Za pseudonymem Dominik Dán vyrostl u našich východních sousedů v současnosti nejčtenější slovenský autor, který čerpá náměty pro jedny z nejrealističtějších příběhů tohoto žánru ze své vlastní praxe kriminalisty. O jeho totožnosti se svého času vedly vášnivé diskuze. On sám nechce své jméno prozradit, aby nadále mohl vykonávat práci v policejních složkách. Při četnosti dvou knih ročně se ovšem vyrojily i spekulace, že se za pseudonymem skrývá více osob. Ať už je tomu jakkoliv, značka Dominik Dán funguje bezchybně a zásobuje trh jedním podařeným příběhem za druhým.

Všechny jeho romány mají společné jmenovatele v podobě hlavního hrdiny, detektiva Krauze, a Nášho Města, ve kterém kriminální policie sídlí. Nejeden čtenář přitom snadno odhalí, že jde o krycí jméno pro Bratislavu. Dánovy příběhy se odehrávají na ploše více než dvaceti let, nejsou však vydávány chronologicky dle roku, ve kterém se odehrávají. Dán přeskakuje z jednoho období do druhého, v poslední době se ve svých knihách nejčastěji vrací do časů dělení Československa. Postupně však doplňuje všechna prázdná místa na časové ose sahající od konce osmdesátých let, kdy byl jeho hrdina Krauz pouhým zelenáčem, až k roku 2009, u kterého prozatím skončil. Vyznat se proto v pořadí jednotlivých dílů není jednoduché, zvlášť když si autor často nechává na konci jedné knihy otevřená vrátka, aby se za pár let mohl v jiné k rozpracovanému motivu vrátit.

Situace je u audioknižních titulů rovněž trochu složitější, pojďme v ní tedy zkusit udělat pořádek. Jako první přišly mezi lety 2009-2011 na svět díky vydavatelství Verbis příběhy Beštia a Červený kapitán. Zvukově bohaté četby v podání Jozefa Vajdy hýřily nejen hudebním doprovodem, ale i hlasovou virtuozitou interpreta. Přišly však v době, kdy se ještě audioknihy netěšily takovému zájmu, a proto zůstalo jen u dvou.
 
Od roku 2015 začaly načtené dánovky, označované jako série Deník dobrého detektiva, opět vycházet, tentokrát pod hlavičkou vydavatelství Publixing, a to v pořadí, téměř věrně odpovídajícímu dějové chronologii. Za mikrofon v originále vydaných dílech usedl populární slovenský herec Marián Geišberg, který shodou okolností ztvárnil ve výše uvedeném filmu Rudý kapitán jednoho z Krauzových kolegů. Geišberg patří mezi slovenskými herci mezi rétorskou špičku. I přes to, že jsou díky způsobu interpretace a takřka absolutní absenci hudebního doprovodu méně dynamické, než ty od Verbisu, získávají si díky svému profesionálnímu zpracování stále větší oblibu i u českých posluchačů.

V roce 2017 dále rozjel Publixing i paralelní řadu v českém jazyce, přičemž za pilotní díl byl zvolen Rudý kapitán. Hlasem českých Dánovek se stal Martin Stránský, který se svému slovenskému protějšku minimálně vyrovná. Česká řada je navíc oproti slovenské opatřena i jemným zvukovým doprovodem.
 
Publixing navíc své audioknihy uvádí na trh v krátkých časových intervalech. Pokud sečteme audioknihy napříč všemi vydanými řadami, vyjde nám, že se už lze zaposlouchat téměř do kompletní první poloviny všech příběhů z více než dvacetidílné série. V rozmezí několika málo let tudíž již u tohoto vydavatelství vyšly tituly Uzol, Básnik, Nežná fatamorgána, Mucha, Mucholapka, Krv nie je voda, Popol všetkých zarovná, Jednou nohou v hrobe, Smrť na druhom brehu, Cela číslo 17, Korene zla a česky Rudý kapitán.

Audioknižní řada zatím postoupila, co se dějové posloupnosti týče, ke konci devadesátých let. Ale protože počátek této dekády přinesl tolik výjimečných zločinů, odehrává se v tomto období valná část Dánových knih a podle všeho ještě další přibydou. Bude zajímavé sledovat, jak dlouho ještě bude úctyhodná řada krimi románů pokračovat, a zda se dočkáme postupně všech jejích částí v jednotném zvukovém zpracování.