Dramatizace Supraphonu

Začněme nejprve ucelenou řadou velkolepých dramatizací Za dobrodružstvím vydavatelství Supraphon. Tu odstartoval Tajemný hrad v Karpatech v režii Ladislava Rybišara z roku 1971. Souboj dvou někdejších soků v lásce v kulisách temných hvozdů znamenal v hlavních rolích příležitosti pro Vladimíra Brabce a Martina Růžka. O šest let později přišly pod taktovkou geniálního režiséra Jiřího Horčičky dva příběhy, které spojují postavy vypravěčů Jaroslavy Adamové a Jiřího Šrámka. V prvním z nich, dobrodružném Patnáctiletém kapitánovi, se posluchačům představil v titulní úloze Jaroslav Kepka. V antimilitaristickém Ocelovém městě se do hlavního hrdiny převtělil František Němec, záporáka pak skvěle zahrál Rudolf Hrušínský. Nahrávka je doplněna sugestivním (zároveň bohužel až příliš hlučným) zvukovým designem.

V osmdesátých letech vznikl nejprve klasický příběh pro mládež Dva roky prázdnin (mimo jiné s Jiřím Ornestem a Markem Ebenem), po němž následovala dvouapůlhodinová Cesta kolem světa za osmdesát dní s Jiřím Adamírou, Hanou Maciuchovou, Petrem Nárožným, Viktorem Preissem a dalšími. Poslední z řady pak byla roku 1988 vydaná dramatizace Dvacet tisíc mil pod mořem, v níž profesor Aronnax alias Luděk Munzar vypráví zážitky z ponorky Nautilus, jejíhož kapitána Nema si zahrál Radoslav Brzobohatý.
 
V kompletu Supraphonských CD se později objevily i nahrávky Českého rozhlasu, konkrétně Děti kapitána Granta, Cesta do středu Země a Hvězda jihu.

Rozhlasové dramatizace

Nejbohatší zásobou nahrávek disponuje rozhlasový archiv, ačkoliv se některé kousky bohužel nedochovaly nebo zatím zůstávají nevydány. Jednou ze starších a méně známých dramatizací je hra Delfín, zpracovaná podle povídky Prorazili blokádu z období americké občanské války. V osmdesátých letech v rozhlase přetočili i tři supraphonské nahrávky s využitím téměř totožných scénářů a v obdobném obsazení některých vedlejších úloh. V případě Tajemného hradu v Karpatech se v roli rivalů nově objevili František Němec a Rudolf Hrušínský. U Ocelového města naopak tuto dvojici herců ze starší verze nahradili v hlavních úlohách Viktor Preiss a Josef Somr. Svižně zpracované Dva roky prázdnin se oproti delší starší nahrávce musely vejít jen do hodinové stopáže, zahrál si zde ale mimo jiné opět Marek Eben. Rozhlasové realizace se poté dočkala dobrodružná Cesta do středu Země, v níž roku 1985 účinkovali například Radovan Lukavský a Václav Knop.

Následovala řada dramatizací, které režíroval opět Jiří Horčička a pro vysílání je připravil a oproti předlohám často výrazně upravil Ondřej Neff. První byla Cesta kolem světa za 80 dní z roku 1986, v níž se Phileasu Foggovi Eduarda Cupáka snaží dostat na kobylku detektiv Fix v podání Rudolfa Hrušínského. O dva roky později přišel do prostředí intrik na ruském dvoře zasazený Michal Strogov aneb Carův kurýr. Kromě představitele titulní role Petra Čepka tu září především v rolích novinářů Ladislav Mrkvička a Karel Heřmánek.

V devadesátých letech vznikla nejprve Honba za meteorem, v níž Ladislav Frej, Ilja Prachař a další skvělí herci ztvárnili boj o kosmické těleso ze zlata. Závěrečnému a velmi napínavému Vynálezu zkázy, v němž Ilja Racek jako hrabě d’Artigas touží ovládnout svět pomocí extrémně ničivé zbraně, předchází v Neffově úpravě Dvacet tisíc mil pod mořem. Do ní byly vpašovány záporné postavy z Vynálezu zkázy tak, aby tvořily dramatickou linku a protiváhu kapitána Nema (stejně jako u Supraphonu v podání Radoslava Brzobohatého) a jeho přátel.

Mimo to byly průběžně zpracovávány i méně známé Vernovy příběhy. Děti kapitána Granta líčí výpravu dvou dětí za záchranou svého otce, kapitána ztroskotané lodi. Prostor tu dostali například Vladimír Brabec a Hana Maciuchová. Hra Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy pak ukázala rozhlasové herectví především Aloise Švehlíka a Josefa Vinkláře. Tento román stihl Verne pouze rozpracovat a vydán byl až po přepracování a dokončení jeho synem Michelem. Dobrodružná výprava do nitra Afriky se v něm mění v boj o život plný fantastických vynálezů. V plzeňských studiích vznikla roku 1984 na námět románu Černé Indie (výraz pro anglické uhelné revíry) velmi zdařilá adaptace pojmenovaná Přízrak Dochartovy šachty, odehrávající se v hororové atmosféře podzemí skotského dolu.

V devadesátých letech přišla i dramatizace románu Matyáš Sandorf. Příběh inspirovaný Dumasovým hrabětem Monte Christem a zasazený do Uher a Středomoří konce 19. století sleduje boj za pomstu a spravedlnost. Ve skvělé režii Ivana Holečka můžeme na nahrávce slyšet mimo jiné Miroslava Moravce, Ladislava Mrkvičku a Aloise Švehlíka. O napínavé výpravě do dalekého Grónska za pohřešovaným synem a snoubencem vypráví drsný příběh Zajatci polárního moře s Kateřinou Brožovou, Jiřím Schwarzem a dalšími známými herci.

Ani v novém tisíciletí rozhlas na Jula Verna nezanevřel, téměř detektivní příběh Bratři Kipové pod režijním vedením Vlada Ruska popisuje snahu dokázat nevinu v případě vraždy námořního kapitána. Hvězdně obsazená dramatizace sází mezi jinými na osvědčené hlasy Rudolfa Pellara, Jiřího Štěpničky a Lukáše Hlavici. Kromě Školy robinsonů v režii Jaroslava Kodeše z roku 2012, líčící neobvyklé ztroskotání, se všech adaptací z posledních let ujal režisér Dimirtrij Dudík. Nejprve přišel roku 2005 Robur Dobyvatel, dramatický příběh o souboji vynálezce jedinečného letadla se zastánci nemotorných vzducholodí, v němž se titulní role ujal Jan Hartl. Další na řadě byl velkolepě pojatý Patnáctiletý kapitán, v němž hlavní úlohu dostal Kryštof Hádek, představitel stejné postavy ze supraphonské verze Jaroslav Kepka obdržel jako poctu menší part domorodého krále. V těsném závěsu pak následovala vědeckofantastická komedie se zpěvy Na kometě s Viktorem Preissem, Michalem Pavlatou i jinými skvělými herci.
 
Méně známá Hvězda Jihu o honbě za diamanty (mimo jiné s Martinem Myšičkou, Andreou Elsnerovou a Miroslavem Táborským) se záhy po premiéře dočkala licenčního vydání u Supraphonu. Velmi zdařilá hra Tajemství Viléma Storitze si pohrává s motivem neviditelnosti a slyšet v ní můžeme současné herecké hvězdy Ivana Trojana, Pavla Rímského, Josefa Somra a mnohé další. Protože se nepodařilo realizovat projekt steampunkového muzikálu Tajemství pralesa aneb 800 mil po Amazonce, zůstává zatím posledním realizovaným příběhem podle Jula Verna Paříž ve dvaadvacátém století. Oproti předloze (odehrávající se ve dvacátém století) výrazně aktualizovaný dystopický příběh měl premiéru v roce 2014 a slyšet v něm můžeme například Kryštofa Hádka, Jiřího Langmajera a Terezu Bebarovou.

Rozhlasové četby

Rozhlas natáčel kromě velkých dramatizací i komornější četby. Mezi jednohlasými četbami jsou i Cesta kolem měsíce v podání Jiřího Ornest a Ledová sfinga načtená Radimem Vašinkou. Dramatizované vícehlasé četby pak zastupují Tajuplný ostrov a Pět neděl v balónu, jenž je vůbec prvním Verneovým románem. Tyto příběhy jsou stejně jako všechny výše uvedené rozhlasové dramatizace dostupné na portálu Radiotéka.

Další zpracování

Kromě v archivech zasutých příběhů (například Cesta kolem světa za 80 dní z roku 1959, vydaná koncem šedesátých let na LP) a nahrávek pro nevidomé, které nejsou na trhu dostupné, stojí ještě za pozornost Patnáctiletý kapitán v podařené úpravě z roku 1991, který nedávno vyšel opětovně v reedici nakladatelství Kanopa. Jde o dramatizaci s Václavem Knopem, Marií Drahokoupilovou, Josefem Somrem a dalšími zvučnými jmény.
 
Jules Verne dokázal ve svých knihách obsáhnout jak realistické příběhy z exotických prostředí, tak fantastická dobrodružství z budoucnosti či vesmíru. Díky tomu si každý může najít tu polohu, v níž je mu autor nejsympatičtější. Zejména v atraktivní podobě dramatizací zůstávají jeho romány nadále oblíbené i u dnešní generace posluchačů a daří se jim odolávat zubu času.