OneHotBook, Kristián a dalších.