Přestože Werich pro gramofonové desky přečetl například pohádky Josefa Štefana Kubína, či drobné povídky Jaroslava Haška, jsou známé především jeho vlastní pohádky. Ty se začaly objevovat už v 50. letech a během následující dekády jich řada vyšla i na velkých deskách.

Na počátku normalizace se staly nedostatkovým zbožím, ovšem v průběhu roku 1977, zřejmě pod vlivem Werichova vystoupení v Lucerně a jeho neblahého podpisu anticharty, několik desek s pohádkami opět vyšlo a začal být vydáván i rozsáhlý komplet četby z Haškova Švejka. K němu se ale dostaneme v závěru.
 

Werichovy pohádky

Nahrávky pohádek z Werichova Fimfára, které vznikly (převážně) v 60. letech a Supraphon je v roce 1977 vydal na velkých deskách série Národní umělec Jan Werich, se dalšího svého vydání dočkaly v roce 1990. Nešlo však zdaleka o všechny nahrávky Werichových pohádek – na ty si posluchači museli ještě nějaký čas počkat.
 
V mezičase připravilo vydavatelství Forte dnes spíše kuriozitu – v roce 1994 načetl některé pohádky z Werichova Fimfára hudebník a zpěvák Vilém Čok.

Na konci 90. let dochází k dalšímu, ne zcela šťastnému experimentu, kdy některé pohádky vyšly u Supraphonu v interpretaci Jana Wericha, jiné pak načetla Stella Zázvorková (Fimfárum a 3 další pohádky). U pohádek Tři veteráni a Žluté mužátko (Žluté Mužátko) se dokonce archivní Werich a nově natočená Zázvorková střídají.
 
Dluh posluchačům začal být umořován v letech 2003–2006, kdy postupně na třech 2CD vyšly takřka všechny pohádky Jana Wericha (Fimfárum a další). Ty zbývající se spolu s povídkami objevily na 2CD Deoduši.

V roce 2007 také spatřily světlo světa i v úvodu zmíněné pohádky J. Š. Kubína ve Werichově interpretaci (Jan Werich vypráví pohádky a povídky) a také povídky Jaroslava Haška natočené v roce 1952, spolu s dalšími Werichovými literárními útvary (Hašek: Ze světa zvířat / Anekdoty a vůbec).
 
Nesmíme zapomenout ani na Pana Tau, který byl v podání Jana Wericha nahrán ve studiu A Československého rozhlasu v Praze-Karlíně a poprvé vyšel v roce 1971 u Pantonu na dvou malých gramofonových deskách (Pan Tau přichází / Pan Tau naděluje). I ten se dočkal několika reedicí, naposledy v roce 2018, kdy jej Supraphon vydal i s malým hudebním bonusem u příležitosti jubilea jeho autora Oty Hofmana (Pan Tau).
 

Rozhlasové nahrávky

V roce 1963 nahrál Jan Werich pro Supraphon ve Studiu Lucerna výběr ze svého cestopisu Italské prázdniny. V témže roce ale vznikla i rozhlasová nahrávka o téměř dvojnásobné stopáži, která je volnou improvizací mezi řádky původního textu. Dnešnímu posluchači jsou dostupné obě, jak ta supraphonská (Italské prázdniny), tak rozhlasová, kterou vydal Radioservis (Italské prázdniny).
 
V 80. a počátkem 90. let vzniklo v Československém rozhlase několik dramatizací Werichových pohádek, které jsou nyní k dispozici v digitální distribuci. Známá Královna Koloběžka nahraná v roce 1984 v režii Karla Weinlicha s Miroslavem Horníčkem, Jaromírem Hanzlíkem, Sylvou Sequensovou a dalšími, Malý velký Paleček z roku 1988 s Josefem Dvořákem, Taťjanou Medveckou, Alenou Vránovou, Petrem Nárožným a dalšími v režii Jiřího Horčičky a konečně v roce 1991 Tři veteráni s Ladislavem Mrkvičkou, Karlem Heřmánkem a Aloisem Švehlíkem v rolích Pankráce, Serváce a Bimbáce, opět v režii Karla Weinlicha.
 
Zmínit je třeba i nahrávku nejstaršího románu evropské literatury Charitón: O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy. Ta vznikla v roce 1967 jako sedmidílná dramatizovaná rozhlasová četba v režii Miroslavy Valové a Jan Werich se v ní ujal role průvodce příběhem. V roce 2018 ji vydal Radioservis bez první části, která se nedochovala.

Werichův Švejk

Zvláštní pozornost si v přehledu nahrávek s Janem Werichem zaslouží Haškův dobrý voják Švejk. Právě Werichova interpretace je totiž mnohými dodnes považována za nedostižnou a řadě posluchačů otevřela dveře do světa mluveného slova, které dnes řadíme do široké kategorie audioknih.

Werich Švejka nejprve namluvil pro loutkový film Jiřího Trnky (1954) a hned poté začaly první nahrávky pro vydání na deskách (ty poslední byly dokončeny v roce 1969). Nutno poznamenat, že třebaže šlo o rozsáhlý projekt, který v letech 1977–1983 vyšel na 17 LP deskách, byly z Haškova románu vybrány jen některé kapitoly. A připomenout se sluší i to, že kromě Wericha se na četbě podíleli také další herci: Vlasta Burian jako polní kurát Katz, Jiřina Šejbalová coby paní Müllerová a František Filipovský jako redaktor.
 
V 90. letech vyšlo výběrové 2CD To nejlepší ze Švejka a od roku 2004 pak postupně dvanáct CD s kompletní nahrávkou „Werichova“ Švejka, včetně scén, které na deskách nebyly. K nim posléze přibyl bonusový disk s pracovními verzemi nahrávek. Celý tento komplet znovu vyšel v roce 2017 na dvou mp3 CD a v digitální distribuci (Osudy dobrého vojáka Švejka).
 
Zmiňme ještě, že často zmiňovanou legendu o nedostižnosti Werichovy interpretace Haškova Švejka se pokusil v letech 2013–2017 úspěšně nabourat Český rozhlas, který v režii Markéty Jahodové nahrál kompletní Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války s Oldřichem Kaiserem.
V příštím, závěrečném dílu přehledu Werichových nahrávek se zaměříme na mistrovo vzpomínání.